28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

JAZYK: Kozí mečení a zapomínání

Hezky to řekla Peggy Lee, to byla taková zpěvačka, když jí pochlebovali, jak pěkně zpívá: „Letím na jejich křídlech,“ řekla a ukázala na své muzikanty. (Myslím, že se tomu říká synergie, abych tu poetičnost přizemnila.) No nic. Poslouchám si Tanitu Tikaram, navzdory jménu Angličanku narozenou v Německu, žijící v USA, jejíž Twist In My Sobriety (1988) už je taky klasika, a mám pocit, že by ráda byla ptákem letícím nad lesy, nad mořem. Jen tak sama za sebe, ale s vědomím, že jsou tu i ti druzí. Přehodím si to na něco domácího. Vždycky jsem si myslela, že v Ostravě je spousta skvělých muzikantů, jak to dělají? Že by ty doly a hutě? To člověka vyškolí, žít tam. Nejlepší zpěv písně Bei mir bist du schein přednesla mně neznámá tamní zpěvačka. Asi taky chtěla létat. No prosím, a to po kavárnách vykládám, že mám jakýsi problém s ženskými vokály. Dáme Tinariwen. Až na tu ženskou úplně vepředu samí chlapi. V poušti už dávno nejsou, ale mají ji zažitou, na té muzice je to znát. A abych opravdu semlela páté přes deváté: nikdy jsem nechápala to americké ohrnování nosu nad akcentem. Podle mne mají akcent všichni Američané. Divím se, že Newyorčané uznají někoho z New Orleansu nebo z Texasu za Američana. Jenže jsou autentičtí, to bude ono. Karel Gott prý nemá rád e. Nedivím se. I když krátké, je úzké, lehce protažené a při zpěvu inklinuje k tomu, udělat ze zpěváka kozu. Kozy mečí mé. Jeho textaře to vycvičilo v hledání jiných slov. Drtil mě můj učitel angličtiny, že chce slyšet to r. Co na tom, že ho pak velmi správně lehce polykám. Napřed jsem ho musela vyslovit, vědět o něm, znát to, co budu jako pokročilá polykat. (Tedy, já bych nerada, aby vznikl dojem, že jsem bůhvíjaká angličtinářka.) U oněch amerických zpěvaček (a většiny dalších) je obtížné vysledovat text, jejž pějí. Když si ho ale najdete (youtube: název písničky + lyrics), můžete si ho přečíst a rovnou i poslouchat, jak zní zpívaný. Udiví vás, jak snadno porozumíte. V podstatě je to běžná americká angličtina, netahající za uši, ta, co jste se ji učili. Jistě, ve zpěvu to zní jinak než v mluvě. U nás máme jinou zvláštnost. Evu Pilarovou museli prý odnaučovat brněnskému i, Jarmilu Veselou to neodnaučili nikdy, škoda. A v současnosti? Kdyby bylo jen to i. A kdyby jen ve zpěvu. Jsem z Prahy, nejlépe znám pražskou mluvu, budu se toho držet. V této době se v tramvaji těžko vyhnete cizímu mobilování. A slyšíte to. Plácavé é, u kterého se neví, jestli to náhodou není á, ú nebo ozvučená pauza. Anebo vysoké, protažené ječivé a mečivé é. I připomínající é, patlavé r, l. Neznělé k. Ani hercům není příliš rozumět. Nerada bych se dotkla národních skvostů, nebudu tedy jmenovat, ale někteří z nich, druhdy velmi slavných, i někteří ještě hrající dovedli polykání co slabik, celých polovin slov k dokonalosti. Obzvlášť to vadí v dabingu, kdy některé herečky, i ty, co na jevišti mluví normálně, do mikrofonu cituplně vzdychají, šeplají, slova nevysloví, ale vydechnou (a zahltí přitom mikrofon). Vzdělání je to, co vám zůstane, když zapomenete všechno, co jste se naučili – prý Winston Churchill. Nevím jistě, jestli Churchill nebo někdo jiný, ale hodí se mi ten citát. Učitelé jsou zděšeni z toho, že prvňáčci mají chabé vyjadřovací schopnosti, přitom by ale tolik toho chtěli říci. Neumějí to. Nikdo se s nimi nebaví. Neumějí ani výslovnost. Chabé vyjadřovací schopnosti má spousta lidí. Nezájem v rodině vedoucí k mluvní nemotornosti je posílen vysedáváním u počítače a klapáním do klávesnice nebo hraním her. A vracíme se k té synergii – abychom mohli být sami sebou, musíme souznít s těmi druhými. K čemu skvělost třeba i náramná, když z ní nikdo nemá užitek a když my sami nejsme druhými inspirováni? A kde bude jaké souznění, když se nedomluvíme? A co nám zůstane, když se nic nenaučíme? Nějak si říkám, jestli ty děti budou mít co zapomínat. Totiž – jestli budou mít ta křídla, s nimiž si mláďata zpočátku nevědí rady a jež je pak nesou do dálky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
D. Polanský 31.7.2013 19:34

Kozu hlavně slyším v mé

Děti umí mluvit až moc. To si jenom namlouváme, že ne. Trochu horší je to s psaným projevem, e-maily nás nenápadně vedou k úsečnosti.  Pokud si vzpomínám na literarní výchovu, tak to byl děs a hrůza. Učili jsme se životopisná data. Doufám, že brzy zruší pedagogické školy.

