28.3.2024 | Svátek má Soňa


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
John2 13.1.2009 15:07

Někdy v letech 1962

sloužil na vojenském letišti v Pardubicích můj přítel Jirka P. jako mechanik. Vyprávěl mi následující příběh.

Radary zachytily přelet stíhačky NATO, jejíž pilot evidentně "zakufroval". Naším strojům, které jej nutily k přistání se jevilo, že poslechne a přistane. Načež ve chvíli, kdy už bylo zjevné, že přistane a sledující stíhačky se oddělily, cizí pilot to nad letištěm stočil strmě vzhůru a snažil se utéct. Byl přinucen výstražnou střelbou stihačů znovu přistát, tentokrát si jeho přistání už naši piloti ohlídali. Z kokpitu vylezl Ital, s rukama posměšně vzhůru. Považte - nebyl sestřelen!

Proto se mi také jeví  sága o sestřelení onoho dopravního jugoslávského letadla jako pěkná hov&dina.

Severin 13.1.2009 13:13

Mnoho leteckých katastrof není 100% spolehlivě objaněno

Erudovaný a zajímavý článek p. Toufara nedokazuje  nic víc,   než  že na základě zprávy ŘLP Cottbus o spojení s letadlem JU-AHT, nedošlo ke srážce s jiným letadlem. Nemůže popřít, i když velmi malou, pravděpodobnost, že letadlo narazilo na CAT (clear air turbulence) a nebo dokonce na její strašlivější příbuznou SCAT- tyto potvory vznikají někdy náhle a dodnes se nedají spolehlivě dopředu odhalit. Letadla vyráběná po  konci 70-tých let si už dokážou poradit i se SCAT-em, ale skoro vždycky to odnesou (většinou nepřipoutaní) cestující či posádka většími či menšími zraněními, zřídka i smrtí. Jak nevyzpytatelné jsou, ukazuje příklad B747 UNITED  nad Mariánskými Ostrovy (Pacifik) , dost cestujících bylo zraněno, z jednoho mrzák, letadlo hodně poškozeno. Letoun KAL, co letěl na stejné trase a hladině asi 20 minut potom , byl varován a připravil se, ale kromě lehké turbulence nic nezaznamenal, SCAT zmizel zrovna tak rychle, jak vznikl. Dále je možnost exploze letadla ze závažné technické příčiny , tyto exploze, i když  díkybohu velmi málo časté, jsou většinou fatální, na. př. TWA 800, výbuch v palivové nádrži kvůli jiskře. Qantas B747 v srpnu 2008 měl už lepší štěstí, po pravděpodobném výbuchu kyslíkové nádrže a díře v trupu velikosti osobního auta, se podařilo pilotovi bezpečně přistát na letišti v Manile. Sestřelení letadla je jednou z možností ,a střela by se ani nemusela do letadla trefit, stačilo by, aby bouchla blízko letadla a závažně poškodila stabilizátory, to může pak být věcí zlomku sekundy než se letadlo dostane do nekotrolovatelného pádu, který posléze letadlo rozláme na kusy. Výbušniny propašované teroristy do letadla jsou další možností. Dnešní technika  by z vraku už dokázala explozi výbušninou identifikovat. Bez přímého důkazu je to všechno (exploze výbušnin, exploze kvůli technické závadě, sestřelení, setkání se SCAT-em, vážná chyba pilota ) jenom více nebo méně podložené dohady na indiciích, a jak to opravdu bylo, se už  s jistotou asi nikdy nedovíme.

honzak 13.1.2009 13:41

Re: Mnoho leteckých katastrof není 100% spolehlivě objaněno

CAT a SCAT jsou dost frekventované zkratky... Co to vlastně je? Podle mého neumělého názoru turbulence v prostření bez mraků, snad následek JET streamů. Ale nestojím si za tím, nejsa meteorolog ani letec. S paraglidem jsem se do ničeho takového díkybohu nedostal.

