28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: 1. máj v Horních Kotěhůlkách

„Byl 1.máj, byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas...“ chrastila cituplně bedýnka rozhlasu po drátě...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Enatae 1.5.2015 22:31

Fujtajbl vespolek

z prvomájových průvodů si pamatuju to, že naše třídní učitelka snahy o únik podporovala slovy "Zmizte a koukejte, ať vás nikdo nevidí". A taky si pamatuju, že na 9. května jsme stáli čestnou stráž u pomníčků padlých, povinně v pionýrském kroji, Vzhledem k nejistému počasí začátku května jsme pod košilemi zhusta měli teplé svetry a která holka měla tzv. froté punčocháče (v sedmdesátých letech výstřelek z kapitalistické ciziny), tak ta nenastydla :)

A Hřívnatci dneska hezky vyšla role Králíka z klobouku na zahájení MS v hokeji, takže první máj se vydařil :)

Z. Lika 1.5.2015 22:46

Re: Fujtajbl vespolek

Hřívnatec parádně oslavil první máj - skvělým výkonem! Jinak mi z prvomájových oslav taky nejvíc utkvěla ta strašná zima - hýbat se člověk nesměl a pořádně se obléct taky nesměl.

Froté punčocháče? To jsem o něco přišla!

R. Enatae 1.5.2015 23:21

Re: Fujtajbl vespolek

Nevím, jak popsat froté punčocháče - byly to silné punčocháče z nějaké umělohmotiny a ZVENKU měly ty froté smyčky a bylo v nich teplo. Na tuzemském trhu zřejmě moc nebyly, já jsem je měla z Libye (kterou v té době pilně zásobovaly USA) a byla jsem za hvězdu :) Jo, a taky jsem nenastydla :)

H. Williamson 1.5.2015 22:00

Rputi, abych nezapomnela

Hned v noci jsem se nad tvym clankem chechtala jak blazen. A ze jsem to potrebovala. Az na mne skoro padla nostalgie. Dik za pripomenuti.

H. Williamson 1.5.2015 21:51

Muj prvni maj v Moskve

V druhe polovine 70. let od pulky dubna jsem byla na trimesicni stazi v Moskve. A tak se jednoho rana probudim v hotelu a vidim rude. Rychle jsem si spocitala, ze ty 4 panaky vodky minuly vecer nemohou zpusobit krhave oko. A ona to byla ruda fangle,ktera visela 7 nebo nekolik pater ze strechy hotelu az dolu a zakryvala me okno. Nekolik dnu pred prvnim majem. Nasejrila jsem se a dosla na recepci,kde jsem tvrdila, ze na rudou barvu jsem alergicka na oci, a jestli teda by mi nedali jiny pokoj. Nedali. A rekli, ze to tam bude az do 10. kvetna. Na prvniho kvetna jsme se chystali se trema ceskyma kolegama, ze se na ten pruvod podivame. Muj hotel byl kousek od Rudeho namesti. Dezurnaja mne brzo rano vzbudila (!!!), ze se musim podivat z okna (z chodby - me okno bylo nepruhledne), jak se tam ti lidi sikujou. Dala jsem si panaka vodky. Pak prisli kluci a zirali jsme. Ti lidi z toho fakt meli radost. Na Rude namesti jsme se nedostali, jen jsme zhledli sikujici se pluky nadsencu. Dali jsme si dalsiho panaka. Ja jsem se z toho rozbrecela - prislo mi to jak mravenecni lid, ktery,kdyby se pohnul jistym smerem, tak by nas eliminoval. Odebrali jsme se na Vystavku uspechu narodniho hospodarsvi, kde nas uvital vodotrysk tryskajici z ohromneho zlateho kukuricneho klasu, ktery ovsem na dalku vypadal ejakulacne. Sedli jsme si na lavicku,obdivovali a vypili placatku vodky. Navecer jsme se prochazeli Moskvou a zirali na plakaty a barevne displaye. Nejvic mi v mysli utkvel blikajici Lenin na budove hlavni posty. Velky nekolik pater, ze zarovek, ktere se postupne rozsvicely a zhasinaly od boticek az po capku. Mnoha leta pozdeji jsem videla takhle blikajiciho Elvise.

Z. Rpuťová 1.5.2015 22:32

Re: Muj prvni maj v Moskve

:)))))))

H. Williamson 1.5.2015 20:38

Socialisticly zit, socialisticky odchazet

Jak se zas neco slavilo - prvni maj, nebo vitezny unor, tak pohrebni ustav v Olomouci v 70. letech se pripojil s heslem prominetne rozvinutym na budove: socialisticky zit, socialisticky odchazet. Jsme se s mamou tak smaly, az jsme plakaly.

Z. Lika 1.5.2015 21:39

Re: Socialisticly zit, socialisticky odchazet

Tohle jsou perly netušené!