P. Krasny 31.7.2013 14:54

I love your accent

Uz ani nevim kolikrat jsem tuhle vetu slysel.  American je ten posledni kdo by nad prizvukem ohrnoval nos.

J. Calta 31.7.2013 13:17

Mobilování

Trochu mě překvapuje, že autorka použila slovo „mobilovat“. V poslední době se podobné výrazy šíří, na můj vkus, až příliš rychle. Máme-li mobilovat ve významu telefonovat z mobilního telefonu, měli bychom mít i nějaký pěkný výraz i pro telefonování z pevné linky, navrhuji pevňákovat. Podobně je to s mnoha dalšími označeními činností, která vznikla zkrácením víceslovných výrazů. Velice mě tahá za uši šnorchlování – chybí mi pak jednoslovný výraz pro přístrojové

potápění, mně se líbí hezké české, analogicky vytvořené, skubování. Teď vlastně

nepíšu naklávesnici, ale klávesuji, pěkně se dá zaklávesovat i klavírní

koncert. Kdybych psal tužkou, budu tužkovat. Až dostanu hlad půjdu si

utopinkovat v topinkovači topinku.

M. Suková 31.7.2013 14:13

Re: Mobilování

Vtipné je to, co píšete. Ale doplním to: jednak jsem to slovo užila k dokreslení situace (telefonovat za jízdy není moc ohleduplné, slovo mobilovat, jež patří do obecné češtiny, mi tam přišlo případné), jednak i samo slovo telefonovat je odvozeno od původem cizího slova telefon. Odvození slovesa od podstatného jména se děje často, aniž si to uvědomujeme, tehdy, kdy aparát předchází činnost - napřed byl telefon, potom činění s ním; podobně je to s tím šnorchlem. Důvodem je nejspíš to, že s jiným předmětem nelze danou činnost dělat (šnorchlovat), zatímco užití neutrálního slovesa (třeba "volat") nesděluje přesně, co se tím míní: volat na někoho, volat z pevné linky..., potápět se lze různými způsoby atd.

J. Calta 31.7.2013 14:41

Re: Mobilování

Nezpochybňuji, že tyto novotvary vznikají v souladu s pravidly tvoření slov. Bez ohledu na to mi některá znějí přirozeně, některá jako třeba zmíněné mobilování, šnorchlování nebo ještě nevžité skubování mě tahají za uši, a proto se mi nelíbí. Některá taková slova považuji za poněkud násilné doslovné překlady z jiných jazyků, zejména z angličtiny - snorkeling = šnorchlování, toaster = topinkovač atd.

M. Suková 31.7.2013 15:09

Re: Mobilování

To je možné, je to věc osobní estetiky. Ale není žádný úřad, který by tvořil nová slova, vznikají spontánně, nejčastěji tehdy, když někdo chce ušetřit slova a nenachází žádné, které by mu posloužilo - podobně asi vzniklo i to mobilování, místo volat prostřednictvím mobilu nebo telefonovat mobilem, anebo luxovat místo vysávat vysavačem (vysávat samo o sobě by asi vypadalo podivně). U toho mobilování jde ještě ke všemu asi o hru se slovy. Pokud jde o toaster, tam jsem si téměř jista, že to do češtiny zavlekli obchodníci, je takových případů víc, i když si na nic teď nevzpomínám. Slyšela jsem i o pár případech, kdy se cizí majitelé firmy (obchodní, vydavatelské, reklamní) agresivně domáhali různých prohřešků proti češtině - např. předřazení obchodní značky účelu firmy či akce (AVON pochod, OMV pumpy apod.)

V. Vaclavik 31.7.2013 16:21

Re: Mobilování

Mobilovat nepatri do spisovne cestiny, aspon ne do te prave, konzervativni. Ale co byste chtel, spisovne bude vzdy mluvit jen mensina lidi.

Spisovny jazyk pouziva slova zpravidla neslozena, a hlavne, pokud mozno, v prvotnim vyznamu. Az po dlouhe dobe jsou nejake novotvary zazite, najdou si cestu i do spisovne cestiny (ktera po staletich samozrejme pouziva slozena slova, jen si to uz neuvedomujeme. Vsimneme si toho jen kdyz se zajimame o Latinu napriklad.

