Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Muž a jeho čin
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Pivoda 2.5.2021 9:41Různé pohledy na tutéž historickou událost Ekonomové by z článku vypíchli tuto pasáž: "... A jen tak na okraj, náklad koření z nejmenšího plavidla eskadry stačil na úhradu všech výdajů na expedici, včetně totální ztráty čtyř lodí. ..." Vědce by zřejmě zaujaly následující zmínky: "... Mezi těmi osmnácti na palubě Victorie byl též Antonio Pigafetta, jenž jako první člověk v historii zaznamenal, že obeplutím světa na západ se ztrácí jeden den. ... těmito conquistadory vždy plul nějaký Antonio Pigafetta, kterého hnala touha po poznání a nikoli po zlatě. ..." A nakonec povinný závěr pro všechny typy čtenářů: "... v roce 2006 o ní vydal knížku s názvem Idioti na plavbě kolem světa ..." |
|
|
Z. Lapil 2.5.2021 9:35Jo, taky děkuju. |
|
|
V. Cícha 2.5.2021 2:59Dík za pěkný, inormující článek! Proč už dnes takoví muži nežijí jak ten , kterého jste připomněl Že snad už by se nic nového objevit nemohlo...,? |
|
|
T. Kohout 2.5.2021 6:42Dobře. ale žijí. Např. ti, co létají do kosmu... Letět na Mars bude minimálně srovnatelné s cestou kolem světa v letech 1500 a násl. |
|
|
J. Vintr 2.5.2021 9:25Srovnatelné to ani zdaleka není. I když kosmonauti také do jisté míry riskují životy, nejdou do neznáma a nejsou před nimi roky strádání a mnohá nebezpečí, které postupovali ti, kteří se tehdy vydávali na objevitelské výpravy. |
|
|
Z. Lapil 2.5.2021 9:34Ale jdou do neznáma, jdou. A to do neznáma přinejmenším srovnatelného. Kapitáni objevitelských plaveb taky věděli, že poplujou po moři a na moři že fouká nebo nefouká a jsou nebo nejsou vlny, že v moři jsou ostrovy a na většině z nich pitná voda a jedlé rostliny a lovná zvěř a že se tam dá dýchat... |
|
|
J. Vintr 3.5.2021 0:10Nemáte pravdu. Opravdu byla nesrovnatelně větší odvaha vydat se na neprozkoumaný oceán v malé lodi, poháněné pouze větrem, kdy například neměli absolutně žádnou jistotu, že dorazí k nějaké pevnině dřív, než jim dojdou zásoby jídla a vody. |
|
|
Z. Lapil 3.5.2021 7:34Možná. Na druhou stranu na Marsu ani nikde cestou taková pevnina není naprosto určitě. |
|
|
J. Sinnreich 1.5.2021 15:41Sir Francis Drake se dostal pri sve plavbe (1577-1580) kolem sveta az do oblasti dnesniho kanadskeho Vancouveru. Podobne jako u Magellanovy vypravy doplula do Anglie z peti lodi pouze jedna, Golden Hind. |
|
P. Milan 1.5.2021 15:27"vedení Juanem de Cartagenou," Česky by bylo Juanem de Cartagena. Jinak dobrý, díky. |
|
|
J. Kanioková 1.5.2021 15:17na čt 2 začíná v 15,20 "Magalhaesova plavba kolem světa". Skvělý dokument |
|
|
J. Farda 1.5.2021 14:46Na současný módní ikonoklasmus, okořeněný černým rasismem BLM, postupující ze Západu už i do Evropy pasuje starý dobrý Jiří Suchý ... https://www.youtube.com/watch?v=IHA5lmLYaTE |
|
|
J. Pokoutný 1.5.2021 8:55Jak tónem odlišné od článku z r.2020, kde autor píše " Evropa koncem 15. století byla totiž zaostalý, v bídě se topící a geopoliticky zcela bezvýznamný kontinent, kde jako jediná světélka vzdělanosti blikaly katolické kláštery. Evropa trpěla zoufalým nedostatkem drahých kovů, dnešním slovníkem bychom řekli nedostatkem likvidity, čili byla silně podkapitalizována a neschopná jakýchkoli investic. Úroveň vědy žalostně pokulhávala za Araby a tehdejší Evropa byla vůbec jeden velký zapadákov světa bez naděje na lepší budoucnost." A přitom to byl týž svět, svět, v němž Portugalci dávno před Kolumbem dlouhodobě směřovali k obeplutí Afriky, aby zlomili tureckou "zátku" na obchodu s Východem. Jinak ten "zapadákov" stavěl lepší lodě než zbytek světa, vymyslel skutečné střelné zbraně, ač původní černý prach přišel původně zřejmě z Číny, a hlavně - vymyslel knihtisk, který např. Osmanská říše začala používat až v 18.stol., o dalších "úžasných a bohatých" zemích nemluvě (tisk z dřevěných desek nepočítám). Jinak věcná připomínka: Johanité, neboli Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana, byli vždy johanity, nepřejmenovávali se. To, že sídlili v Jeruzalémě, Antiochii, na Kypru, Rhodu a naposled na Maltě, sice vedlo k jejich obecnému pojmenování "rhodští" a později "maltézští rytíři" (když je Turci po hrdinném odporu ze Rhodu vypudili), ale ve skutečnosti se název Řádu jen rozšířil na Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě. |
|
T. Zlesa 1.5.2021 9:37Asi to opsal z něčeho tónem jiného... |
