29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

HISTORIE: To se to kritizuje...

Kdykoli se někdo pokouší vykládat naši historii podle bohužel již ustálených klišé o tom, že po bitvě na Bílé hoře nastala v českých zemích doba „temna“ a národ náš úpěl tři sta let pod habsburským útlakem, přijde to člověku líto.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 27.8.2020 17:56

No jo no, nebýt Habsburků a jejich vlády nad českým královstvím, tak se tu nepostavilo lautr nic. A žádný by nedostal jakýkoliv metál.

B. Lukáš 27.8.2020 14:42

Dík za opět skvělý článek a podobně jako Vy, p. Andrle, se ptám, proč mnoho našinců stále považuje období vlád Habsburků za dobu útisku a zla, když v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byla vybudována nebývalé rozsáhlá železniční síť a vyspělý průmysl, když Habsburkové souhlasili a finančně podpořili výstavbu ND a zanechali nám nebývalé množství nádherných památek. Při vzniku ČSR byla naše kulturní, hospodářská a civilizační úroveň srovnatelná s nejvyspělejšími státy Evropy, byli bychom na tom lépe, kdy nám místo Habsburků vládnul ruský car?

J. Jurax 27.8.2020 17:59

A proč ausgerechnet ruský car? Taky tu mohl vládnout třeba pruský král a posléze německý císař, i polského krále jsme jeden čas měli ... a co kdyby tu vládl přímo český král nikoliv rodu habsburského?

L. Severa 27.8.2020 13:49

Pravdou je, že byl výklad našich dějin zidealizován, ovšem autorovy argumenty stojí na opačné straně. Paláce a vůbec architektůru se kterou se chlubíme nepostavili Habsburkové. Měli jsme českou šlechtu, později měšťanstvo, ještě později průmysl. Mimochodem někteří jazykové zase tvrdí, že Rakousko nestálo o to zasmrdět si svoji zem a využívat své lidi v továrnách. Vyhovovala jim neposkvrněná krajina, s průmyslem v českých zemích, ze kterých jistě do státní kasy také něco šlo. Náš průmysl prakticky fungoval pro celé Rakousko-Uhersko, a s tímto předimenzováním jsme za republiuky měli nemalé potíže. No, a v rozdávání metálů nevidím nějakou vstřícnost.

P. Andrle 27.8.2020 16:34

Nesvádějme všechno ( i to pozitivní) na Habsburky - v řadě vlád monarchie byli výborní čeští politici a jim vděčíme (zase jako celek) za mnohé. I za ty budovy. Musíme tedy monarchii brát jako celek a nikoli ji dělit a MY a VY. Tak to nefungovalo.

M. Krutý 27.8.2020 11:17

adorace Rakousko-Uherska je skutečně pozoruhodným cvičením. Zejména tedy ve světle historické skutečnosti, kdy Uhry jistou autonomii získaly na rozdíl od Čech.

Navíc většina skutečností a budov líčených autorem nastala 200 let po Bílé Hoře, kdy už se česká inteligence začínala pomalu vetit. Po Bílé hoře došlo k naprosté decimaci českých elit, převedení zásadních českých majetků do německých rukou. Zbytečná idealizace není na místě.

T. Krystlík 27.8.2020 12:19

Naprosto chybné úvahy! Palacký zavelel 1864 se neúčastňovat zasedání Říšské rady ve Vídni (parlamentu), což Čechům vydrželo 17 let! V roce 1867 došlo k rakousko-uherskému vyrovnání. Češi ani nemohli nic takového požadovat, když jejich poslanci stávkovali! Decimace českých elit po Bílé hoře je pohádka, český žvást. Odešlou inteligenci (poddaní museli zůstat) nebylo kým nahradit - v cizině Češi nežili.

P. Hatina 27.8.2020 10:42

Mimochodem, toto všechno ale pěkně "po německu", v rámci germanizace. Jak na tom byli Češi i v tom 19.století, se lze dočíst ve známém románu o výletu pana Broučka do 15.století. V závěru říká bratr Žižka "za takové poněmčené potomky by se museli stydět"..

J. Ptáček 27.8.2020 10:28

České země hospodářsky držely Rakousko-Uhersko, které žilo z velké většiny z českých daní. Škoda Plzeň, pražská ČKD, Baťovy závody ve Zlíně, brněnská Zbrojovka nebo boleslavský Laurin a Klement neměly v monarchii obdoby. Co do výkonnosti byl český průmysl plně srovnatelný s německým.

Už císařovna Marie Terezie často říkala:

"Bez českých zemí bych byla jen chudou rakouskou arcikněžnou".

J. Jurax 27.8.2020 18:29

No, jmenovitě Baťovy závody ve Zlíně nebyly za císaře pána žádný gigant, nýbrž jedna z několika obuvnických továrniček a dílen; založena 1894. Rozvoj začal až počátkem dvacátého století na samém sklonku rakousko-uherské monarchie. Až v roce 1910 zaměstnávala firma 1200 lidí a byla tak už významnou firmou.

A brněnská Zbrojovka byla založena v roce 1918 jako státní podnik z původních rakousko-uherských dělostřeleckých dílen pod názvem Československé závody na výrobu zbraní v Brně.