Z. Kulhánková 31.7.2013 2:31

Americké ohrnování nosu nad přízvukem?

Na to jste přišla jak? Nevím, jak dlouho jste v Severní Americe strávila, ale já tady žiju většinu svého dospělého života, můj český přízvuk by se dal krájet nožem, ale nikdo nade mnou kvůli němu nos neohrnuje.

Držte se toho, co znáte a čemu rozumíte.

B. Volarik 31.7.2013 5:10

Re: Já taky.

Zrovna tady, v jižní Californii je přízvukem obdařen kde kdo. Když jsem vyučoval semináře pro realitní agenty o financování rodinných domků a podobných nemovitostí , začínal jsem jako "ice breaker" tímhle: Dnešní seminář bude veden s československým přízvukem (tehdy byla Czechoslovakia), takže každý musí dávat pozor, nikdo neusne..a to je přece pro vzdělávání to nejdůležitější. Pak jsem dodával: Tady, v jižní Californii musíte mít přízvuk, pokud ho nemáte, vypadáte podivně a nikdo s vámi nebude dělat business. Já jsem věnoval 33 let práci na mém československém přízvuku, ba jsem i byl tak pilný, že jsem se tam šel narodit.

Obecenstvo se větinou docela slušně zachechtalo a ledy byly prolomeny. Často se mě různí člověci ptají, jestli nejsem z Anglie nebo ze Skotska... v takovém případě vždy poděkuji a vysvětlím, že jsem "cancelled Czech" (slovní hříčka - šek/check .. vyslov "ček"). Ženské mi pořád tvrdí, že zním jako Sean Connery, za což vždy slušně poděkuji. Když přijde řeč na přízvuky, tak hlásím, že jsem do Ameriky přišel ve věku 33 let a tudíž si přízvuk musím ponechat na furt (krásné slovo..jednotka dočasnosti: Jeden Furt). Načež je mi většinou řečeno, že by  byl hřích pokoušet se toho přízvuku zbavit, neb je rostomilý. Každý Američan má ovšem nějaký přízvuk, stejně jako Pražáci, Madí Boleslavové, Hanáci a o Moravských Slovácích ani nemluvit (pocházím z Moravské Nové Vsi - tam sa múví). Po 33 letech v Americe vám hned řeknu, kdo je z Nu Džojzi (New Jersey), protože  místo do práce (work) jde do WOJK. Texasana poznáte na sto honů (Y´all) atd...

Z. Kulhánková 31.7.2013 5:40

Errare humanum est, perseverare diabolicum

Tak teď heště počkáme, až se paní Suková probudí a bude se s námi hádat, že pravdu má ona, jak má ve zvyku.

Z. Jaromír 31.7.2013 6:14

Re: Errare humanum est, perseverare diabolicum

No, možná se vás zeptá, zda je amerikanismus tohle : nevím, jak dlouho jste v Sev. Americe strávila...

Z. Kulhánková 31.7.2013 8:44

Re: Errare humanum est, perseverare diabolicum

Omlouvám se, mělo to být "jak dlouhou dobu". Napřed jsem chtěla napsat "jak douho jste v SA žila", pak jsem to změnila a nepřečetla si po sobě, jak už to lidé někdy v diskusích dělají. Doufám, že mi bude odpuštěno.

F. Kusák 31.7.2013 10:58

Re: Já taky.

Krásně napsané, děkuji.

Jinak netřeba soudit článek tak přísně. Podstata článku spočívala v něčem jiném, než v kritice jazykových poměrů v USA (myslím, že by si to ani nedovolila, k tomu je potřeba žít v daném prostředí hodně dlouho) 

Z. Kulhánková 31.7.2013 18:20

Re: Já taky.

Paní Suková se do oblastí, které viděla z rychlíku, pouští často a ráda, a ještě se pak urputně pře s lidmi, kteří ji na omyl upozorní. Viz diskuse pod jejím nedávným článkem

http://neviditelnypes.lidovky.cz/cestina-opatek-krempa-p-s-0x8-/p_kultura.asp?c=A130712_213839_p_kultura_wag

J. Kraus 31.7.2013 19:08

Re: Já taky.

Buďte hodná. A ten Jára Pospíšil nebo Joseph Locke, pane, jak ti mečeli, a teď mě to dojímá.

http://www.youtube.com/watch?v=ErMcwQ2cBaM

I když tady to tak nevypadá.

Z. Kulhánková 31.7.2013 19:17

Re: Já taky.

Zbavit se českého přízvuku - no dobrá, ale kterým ho nahradíte? To je, oč tu běží!