29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

HISTORIE: Jaká je vina dr. Beneše na osudu ČSR?

Není bohužel tajemstvím, že mnohé smlouvy i mezinárodní dohody jejich trestuhodným nedodržením získaly jen hodnotu papíru, na kterém byly vytištěny!

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Svarda 15.7.2020 22:55

!!Dr Edvard Beneš nemůže být hodnocen z dnešních pohledů. Jeho zásluhou je náš podíl na vítězství nad nacisty.

J. John 15.7.2020 19:54

Autor zapomíná připomenout zásadní fakta:

ČSR v r. 1938 nesousedila se SSSR. Pomoc z východu by se tedy musela uskutečnit přes jiný stát, který by pravděpodobně nesouhlasil se vstupem vojsk SSSR na své území.

Versailleská smlouva z r. 1919 nestanovila východní hranice Německa a nechala tuto otázku otevřenou k dalšímu jednání dle složení obyvatelstva. Tedy přesně to, co bylo realizováno Mnichovskou dohodou.

F. Navrátil 15.7.2020 19:16

Mnichov byl bohužel jen tečkou za likvidací systému kolektivní bezpečnosti. Jakmile Francie postavila Maginotovu linii, nepředpokládala ofenzívní akce proti Německu. Takže i kdyby šlo Československo do války a Francie se rozhodla dodržet smlouvu, nepřišla by na pomoc. Beneš musel odmítnout i pomoc Sovětského svazu, protože jinak by Francie i Anglie podpořily válku Německa ( a také Polska a Maďarska) proti sovětskému Rusku a jeho československému spojenci. Beneš se domníval, že kapitulace po Mnichovu ( a předpokládaná světová válka) je jedinou možností pro zachování existence českého národa.

P. Hatina 15.7.2020 17:39

Naprostý souhlas. Dalo by se říct, že chyba pana prezidenta Beneše byla v tom, že měl až poměrně dobré informace o stavu situace (včetně tedy hlavně postojů evropských politiků), aby věděl, že bránit se nemá smysl..

Ona totiž není ani pravda, že "..Generálové .. by zvolili boj za jakýchkoli okolností". Náš tehdejší premiér krizové vlády byl totiž generál Syrový, a i ten po jednání s vládou přijetí Mnichova rovněž doporučil. Ten důvod byl dosti zásadní - strategie obrany našeho státu před Německem byla už od počátku (oné smlouvy z roku 1925) plánována a budována právě a jen s nutnou podmínkou vojenské podpory Francie. S tím že se budeme bránit proti Německu sami ani v armádě nikdo ve vedení nepočítal...

Jinak řečeno, náš Mnichov 1938, byl pouze jen kapkou v selhání evropské demokracie oproti nástupu fašismu. To selhání bylo i předtím a pokračovalo ještě dlouho potom...

J. Krynický 15.7.2020 17:09

Chybou bylo v třicátých letech spoléhat na smlouvy a apelovat na morálku spojenců. Apel na morálku je vždy slabší než strach. Místo přesvědčování politiků, že naplnit onu smlouvu je jejich morální povinnost, se měli ve spojení se zbrojovkami snažit přesvědčit obyvatelstvo, tedy voliče, že odevzdat náš vojenský průmysl Hitlerovi je sebevražda.

J. Lancik 15.7.2020 16:32

Pane Cicho, jako prameny pro svuj clanek uvadite hlavne ty domaci. Zkuste si precist dve tyto dve knizky, O Mnichovske dohode se mnohe dozvite ze studie "Munich the price of peace". Kniha ma pres tisic stranek a napsal ji Telford Taylor. Dozvite se nazory vsech zucastnenych politiku, ze vsech zemi Evropy. Ten Mnichov byl vlastne vitezstvi Goeblesovo. Dokazal presvedcit zapadoevropske statniky vyuzitim chyb Cs. politiky od roku 1918 az po leta tricata pouzitim goebelske metody " na kazdem sprochtu pravdy trochu". Francie ktera vevelke valce utrpela nejvetsi ztraty se prirozene do jeste nicivejsi valky nechtelo. Presne toho vyuzil J. Goebles.