milan 13.1.2009 14:28

Re: Mnoho leteckých katastrof není 100% spolehlivě objaněno

bodejť,do 10.050m s paraglidem :-D:-D

Severin 13.1.2009 14:39

Re: Mnoho leteckých katastrof není 100% spolehlivě objaněno

CAT, jak jsem se už zmínil, je zkratka Clear Air Turbulence, tedy Váš překlad "bez mraků" dost dobře padne, i když sem tam nějaké ty mraky být mohou. Má více příčin, JET stream je jedním z nich, dále termíky, blízkost hor atd. SCAT je Severe Clear Air Turbulence, tedy závažná turbulence za jasného počasí , a  u ní může být zatížení  při propadu až plus3G !  Náhlý velký propad znamená, že nepřipoutaný cestující je "vystřelen" vzhůru a narazí hlavou do stropu letadla (na příklad v letadle Scanairu z Kodaně do Řecka nad Bratislavou, někdy v polovině 70-tých let, přesná data mám někde v poznámkách) , pak po zastavení propadu zase bouchne tělem o podlahu či sedadlo, dále po kabině poletují nepřipoutané objekty, které  někoho poraní. Skoro všechny moderní letadla setkání se SCAT-em dokáží přežít, i když některé přistanou značně "oškubané" , s uvolněnými nebo vypadlými nýty atd. Nepříjemné je u těchto turbulencí, že mohou překvapit znenadání, proto já vždycky, bez ohledu na to, zdali v letadle svítí "Fasten Seat Belts" nebo ne, jsem v sedadle připoutaný. Sám jsem CAT ani SCAT nezažil a nestojím o to, měl jsem jenom tu čest seznámit se se středně těžkou turbulencí na příklad nad Grónském v roce 1976 a pak nad střední Austrálií v roce 1999, tam už to byl i na mne , co mám hromadu nalítaného a dokonce jsem zažil i pár incidentů, nervák, myslel jsem, že je to těžká turbulence (severe) ale pilot nám, až to asi po 30 minutách odeznělo, nám oznámil, že to byla středně těžká. Jak tedy asi vypadá ta těžká si dovedu živě představit.Jinak s paraglidem se do těchto potvor nedostanete, většinou vznikají ve velkých výškách.

Jan 13.1.2009 12:57

read?

„JAT 367 this is Cottbus Control on 126,7... how do xou read me, over?“

„JAT 367 this is LZ 103, do you read?“

To "read" je nějaký slang/ustálený termín v letectví? Nedává mi to smysl, nemá tam být "hear"? Nevyznám se v letectví ani zbla, možná to je dobře?

Severin 13.1.2009 13:25

Re: read?

Je to ustálený termín v letectví, zrovna tak jako třeba ROGER.

Severin 13.1.2009 14:46

Re: read?

Pro jistotu, abych předešel hnidopichy, uvedu, že "read" je terminus technicus v radiokomunikaci v angličtině, a není tedy omezen jenom na letectví. "Read" namísto "Hear" je asi kvůli nunaci "read" v této souvislosti (radiokomunikace), což by se dalo rozumět jako "slyším a rozumím" a je tudíž přesnější, než jenom slyším.

Jan 13.1.2009 15:37

Re: read?

Díky.

vita 13.1.2009 18:16

Re: read?

A není to pozůstatek z dob telegrafu, který se dal buď poslouchat nebo číst?

liberal shark 13.1.2009 18:37

Re: read?

Reading není jenom čtení, ale taky třeba záznam z měření. V tomto případě něco jako "jak mně příjmáte" ?

ladik53 13.1.2009 11:51

Nerozumím

Přece, když je vyroben nový letoun, tak má i nové motory. Pak nechápu, proč se na nový letoun montovaly za necelé dva roky staré motory. Ví se o tom něco?

VL 13.1.2009 12:37

Re: Nerozumím

Motory mají svůj určitý předepsaný systém kontrol a revizí, který se neshoduje s letadlem. Tak je asi jednodušší a levnější sundat motor, odvézt ho do dílny a namontovat rezervní, než aby letadlo stálo třeba týden bezúčelně na ploše.

ladik53 13.1.2009 13:13

Re: Nerozumím

Potom ale nechápu, proč nebyly oba motory namontovány ve stejný den místo těch původních, když ty původní musely do resursu. Ale pořád se mi zdá doba sundání těch motorů z výroby příliš krátká cca 1 rok.

Mard 13.1.2009 13:57

Re: Nerozumím

Mám pocit že DC 9 měla na jednom motoru elektrický generátor a proto měl obvykle jeden z motorů mnohem více natočeno než druhý.

ladik53 13.1.2009 14:24

Re: Nerozumím

Ba ne. DC9 má APU (zdroj), takže motor na zemi nemusí běžet.

