28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

HISTORIE: Statečnost Finů nám může být vzorem

Před osmdesáti lety 30. listopadu 1939 vypukla tzv. zimní válka mezi tehdejším Sovětským svazem a Finskem. Ten bez vyhlášení války zaútočil na svého proti němu maličkého souseda.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Šír 6.12.2019 12:42

Nabízí se otázka, zda by se Finové bránili, kdyby předem věděli, že jim nikdo vojensky nepomůže. Samozřejmě, že jejich vojenská obrana byla čistě zdržovací, iluze o tom, že by odolali obrovské přesile, neměli. Takže už 3 dny po útoku žádali OSN o zásah. Jediné, co se ale stalo, že SSSR byl 14. prosince vyloučen ze Společnosti národů. A pak je až zmínka o plánech VB a Francie z 5. února 1940 na "zásah ve Skandinávii". Další poznámky k tomu, zda jsme se také my neměli po Mnichovu bránit - Wehrmacht rozhodně nebyl v tak katastrofálním stavu jako Rudá armáda po Stalinových čistkách (10 000 popravených důstojníků), naopak. A geografické podmínky byly rovněž nesrovnatelné. A naše 5. kolona 3 milionů Němců... A číhající Poláci, Maďaři... A Hlinka taky jen čekal na příležitost.

F. Houžňák 6.12.2019 7:15

Sovětská agrese proti Finsku by taktéž bývala nebyla možná, kdyby předtím v Mnichově Francie a Anglie nepodepsaly s hitlerovským Německem pakt o neútočení, ve kterém postoupily Hitlerovi část území svého bývalého spojence, Československa.

J. Jurax 5.12.2019 17:41

Technická - v mobilní verzi se tu nezobrazuje celá diskuze. Soudruzi z Lidovek někde udělali chybu ... :-)

F. Houžňák 6.12.2019 7:19

Náprava je jednoduchá - při čtení a psaní se nehýbejte.

J. Jurax 7.12.2019 12:03

??? :-)

J. Fridrich 5.12.2019 13:57

Souhlas a díky za připomenutí u nás celkem dosti zapomenuté agrese Ruska-SSSR proti malému Finsku. Jen dodám, že předtím napadli a zbavili svobody Litvu, Lotyšsko a Estonsko... A ještě předtím si utrhli polovinu Polska je 2 týdny po jeho napadení Hitlerem...

Š. Hašek 5.12.2019 17:39

Bral bych v potaz staleté předchozí hranice Ruska. Fakt obsazení Litvy, atd. až po útoku Německa na východ do Polska ..... až po plánech Drang nach Osten. Pokud si přečtete, ta území si "přahazovaly" okolní větší země (Čvédsko, rusko, Nmecko, ....).

Abychom si rozuměli, nikterak nevyvracím Vaši poznámku, pouze připomínám, že ji bylo možno napsat asi pětkrát delší a připojit další souvislosti a další časové posloupnosti.

Přesný jste v tom, že Hitler tedy přepadl Polsko jako první. Ale to není novinka.

J. Ptáček 5.12.2019 10:33

"Společně s Němci bychom bývali byli neporazitelní" cituje Stalinova dcera Světlana svého otce. Ale teprve až po tom co bezpečně emigrovala do náruče nenáviděných USA.

J. Tachovsky 5.12.2019 8:58

Finove se mohli branit a ukazat svou statecnost, nemeli totiz Benese.

Z. Ukolébavka 5.12.2019 9:31

Ano.

P. Staronový 5.12.2019 10:03

Příliš zjednodušené.

Neberoucí v potaz, že Finům sice nikdo nějak výrazně nepomohl, ale verbálně a politicky byla většina na jejich straně. V našem případě by to bylo horší, my bychom byli za "kazišuky" toho skvělého míru, domluveného v Mnichově. Beneš prostě neměl jinou možnost, politicky ani vojensky.

J. Tachovsky 5.12.2019 10:08

Mohli jsme si zachovat cest a vule branit se tu byla.

J. Jurax 5.12.2019 12:36

Máte recht. Až na poslední větu.

M. Valenta 5.12.2019 14:26

Možná chvíli, ale dlouho by to netrvalo a bychom byli za hrdiny.