V Brně ovšem byla Strojírna a slévárna Ignaz Storek, založeno 1861, pozdější Šmeralovy závody. Za první války tam dělali těžké minomety.

L. Zemek 27.8.2020 10:17

Bez těch stovek a možná tisíců krásných staveb, které dodnes nacházíme v krajině zemí bývalé „Koruny České“ a které byly vybudovány v průběhu cca 300 let doby pobělohorské, doby tzv. „temna“, by byla tato naše krajina chudá a nezajímavá, nebyla by tou krajinou, kterou všichni tak důvěrně známe a máme ji rádi. Jen díky těmto dávným stavitelům, známým i neznámým, je naše země tak krásná, bez ohledu na všechny ty, mnohdy jalové, politické diskuse, které se tady pod článkem vedou. Nádherný výsledek tvůrčího ducha a pracovitých rukou. To je to, co nám dnes, na rozdíl od našich dávných předků, tolik chybí.

F. Navrátil 27.8.2020 8:58

Když si pročítám nadšené články o lásce císaře pána k českému národu, pak musím autorům položit otázku: Pročpak se František Josef I nenechal korunovat českým králem?

P. Hatina 27.8.2020 10:36

Popřípadě otázka druhá, proč těm milovaným Čechům neposkytl podobné postavení v rámci říše jako Uhrům?

A. Hrbek 27.8.2020 8:43

Hlavní počet šlechticů v roce v 1615: ze Smiřic, Lípy, Švamberku, Pernštejne, Hradce, Harsova, Vchynic, Šternberku, Dubé, Šenfeldu, Redemu, Lobkowicz, Hodějova, Švamberku, Vrchovišt, Kolovrat, Thurn.

Hlavní počet šlechticů ještě v roce 1918: Schwarzenbergove, Liechtensteinove, Sasko-koberšti, Kinšti, Collereda-Mansfeldové, Clam-Gallasove, Lobkowiczove, Thun-Taxisova, Habsburkove, Fustenbergova, Zichy, Windisch-Graetzove, Auerspergova, Trauttmansova, Rohanove.

Naproste čeští !

T. Bohýl 27.8.2020 8:06

Češi dostávali za Rakouska medaile, takže bylo pod císařpánem dobře. Můžeme tedy říct: Ludvík Svoboda byl Hrdina Sovětského svazu, takže za komunistů bylo taky dobře.

V. Novák 27.8.2020 10:13

R^

Z. Ukolébavka 27.8.2020 7:58

Prima počteníčko, pošmákl jsem si :-).

D. Stys 27.8.2020 6:42

Potíž je v tom, že kdo nezačne jako malý, nikdy se dobře nenaučí slovanský jazyk (ani mnozí kdo začnou včas). Zatímco opačně to docela jde. Takže jakmile se díky komunikačním prostředkům začaly jazyky navzájem srovnávat, najednou mezi spolužijícími národy byl jeden s tajným jazykem. A to je k vzteku, to vyvolává paranoiu a vedlo to až k potřebě ten druhý národ vyhubit. Český nacionalismus byl až zpětný ráz, ovšem Němci měli v Praze i velmi významnou univerzitu o jejíž obsazení se i prezident Masaryk příkladně staral. Jenže ten vztek nad lidmi tajného jazyka vedl až k jejich otevřenému hubení. nneí divu, po těch staletích to bylo úplné zoufalství,

Na dobu císaře pána můžeme vzpomínat, ale její pomalá rychlost komunikace se nevrátí a vzájemné soužití některých jazyků jednoduše není možné. Pohrdání některých "nadřazených" národů Slovany je čirá atavistická obrana před nepoznatelným a nepochopitelným.

D. Polanský 27.8.2020 9:43

S jazyky je potíž i dnes. Naučit české herce vyslovit alespoň jednu větu hezky slovensky, to je záběr, potvrdí nejeden režisér. Naopak slovenští herci češtinu valí většinou bez problémů.

J. Lancik 27.8.2020 18:56

Vlasta Fialova hrala v nekolika slovenskych filmech, ale Ceska nebyla. Byla Moravanka a tem je slovencina mnohem snazsi a blizsi nez Cechum.

T. Kohout 27.8.2020 6:06

"Deska je to pěkná, ale tohle superretro, jak to bylo za Habsburků nádherný, je snad ještě horší než unylé vzpomínky na zlatej socik. Cimrmana na vás!" převzato z Šamanova doupěte. Zatím ještě je možno vyvažovat názory.

(A u soch nastalo střídání, místo Koněvě, který šel do --- (dejme tomu, do háje), budeme mít Marii Terku, co tak hezky zmenšila česká území.

J. Farda 27.8.2020 17:12

Zmenšila proto, že o své dědictví odmítla kupčit s Frickem Velikým, tedy velikým loupežníkem, a ostatní evropští vládcové ji oduznáním platnosti pragmatické sankce nechali ve štychu, takže to skončilo válkami s Prajzem i Bavorem a jejími slovy o ztraceném Slezsku "zahrádku mi vzal, ale plot mi zůstal."