JaS 13.1.2009 15:28

Re: Nerozumím

A není to náhodou tak, že při běžném provozu letadla a běžné údržbě se běžně mění motory (potřebují údržbu častěji než drak  a ta údržba se dělá v dílnách, trvá nějakou dobu, takže do draku se zatím dají jiné motory, které prošly údržbou)? A že je to právě kvůli udržení vysoké bezpečnosti provozu? 

ladik53 13.1.2009 17:39

Re: Nerozumím

Při běžné údržbě se zcela určitě motory nemění. Ta údržba na motoru je odstupňovaná podle údajů výrobce toho kterého typu motoru a její rozsah je dán počtem nalétaných hodin s přihlédnutím k provoznímu režimu letadla (počet startů, nadmořská výška atd...) . Jenom mě zajímá proč se měnily motory na téměř novém letadle a každý v jinou dobu.

liberal shark 13.1.2009 18:34

Re: Nerozumím

Drak letadla a jednotlivé motory žijí své vlastní životy. Asi jako auto a pneumatiky.

Vaněk 13.1.2009 11:39

Cottbus je přece Chotěbuz

Jakub S. 13.1.2009 12:49

Re: Cottbus je přece Chotěbuz

Přirozeně. Tohle by se tak vzdělanému muži, jako je pan Toufar, stát nemělo. Věděli to všichni pbrozenci a následní vzdělanci. No, už vymřeli... z Zittau do Cottbusu a pak přes Dresden do Leipzig, Meissen se nechá stranou, Potsdam taky... ach jo.

honzak 13.1.2009 13:36

Re: Cottbus je přece Chotěbuz

jazykoví puristi tu opravdu chyběli! Ještě že jste se dostavili, nevím co bych si počal...

-pp-) 13.1.2009 14:22

Re: Cottbus je přece Chotěbuz

No tak já teda zrovna nevím, že Cottbus je Chotěbuz, takže když mi to někdo napíše do českých novin česky, jsem jenom rád... to je purismus?:-/

Jakub S. 13.1.2009 16:48

Re: Cottbus je přece Chotěbuz

Samozřejmě to není purismus,  do toho mám opravdu daleko. Je to prostá úcta k tomu, co dosáhlo těch pár úžasných generací obrozenců. Necháme to bleskově zaniknout - ? Děkuji.

bulik 13.1.2009 9:48

ať si každý myslí, co chce

Pan Toufar ví, že v době předsametové u nás byl za každým křovím schovaný nepřítel s jediným cílem rozbít a roztříštit naší dynamicky a harmonicky se rozvíjející společnost krásných a zdravých občanů. Tomu by se člověk pousmál, ne však důstojnický sbor naší ČSLA, ve kterém také sloužili straně a světové revoluci oddaní jedinci. Od nich se ani nevyžadovala  žádná inteligence, pouze se trochu dbalo na to, aby někde ve své předpojatosti nezpůsobili neštěstí.Lze i tak uvažovat, že po zjištění přeletu v tom okamžiku vyhodnoceného nepřátelského s jaderněbiologickým nákladem letadla vydal rozkaz velitel místně příslušné protivzdušné obrany okresu k okamžitému sestřelení tohoto imperialisty, což bylo ihned vykonáno. Později chtěl o svém kroku informovat nadřízeného, ale uklouzl na náledí a zlomil si vaz. Jeho zástupce včetně raketometčíka se vydali na krajské velitelství, ovšem byli ztiženi zlatou streptokokovou infekcí, upadli do bezvědomí, ze kterého se už neprobrali.Co, vy na to přátelé!

Václav 13.1.2009 15:46

Re: ať si každý myslí, co chce

Pane primáři, už ho prosím k tomu počítači nepouštějte.

Voyta 13.1.2009 7:35

Je to vpořádku?

"Od vyrobení měl jeho drak nalétáno 2091 hodin a 51 minutu, od počátku provozu měl za sebou 2564 přistání." - To tedy odpovídá cca. necelé hodině letu mezi jednotlivými přistáními, ergo kladíFko...místní linky. Proto mne zajímá, jaký byl poměr letových hodin ku počtu přistání u jiných strojů,kde došlo ke strukturální poruše draku.Ať už nalezené při pozemních prohlídkách, nebo jako viník nehody. Děkuji.

Jura Jurax 13.1.2009 9:47

Re: Je to vpořádku?

Zagůglete si ;-)

Mistr Jan Hus 13.1.2009 6:25

Ale to se úřadu na falšování historie líbit nebude !

:-)

yt 13.1.2009 9:17

Re: Ale to se úřadu na falšování historie líbit nebude !

Jasně, já bych ho také zavřel. Čest!