Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
18.4.2024 | Svátek má Valérie
Diskuse k článku
JAK BYLO: Kéž, lavičko, kéž bys promluvila
Mám rád lavičky v parcích. I městské parky mám rád. Hlavně ty s těmi lavičkami. Moc mě totiž nebaví válet se po zemi mezi psími enóny, jako to dělají mladí lidé dneska třeba v parku na pražské Kampě. Lavičky s litinovými postranicemi, jaké najdeme v Praze i u vás v Paříži, mám nejraději.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
V. Heidlerová 14.2.2023 11:14Není to spíš skrytá reklama? Na jakousi publikaci? |
|
|
V. Vlk St 14.2.2023 14:46Když dočtete článek až do konce , třeba na to přijdete.... |
|
|
I. Simonek 14.2.2023 9:41
|
|
|
J. Ptáček 14.2.2023 9:16Kéž, POSLANECKÁ LAVIČKO, kéž bys promluvila. |
|
|
V. Mokrý 14.2.2023 10:09
|
|
|
I. Pávek 14.2.2023 10:47
|
|
|
I. Polák 14.2.2023 9:03Snad jen připomenu zvyk, se kterým jsme setkali v Edinburgu, lavičky jako dar ve jménu zemřelých. Jméno pak připomíná decentní měděná destička na lavičce. Kvalita veřejného prostoru úzce koreluje s kvalitou společnosti. |
|
|
I. Pávek 14.2.2023 6:59No jo, no. Moji dědové takhle nějank vzpomínali na život před rokem 1914. Ale pěkné počtení. A není v něm ani zmínka o Babišovi |
|
|
V. Mokrý 14.2.2023 5:20Jo, dopracovali to už nejenom na Západě, s tou kultůrou daleko. |