Druha kniha se jmenuje "Uvahy o Slovanstvi" a napsal ji E. Benes. Hodne Vam napovi jeji cast kde E. Benes vysvetluje svuj Cechoslovakizmus. Jeho vyrok "Slovakum jsme autonomii udelit nemohli, protoze v tom pripade bychom ji museli udelit i sudetskym Nemcum". Prezirava arogance napovi vse. Dale pise "neuznavam zadne ceske kraje, nebo nemecke kraje, dnes jsme vsichni a vsude Cechoslovaci". Zruseni zemskych samosprav, zemskych snemu a prav legislativnich hnes v roce 1920 take prispelo k nesouladu narodu v CSR zijicich. Toho vseho vyuzil, zneuzil a i prehnanel Josef Goebles aby Daladiera a Chamberlaina presvedcil. Ale doznam, nikdo nevi dost, jen Vam poukazuju na zajimave knizky, s pranim pekneho dne zdravi JL.

J. Krynický 15.7.2020 17:11

1. Není mi jasné, kde tam vidíte aroganci, natož pak přezíravou.

2. Menšinu zvyklou být utlačující většinou nemáte šanci uplatit tak, aby byla spokojená.

J. Lancik 15.7.2020 17:58

Ne kazdemu byl dan dar videt. Aspon ja ji vidim ve vyroku "Nemohli jsme udelit...' Timo se Benes povysuje na nejakeho vsemohouciho Boha ktery milostive udeluje neco co kazdemu narodu samozrejeme patri. Aroganci vidim v neplneni slibu,

1. z Pittsburgu 1918, slib aytonomie Slovakum.

2 Praha 1990 slib samospravy Morave, Usneseni c. 190/1990 "Obnoveni samospravy zeme Moravsko-Slezke".

Splnen nebyl zadny z nich. Sliby jsou veci cestnosti, cti. Kdo je neplni zadne ucty si nezaslouzi!

Morava se dokazala domluvit s Mahrish a uzavrela s nimy v roce 1904 dohodu nazvanou "Moravske Vyrovnani- Mahrishe Ausgleich " . Fungovala dobre az do roku 1914, potom, ze to nejde, bez te arogance, pri dobre vuli oboustranne, jde vsecko!

H. Rybnická 15.7.2020 20:07

Moravské vyrovnání bylo uzavřeno 1905

J. Lancik 15.7.2020 20:38

To absolutne nic nemeni na tom, ze bylo plne funkcni! A taky na tom, ze da zit vedle sebe i bez arogance a nesnasenliveho sovinizmu jaky panoval v Cechach. Moravsti poslanci navrhli takove vyrovnni pro celou Cs. republiku. Cesi zamitli a to byl prvni krok k Mnichovu.

J. Werbik 15.7.2020 16:31

Vyborny clanek pane Cicha. Nekde jsem take cetla, kdyz se vratil vitezoslavne Chamberlain z Mnichova do Anglie, a myslel si ze podepsal mir, rozlobeny Churchill mu rekl, a ted budes mit valku...

J. Novák 15.7.2020 12:40

Ale tady přece vůbec nejde o Beneše resp. obecně o nějakou personofikaci dějin či konkrétní technikálie. Podstatný byl tehdy, stejně jako je podstatný dnes, tep doby.

A stejně jako dnes, i tehdy byla ta doba naprosto iracionální, plná nechuti a pachuti vůči demokracii, vůči volnému trhu, vůči konzervatismu. Naprostá většina lidí byla infikována nějakou socialistickou ideologií, ať německým marxistickým progresivismem, tvrdě tlačeným všemi německými médii, obdivovaným italským fašismem či násilným sovětským marxismem-leninismem. Drtivá většina lidí v Evropě volala po nějaké zásadní změně společenského uspořádání, po nějaké formě centralistického sociálního rovnostářství, po nějaké formě socialistického progresivismu.

Navíc šlo o děti lidí, kteří sami v podstatě ze stejných důvodů šli "dospět" do prvního dílu Světové války, která byla úplně stejně vyvolána potřebou Němců ovládat Evropu a jejich Drang nach Osten.

A bylo celkem nedůležité, zda na tom kterém místě právě seděl Petr či Pavel, děj se tím možná tak zamíchal (a že právě Beneš zamíchal s dobou skutečně výrazně je myslím mimo jakoukoli pochybnost – bez ohledu na hodnocení), ale historie stejně spěla k neodvratnému.

Nejpodstatnější je vidět paralely s dneškem a připravit se na to, že všechna ta znechucenost demokracií, kapitalismem, konzervatismem, poctivou prací a podnikáním, že všechny ty touhy po rovnostářském progresivistickém centralismu (ať zeleném či černém či jakémkoli) skončí vždycky úplně stejně. Jediné, co tomu může zabránit, je neustálé připomínání si minulosti, že tohle už vymyslely zástupy lidí, kteří tu byli před námi, a vždycky to skončilo katastrofou. Ve 100 procentech. Není nejmenší důvod se domnívat, že tentokrát by to mohlo být jakkoli jinak!!!

F. Kusák 15.7.2020 12:58

Jo, taky to vnímám podobně.

P. Brich 15.7.2020 16:12

Naprostý souhlas, pane Nováku.

M. Pivoda 15.7.2020 11:47

"Prezident Beneš se zasloužil o stát!" Tak nějak zní český zákon.

Spekuluji, že zobecnění z české historie by mohlo znít takto: Když už historie vyžaduje určitý počet mrtvých, tak si je ta historie skutečně vezme. Tak jak tak! Lidé mohou jen rozhodnout, zda zemřou se ctí, nebo s nectí.

J. Vintr 15.7.2020 12:35

Mělo tam být "Prezident Beneš se zasloužil o vznik Československé socialistické republiky"

F. Kusák 15.7.2020 12:59

Nejblbější je zjednodušovat historii.

F. Houžňák 15.7.2020 14:17

Jste umanutý hlupák.

J. Kraus 15.7.2020 11:17

Nebyly zde jen aspekty vojenské, ale hlavně bylo nutno počítat se světovým veřejným míněním. Kdyby se ČSR rozhodla vojensky bránit proti mezinárodní dohodě, byla by jednoznačně považována za agresora. Pohraničí už legálně patřilo Německu, nějaká cizí česká armáda tam neměla co dělat. Naši letci později ve Francii i Británii poznali, jak bylo tamní obyvatelstvo informováno o poměrech v českém pohraničí, o zvěrstvech krutých a barbarských Čechů proti hodným a civilisovaným Němcům. Celý svět by šel proti nám a Dr.Beneš to pochopitelně věděl.

Co se týče pohraničí, hranice ČSR se dosti pracně určovaly a vytyčovaly. Historické právo nebo sebeurčení? Profesor Dvorský, "Muž, jenž vymyslel naše hranice" (článek v "Přísně tajné" 4/2020) byl ochoten vzdát se třeba Šluknovska, naopak znovupřivtělit část českého Kladska, ale Francie nás tlačila k tomu, že vítěz bere vše. I TGM měl pochybnosti o příliš velkém zastoupení menšin, i maďarské, v novém státě. Ale přes všechnu velkou politiku je bezpočtem svědectví doloženo, že řadoví Němci a Češi, zvyklí vedle sebe žít po staletí bez větších rozepří, byli proti sobě programově rozeštváni. Začalo to turnerskými spolky, pokračovali novináři i politici, přičemž první krok byl takřka vždy z německé strany. Jak vzpomínal děda, ještě začátkem třicátých let panovaly normální sousedské vztahy. Pak přišel démon Hitler a nebylo cesty zpět.

F. Houžňák 15.7.2020 14:20

Přesně toto vyprávěl můj tchán, formálně Němec, fakticky Čech. Než přišel Hitler, žili spolu Němci a Češi v Krkonoších bez problémů. Jakmile přišel Hitler, začali se Němci cítit jako něco lepšího.

Z. Ukolébavka 15.7.2020 14:38

Houžňáku, vaše znalosti k tématu jsou tak akorát z komunistických schůzí a partajních sjezdů. Tím se vysvětluje vaše tykání. Jste obyčejný blbec, co nedošel dál než k Němé barikádě, což ilustruje vaše neznalost, ba diletantství.

J. Jurax 15.7.2020 15:08

Inu, nemohu se ubránit dojmu, že nadávkami panu Houžňákovi historii nezměníte, zato však ukážete svou alternativní inteligenci.

Přitom byste mohl docela dobře argumentovat třeba vývojem v Sudetech po roce 1918, dopady krize počátku 30. let a tak dál a podobně.

Z. Ukolébavka 15.7.2020 15:16

Houžnák se níže projevil pouze nadávkami, potažmo zaslepeností. Nelze k němu víc, než přepinknout míček a nechat jej bez dalšího všímání.

J. Jurax 15.7.2020 16:05

Neřekl bych.

Ostatně Vy mi jako vzor objektivity a uhlazené diskuze taky nepřijdete.

Z. Ukolébavka 15.7.2020 16:16

Jářku, vy zde akorát glosujete glosátory, aniž k tématu podáte zbla; koment k článku jsem od vás nezaznamenal. Vyjádřeno fotbalovou terminilogií, jen okopáváte kotníky, taháte za dres, děláte gesta k tribuně. Tohle jsou atributy těch, kteří postě hrát nedovedou a pomáhají si takovými prostředky, snažíce se jimi ovlivňovat zdatnější plejery. Leč nevydá to za víc než přizdisráčství.

J. Jurax 15.7.2020 16:24

Že jste nezaznamenal je Váš problém.

Ostatně vyčištění mi to, co hojně činíte sám.

J. Jurax 15.7.2020 16:25

Pardon, chytrá blbá klávesnice - má být vyčítáte.

H. Rybnická 15.7.2020 17:47

Pane Houžnáku, každý (seriozní) historik Vám vysvětlí, že národnostní třenice začaly již v polovině 19, století. Možná někde více a někde méně.

H. Rybnická 15.7.2020 10:15

Tak tuhle píše nějaký houžňákovsky houževný že prý byla republika tak laskava že povolila německé měnšině školy ve vlastním jazyce.:Možná by poukázal na to, že že v Československu roku 1921 byly tři německé vysoké školy (německá univerzita a technika v Praze a německá technika v Brně), na nichž studovalo v roce 1921 skoro 8 000 posluchačů, působilo asi 171 profesorů a 147 docentů. Dále to bylo 95 veřejných a 26 soukromých německých středních škol s asi 25 tisíci studenty, 423 měšťanských škol a 3 400 škol obecných s 400500 tisíci žáků..

Vlastně jsme, my Češi, obdivuhodní kabrnáci, že jsme jim dovolili vůbec něco německého. Například hovořit mezi sebou němčinou, měli jsme to hned zakázat.

Pokud se opravdu zajímáme o situaci českých Němců a máme také trochu zdání o statistických metodikách, víme, že k jakémukoli rozboru situace nestačí jednorázový údaj. Statistické údaje musí reprezentovat odpovědi na určité otázky. Na příklad na tu, jestli je v průměru na počet obyvatel 423 měštanek hodně, více než jiných, právě stejně, nebo dokonce méně.

Dále se samozřejmě musí najít odpověd na otázku, jakým způsobem se počet škol jak v českých tak v německých regionech vyvíjel na příklad mezi léty 1921 a 1931 a proč. Doboví svědkové jasně hovoří o nátlaku na počeštování ryze německých regionů, takže nestačí ú

Takže fakta:

Již do léta roku 1922 bylo z 193 německých škol a 1783 německých tříd kompletně uzavřeno. Do roku 1927 bylo uzavřeno 500 německých škol a 3500 tříd. Ve stejném časovém období bylo v ryze německých regionech založeno něco kolem 1200 škol českých, vždycky podle menšinového principu “německá škola pouze pokud je více než 40 žáků, česká škola pokud se najde více než 4 žáci” 135 milionů československých korun obsahoval státní rozpočet pro potřebu škol českých, celé 3 (tři) miliony pro potřeby škol německých.

L. Severa 15.7.2020 10:34

V mém rodném Brně bylo hodně Němců, nepamatuji nikoho, že by se nedostal do německé školy. Stejně tak v "německém" Krnově, kde žil můj strýc. Že byly v dvacátých létech zakládány české školy vyplynulo asi z toho, že za Rakouska Čechům úřady moc nefandily. Vy stále omíláte jak se za republiky ubližovalo německy hovořícím občanům, ale co se dělo za c. k. nebylo zrovna k Čechům vztřícné.