Z. Jenny 1.5.2015 19:45

Mám od spolužáků z Ostravy

část jednoho májového projevu k horníkům. Nutno použít ostravsky dialekt a přízvuk.

"Tak sudruzy esli to do včilka všecko bylo negatyvni, tak od včilka to bude gatyvni. :-)

H. Williamson 1.5.2015 20:29

Re: Mám od spolužáků z Ostravy

Jo, Jenny, gatyvyta, o tu se snazim.

Z. Jenny 1.5.2015 18:38

Milá Rputi,

máš pravdu, tak to chodilo, vlastně jsme se hodně nasmáli i když ti na té tribuně se těšili z velké "dobrovolné" účasti a blahosklonně mávali na tu havěť dole aby pak rychle zalezli do svých chlastem naplněných kanceláří a těšili na přísun budoucích valut do Tuzexů.

V dospělosti jsem bydlela jsem na trase průvodu, pod záminkou nutnosti navštívit toiletu, jsme po hodině i více čekání utekli k nám a z okna jsme pozorovali hemžení, za popíjení černých šviháků ředěných tonikem či colou (fernet, rum). Ve dvě hodiny odpoledne v družné náladě jsme vypluli na prosluněnou lodžii a volali jsme na okolo jdoucí, kdy už půjde ten průvod. Do dneška se divím, že nás někdo nenaprášil, všichni se chechtali a my taky. Stále při různých srazech na to vzpomínáme. :-)

A. Bytová 1.5.2015 18:58

Re: Milá Rputi,

Otec mé kamarádky byl gynekolog na malém městě. Ech, coby osoba veřejně činná a známá do prvomájového průvodu prostě musel. Vyřešil to tak, že si do kapsičky bílého lékařského pláště viditelně zastrkal nůžky, břitvu a hřebínek a zúčastnil se tedy, ale za holiče.

Z. Jenny 1.5.2015 21:31

Re: Milá Rputi,

Šmánkote, až zas někdy budu muset na gyndu, určo si na tohle vzpomenu a začnu se chechtat,asi budu za blba, ty vrahu, holič!

M. Crossette 1.5.2015 17:53

ano, ano, takhle nějak se konaly přípravy

nejen v Horních Kotěhůlkách :) Moc hezky popsaná vzpomínka.

Zůčastnila jsem se několik májových průvodů, ale jen jako školačka a snad jednou, dvakrát v předškolním věku s tatínkem od jeho podniku. Mám vzpomínky na průvody během devítiletky, jestli jsem šla i během tří let na ekonomce to si nějak nevybavuji, ač jsem byla starší. Možná tam už to nebylo povinností.

Přesně jako kotěhůlkové svazačky, také jsem mockrát byla pod bílou pionýrskou košilí nabalená do svetrů, a třeba i dvou punčocháčů pod sukní, protože kabát být nesměl. Do ZDŠ jsem chodila do Štěpánské, řadili jsme před školou, odtamtud šli buď přes Ječnou nebo Žitnou nahoru, odtud buď Sokolskou, nebo Legerovou k muzeu po Václaváku dolu k tribunám. Tam se průvod dělil do dvou proudů, z nichž účastníci kvapem mizeli nejkratší cestou pryč. Co se mávátek týče, mám dojem, že jsme je ve škole take sami vyráběli z krepáků, ale úplně jistá si tím nejsem, možná jsme si je kupovali, nebo je fasovali - ale měli jsme je.

A ano bílou tesilonovou sukni měla moje maminka a fakt prosvítala, takže bez spodničky se nedala nosit. Ale pamatuji se, že mamince sloužila hodně dlouho (měla pak ještě šedivou), fakt se sukně nemačkala a tak to byl vděčný kus oděvu.

Z. Jenny 1.5.2015 18:29

Re: ano, ano, takhle nějak se konaly přípravy

Jé Maričko, ač ne pražská, vím kde je Legerova a Ječná. Legerka je ta nejprůvanovitější, ze všech průvanových ulic a dlouhá jak kvalitní žvýkačka, tam bych tedy nechtěla pochodovat a vlastně už nikdy, nikde. :-)

M. Pajakerryková 1.5.2015 16:21

já jsem věděla, že dneska to bude

velmi výživné!!!! a beztak, že jo

děkuji Rputi i když já už se tyto oslavy moc nepamatuju

Z. Yga 1.5.2015 15:25

Milá Rputi,

Ano - od koho prvomájový příspěvek než od tebe. Myslím, že Až nás půjdou miliony spolehlivě zabilo všechny ... (:o))

A připomněla jsi mi: TEN-KDO-STO-JÍ-NA-CHOD-NÍ-KU-NE-BU-DU-JE-RE-PU-BLI-KU HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ - tak tohle stupidní heslo jsme vyrvávali do ochraptění hrdla. Nám tenkrát bylo celkem jedno, hlavně když řveme jak na lesy (omlouvá nás snad jenom to, že nám bylo maximálně deset roků). A jak tady kdosi píše, že nakonec jste se dostali k párkům a kolotočům - tak vidím, jak to bylo sprosté, že my, obyčejné děti z vesnic na jihu Jižní Moravy, jsme se k takovým atrakcem nedostali - všecky byly v Práglu (no, možná i v Brně), ale do Hustopeč se nic takového neposlalo - hamba soudruhum ještě po čtyřiceti letech.

