A. Rgova 11.5.2020 17:46

Cvičákům jsem se psy moc nedala.Snažila jsme se naučit jak je vychovat a s nimi vyjít. Nikdy jsme po nic moc nechtěla. Neříkám,že je to správné.Cvičením jim člověk věnuje víc pozornosti o tom žádná. Já je krom vycházek a nějakého toho ňuchání často nechávala čekat až budu mít čas. Sice jsem na ně mluvila i mezi vycházkami a různě jsme komunikovali,ale bůhví co to nebylo.Dnes mi může být jejich pročekaného času akorát líto. Byli hodní a celkem se s tím srovnali. Mně to teďchybí ve snaze naklonit si Rubína. Oni mi dali pozornost a důvěru jen tak, že jsem byla. A Ru bín i po roce a půl dává najevo obavubych ho nesežrala. Pan pes přeopatrný. Hodný, mírný, ale i nechat se pohladit považuje za úkol.

Mám hezkou zkušenost s vycházkama v Liberci.Byla jsme tam několikrát s Endym od sousedů. Šlo o zvykání si na psy a pomohlo to. Sešlo se pravidelně jedno odpoledne v týdnu vždy pár lidí se psy u muzea a šlo se k Zoo, kus kolem ní, zastavilo se na pokeca cvičení v kruhu a zase zpět. Pán co jsme mu před vycházkou dali každej pár drobných nás navigoval jak jít a hlídal co děláme blbě.Endy byl přerostlej zpovykanec ale byli tam i pejsové na první i druhý pohled nebezpeční. Díky opatřením a tomu, že všichni lidi poslouchali to šlo dobře. Bylo vždy asi tak 10-12psů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek