Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Dva Antonínové ze Pstruží
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Uhlíř 15.5.2022 20:17...s "ostravštivnou" je překlep, správně má být ...s "ostravštinou". |
|
|
A. Uhlíř 15.5.2022 20:01Otázka, zda je v souvislosti s městem Příbor správné "v Příboře" nebo "v Příboru" nemá nic společného s "ostravštivnou" (autorovo tvrzení "v Příboře je typická ostravština"). Také autorův názor, že "spisovný jazyk nerespektuje, jak se tam mluví" nemůže být argumentem. Podívejme se na webové stránky města Příbora nebo nahlédněme do Měsíčníku města Příbora. Na webu vidíme "O Příboře", "v kulturním domě v Příboře" a vedoucí pobočky Muzea Novojičínska má v březnovém měsíčníku článek "Muzeum v Příboře - výzva". Šlo by citovat desítky příkladů jen z roku 2022, ale tvar obhajovaný autorem tam nikde není. Ohánět se vzory skloňování, spisovným jazykem apod. je zde nepatřičné. Je to trochu složitější. Jde o staré jméno s významem místa (tato jména mají ve 2. pádě sg. koncovku -a a v 6. pádě koncovku - ě(e). Nelze rozumně předpokládat, že by se redigovaný Měsíčník města Příbora či webové stránky Příbora řídily tím, jak se "tam mluví". Snad jsem to vysvětlil, i když - v internetové diskusi úspěšně argumentovat nelze (?)... |
|
|
H. Rybnická 15.5.2022 22:43A proč by "že se tam tak mluví" nemohlo být argumentem? Jazykovědci dnes zoufale hledají zapomenutá nářečí, dialekty a udržují ještě stávající. atp. Přece žijeme v svobodném světě a co je mne do "Měsíčníku města Příbor"? Kdybych měla někomu o městě vyprávět v němčině, použila bych stejně Freiberg in Mähren . |
|
|
R. Polášek 17.5.2022 18:08Aha. že to je staré jméno s významem místa, to jsem nevěděl. Děkuji za informaci. Jinak označit něco za ostravštinu je dnes v kontextu masívního showbyznysového a estrádního vydolování ostravských "kratkych zobaku" všelijakými herci a dalšími umělci spíš urážka. Mně připadá, že řeč ostravských "kratkych zobaku" je omezena či byla omezena v minulosti čistě jen na průmyslovou část Ostravy a okolí, že ta krátkost vznikla pod vlivem toho průmyslového shonu a ruchu, kdy bylo pořád málo asu včetně málo času i na mluvení. Měl jsem možnost v mládí ještě naposlouchat pár důchodců mluvících lašským nářečím a tady v okolí Příbora to vůbec nebyly "kratké zobaky", byla to řeč s krásnými délkami. A polským přízvukem. Možná Vojtěch Martínek naposlouchal tu řeč právě v Ostravě ve městě od dělníků a podobných lidí žijících tím ruchem , kde ty "kratke zobaky" byly a další badatelé, když viděli, že slova jsou stejná, vztáhli automaticky tu řeč na celé Lašsko včetně toho nedostatku délek. |
|
|
J. Farda 15.5.2022 14:43Osudy ... děkuji Vám za jejich připomínání, abysme nezapomínali na ty, kteří tu byli v řece času před námi! |
|
|
R. Polášek 14.5.2022 19:51A když už jsem v tom opravování, tak nedá se nějak zvlášť moc říct, že by Pstruží leželo mezi Čeladnou a Frýdlantem nad Ostravicí. Čeladná i Frýdlant nad Ostravicí leží v rovině pod horami na řekách Čeladenka a Ostravice, aspoň jejich podstaná část, intravilán, hned za sebou. Pstruží je od obou těchto obcí zhruba na severozápad na jihovýchodním úbočí horského masívu Ondřejníku a těsně pod ním. Když už by Pstruží mělo jednoznačně ležet mezi "něčím", tak by to mělo být mezi Kunčicemi pod Ondřejníkem a Frýdlantem nad Ostravicí. |
|
|
A. Jezerská 15.5.2022 7:51:)))) jste nejlepší :) |
|
|
A. Jezerská 14.5.2022 8:24Pane Anderle, nezapomeňte, že měli prarodiče Jezerští dítka 3, prosím updatujte článek. Jelikož dítko Pavel je také velice slavný a úspešný hudebník z Frýdku-Místku. |
|
|
A. Jezerská 13.5.2022 15:09Někdy si říkám, proč se škola na Pstruží nejmenuje, škola Antonína Kocího ;) 1.řídícího učitele ve Pstruží... |
|
|
A. Jezerská 13.5.2022 14:58Dobrý den, ráda bych doplnila, že z manželství Adolfa a Libuše Jezerských, vzešly 3 děti, poslední byl a je můj otec Pavel Jezerský (1957). A můj syn je první další Antonio po tragédii s prastrýcem Antonínem Kocí. A další zajímavosti naši rodiny si necháme pro nás, děkuji za hezký článek, Jezerská |
|
|
R. Polášek 13.5.2022 10:53Správně se píše v Příboře a ne v Příboru. |
|
|
H. Rybnická 13.5.2022 14:48Krucifix, ten chlap si dá tolik práce a vybádá a napíše takový poučný a dlouhý článek a Vy nemáte nic jiného na práci než kritizovat jedno písmenko. Čert aby Vás vzal. |
|
|
P. Andrle 13.5.2022 17:54Paní kolegyně, v Příboře je typická ostravština. V Příboru je česky. Díky za zastání. Petr Anderle |
|
|
H. Rybnická 14.5.2022 0:45Já su Moravačka a su pro nářečí kdekoli a kdykoli. Vinšuju eště dobrou ruku pro další moc fajn články. |
|
|
R. Polášek 14.5.2022 20:45Příbor není, co se týká nářečí, v regionu ostravském, ale v regionu lašském. A to dost ve středu, Lašsko začíná někde na Palkovských hůrkách či Místku , táhne se přes Hukvaldy, Příbor až někde k Novému Jičínu. Takže "v Příboře" není typická ostravština, ale nejspíš typická lašština. |
|
|
P. Andrle 13.5.2022 17:49Správně se pane kolego příše v Příboru Skloňování - Mluvnické pády názvu obce Příbor NázevPříborPoužití názvu Příbor2. pád názvuPříborubez Příboru, do Příboru3. pád názvuPříboruk (ke) Příboru4. pád názvuPříborvidím Příbor6. pád názvuPříboruv (ve) Příboru7. pád názvuPříboremmezi Příborem a ... |
|
|
I. Lyčka 14.5.2022 18:35Česká gramatika je někdy prapodivná. Vrtá mi hlavou např. proč se pražská čtvrť Řepy skloňuje v Řepích a ne v Řepách. A takových výjimek máme něurekom |
|
|
R. Polášek 15.5.2022 10:29Tak tam to je bez námitek, protože to je pražská čtvrť. Být to jinde, tak by se psalo nejspíš v Řepách, protože to je prý spisovně. Ať by si obyvatelé Řep mluvili, jak chtěli. |
|
|
R. Polášek 14.5.2022 18:43Ale houby. To je skloňování toho příboru, kterým jíte v poledne v hospodě oběd, ne toho Příboru, kde bydlí lidi. Když už musíte z Prahy psát o nepražských regionech, tak si příště laskavě zjištěte, jak se tam mluví. |
|
|
R. Polášek 14.5.2022 20:02Vidím, taky jsem udělal chybu, správně je: ne toho PříborA, kde bydlí lidi. |
|
|
P. Andrle 14.5.2022 20:03Proboha. Jde o Příbor v Beskydech (nebo v Podbeskydí) a spisovný jazyk nerespektuje, jak se tam mluví, což není určující. Takže opět nemáte pravdu. A Pstruží leží při silnici vedoucí z Kunčic pod Ondřejníkem přes Čeladnou a do Frýdlantu nad Ostravicí. Něco o tom vím. Takže když napíšeme, že leží mezi Čeladnou a Frýdlantem nad Ostravicí, je to pravda. Mezi námi, nepíši z Prahy, ale z okna mé pracovny vidím do Pstruží. |
|
|
R. Polášek 14.5.2022 22:01Tak je věc respektu k lidem či regionu mluvit a sklońovat tak, jak to ti lidi, kteří tam bydlí, sami dělají. ne si něco pro ně vymýšlet, co oni nepoužívají a potom jim to cpát. A jinak, řekl jsem zhruba totéž, co kdysi řekla na stejnou chybu kohosi z naší třídy naše profesorka češtiny na gymnásiu v PŘÍBOŘE a ji považuji v oboru českého jazyka za mnohem kompetentnejší než , se vší úctou, Vás. A co se týká Pstruží, leží mezi Čeladnou a Frýdlantem nad Ostravicí tak z 10 - 20 procent, víc ne. Ve zbytku procent leží Čeladná a Frýdlant nad Ostravicí hned po sobě a Pstruží leží mezi Kunčicemi pod Ondřejníkem a Frýdlantem nad Ostravicí. Že tam vede silnice, je jaksi logické, ale že ta silnice tam zajíždí a nevede přímo je jaksi skutečnost. |
|
|
J. Tulejová 14.5.2022 6:08Předběhl jste mě. |