Z. Lída 1.5.2015 17:53

Re: Milá Rputi,

My jsme od těchto stupidních hesel (to už jsem byla na gymplu) přešly (holky- ale řvali to i kluci, i když se jich to netýkalo) k údernému heslu : "Není vata, nejsou vložky, co si dáme mezi nožky!" No, málem nás z toho studia vyloučili:-))

Z. Rpuťová 1.5.2015 18:26

Re: Milá Rputi,

JJ, to bylo hotové podvracení republiky! :)))

Z. Yga 1.5.2015 21:28

Re: Milá Rputi,

Rputi - já četla, že to bylo pozvracení republiky (:o))

Z. Jenny 1.5.2015 18:46

Re: Milá Rputi,

Ááá, tak to jste byly vy. To heslo poté kolovalo po celé republice. :-)

Jednou na průmce jsem odmítla nést holubici míru, ten papundekl byl těžký a musela jsem se s ním vrátit do školy, takže mně ujel vlak. Nakonec jsem s tou příšerností švihla do školního průjezdu, načež kantor, co mi ji úmyslně vrazil, mně pak těžce šikanoval a vyhrožoval udáním. Měl takovou zálibu, vidět mladá děvčata zoufalá a plakat, nebyla jsem sama, co je takto týral, jenže jsme se to neodvážily žádná říct, kdo by nám tehdy věřil.

Z. Lída 1.5.2015 18:54

Re: Milá Rputi,

Tak jsi s tím holubem(pardon holubicí) měla švihnout do jiného průjezdu, ne do toho školního. Jinde by ji nikdy nikdo nehledal :-))

Z. Jenny 1.5.2015 19:15

Re: Milá Rputi,

No, jo, jenže on byl tvůrce těch potvor a měl je spočítaný a přesně věděl komu je dal a pak čekal na návrat. :-))

Z. Rpuťová 1.5.2015 18:27

Re: Milá Rputi,

Jj - ve své neskonalé blbosti byl socík až groteskní! :)

J. Jovo 1.5.2015 11:11

Rputiiiiiiiiii!

To nemá chybu!!!

Z. Xerxová 1.5.2015 11:03

voda nám neva...

tak jsme si ve vytrvalém dešti v Lužkách dali dvě a půl hodiny trvající procházku. Našli jsme oba pískovcové reliéfy za Mařeničkami (Kamenný oltář i Útěk do Egypta), promokli jsme až na kůži všichni tři - ale ani jednomu to nevadil. A májová pusa pod rozkvetlou třešní byla  :o)

Z. Lika 1.5.2015 11:07

Re: voda nám neva...

Jestlipak jsi dostala hubanec i od Najtíka? A ráda slyším, že třešeň vydržela rozkvetlá, i přes to nedávné sněžení...

Z. Lika 1.5.2015 10:58

Jo a "vytuněné soudružky"

jsou perla hodná zapamatování :-))))

A. Lex 1.5.2015 10:30

Hi, hi

jóóó z tak daléké, letité vzdálenosti se to vzpomíná se smíchem. Vzpomínám si, že také už od gymplu jsme tenhle svátek pojímali už dlouho přede dnem "D" jako bojovku. Kdy a jak rychle se nám podaří zdrhnout. V dospělosti, v zaměstnání jsem opouštěla průvod také velmi rychle, protože jsme svépomocí budovali náš domov a tak jsem jej jezdila "oslavit" vlastní prací k míchačce a prohazovačce.

Z. Vave 1.5.2015 10:30

Začala jsem číst dřív,

než jsem se podívala, od koho je dnešní článek. Ale stačila první věta a já jsem hbitě postavila na stůl hrnek s kafem, ze kterého jsem se chtěla napít. To tak, abych zas musela leštit obrazovku!

A udělala jsem dobře, protože dnešní rputěníčko je obzvláště vypečené. :o) Ano, tak to bylo, veselé tou absurdností a trpké všepronikající pitomostí činovníků, kteří se snažili zavděčit nahoru, takže občas byli papežtější než papež. Jsem ráda, že žijeme v jiné době, byť toho negativního by se taky našlo dost. Ale tehdy bylo mnohem mnohem hůř.

Přeju všem krásný prvomájový den. <3 Tady v Praze jsme začali deštěm, teď svítí sluníčko, ale na obzoru jsou černé mraky. Nevadí, u šicího stroje neprší. :o) Na courání to stejně není, stále ještě doléčuju následky zánětu v krku. :o(