F. Navrátil 5.12.2019 10:22

Finsko bylo jednotné a nemělo pátou kolonu, která by spolupracovala s nepřítelem. A nemělo ani spojence, kteří by je zradili. Finsko je příkladem, jak důležitá je jednotné odhodlání bránit vlast, bez ohledu na početnost a sílu nepřítele. Ať je to Hitler, Stalin nebo bruselští vítači. Mimochodem, jak se lidovci postavili k invazi islámských nelegálů?

J. Schwarz 5.12.2019 10:39

I dnes je skoro za každým svinstvem lidovec nebo páter. nejsou Bublan, Minář, Halík kněží nebo alespoň nedostudovaní kněží?

J. Nevrkla 5.12.2019 11:12

Beneš se za těch okolností zachoval moudře. Možná, že byste tu jinak nebyli, hrdinové.

Z. Ukolébavka 5.12.2019 12:05

Zkuste si přečíst i nekomunistickou literaturu. Beneš tomuto národu zlomil v roce 1938 páteř. A tak to už zůstane.

J. Nevrkla 5.12.2019 12:12

Většina Čechů si Beneše cení. Němcům se kromě Rusů neubranil nikdo. A to by obránci na hranicích měli v zádech 3 milióny Němců, kteří téměř bezvýhradně podporovali Hitlera, na naší podporu nikdo nevystoupil. Beneš počítal se světovou válkou, kterou Němci prohrají a pak budou vyhnání.

Zkuste kriticky hodnotit, co čtete vy, pokud to dokážete.

Š. Hašek 5.12.2019 19:05

Zkuste si představit sebe v roce 1938 na místě Beneše.

A Beneš nelámal žádné páteře národu. Je zaznamenáno, že v televizních debatách o druhé válce "nejpovolanějším hodnotitelem" presidenta Beneše byl často politik Pithart. Politik dvojdomků a teoretizování, že by to Hitlerovi nandal, kdyby ...... I páteře by narovnal.

J. Jurax 5.12.2019 12:35

A neměli za spojence zrádnou Francii a nebyli odsouzení mnichovským diktátem, jenž podepsali v dojemné shodě mírotvorci Hitler, Daladier, Chamberlain a Mussolini.

A neměli pátou kolonu sudeťáků chtějících Heim ins Reich i s územím.

A v neposlední řadě jim nahrávaly geografie a přírodní podmínky.

Nicméně to naši vládu včetně Beneše neomlouvá. Bránit jsme se po mém soudu měli.

P. Staronový 5.12.2019 13:09

Bránit i nebránit se mělo své výhody i nevýhody. IMHO bylo méně špatné se nebránit. Bohužel výsledky nezvoleného postupu nelze ani modelovat, příliš mnoho proměnných.

Ti Finové byli fakt v jiné situaci.

K. Salajka 5.12.2019 19:52

No Beneš se mohl opřít o 3 miliony vlastních Němců, nejlépe organizovaných Henleinem a Hlinkovy Gardy. Bylo zbabělé, že nepočkal, až ho Hitler nechá sprovodit ze světa na základě rozhodnutí nezávislého sudetoněmeckého soudu. Účinnou pomoc nám západní velmoci ukázaly po napadení Polska v "podivné válce", kterou vylhásily ale nevedly.

V. Němec 5.12.2019 8:18

To jako pozor i na Němce, Francouze a jim podobné?

R. Langer 5.12.2019 8:50

Samozřejmě.

J. Jurax 5.12.2019 12:45

Ano.

P. Grigar 5.12.2019 7:34

Katolická akce, Sdružení katolických duchovních-Pacem in terris. Také my máme svoje tradice a vzory..

A. Reček 5.12.2019 6:58

Je to tak. Finové si toto výročí Stalinovy expanze v Karélii připomínali. Byl to první krok expanze od napadení Polska v září 1939 a začátku války v Evropě. Pak následovalo r.1940 obsazení Pobaltských států a zabrání Moldavska Rumunsku.

M. Šejna 5.12.2019 11:30

Nutno ale dodat, že Finsko, Pobaltí a Moldavsko byly součástí Carského Ruska až do roku 1917.

Samostatnost získaly až na základě revolucí, které se v roce 1917 v Rusku udály.

J. Jurax 5.12.2019 12:44

Nutno ovšem také dodat, že Finsko si po zmíněné revoluci proti bolševikům sovětským i finským svou nezávislost vybojovalo, resp. ubránilo.