„Obrana lidu“ ochotně přetiskuje záplavu zpráv z angloamerických agentur (pokud přímo nevěští komunistický puč v ČSR s udáním data, nebo doklady o útisku občanské svobody v policejním státě československém), pomíjejíc důsledně nejvýznamnější faktický materiál ze sovětských časopisů jako Pravda, Izvěstija, Novoje vremja apod… Není nám bohužel dostatečně známo, kdo rozhoduje o skutečné politické linii OL. Bylo však nanejvýš nutné, aby příslušnými opatřeními zajistil nápravu: aby OL se stala skutečným hlasem lidově demokratické armády. To od ní očekává pracující lid Československa, jehož těžce vydělanými penězi je konec konců financována i „Obrana lidu“.

Tvorba, týdeník vydává Ústřední výbor KSČ, č. 2, 1948.

Den 25. února 1948 je jedním z největších dní našich dějin … v tento den si vytvořil náš národ poprvé za celou dobu svého tisíciletého trvání vládu vpravdě lidovou.

Tvorba, č. 10, 1948.

Zabránili jsme vydávání literatury nám přímo nepřátelské a bojujeme proti úpadkové, formalistní literatuře Západu, která otravovala zejména naši mládež. Naopak vysoce vyzdvihujeme literaturu sovětskou a dalších pokrokových autorů, ukazujících život a boje pracujících za kapitalismu, v revoluci a ve výstavbě socialistické společnosti.

Literární noviny č. 1, 1950.

První otázka (Kterou knihu ze své četby považujete za nejvýznamnější přínos pro věc světového míru a pokroku?) přinesla největší úspěch Stalinovým Otázkám leninismu.

Nad knižní anketou Literárních novin, č. 1, 1950.

Z besedy s úderníky a dělníky Závodu ČKD Sokolovo o knihách, čtení a literatuře. Řekněte, soudruzi, co nejraději čtete?

S. Hradecký: Já čtu nejraději o Velké vlastenecké válce – romány Polevoje, Simonova, Fadějeva a romány o partyzánech. Ovšem s chutí jsem četl Ažajeva: Daleko od Moskvy. Z českých autorů se mi líbí Jirásek a Božena Němcová.

Literární noviny č. 2, 1951.

Naše literární věda, stejně jako ostatní vědy, prožívá dnes období velkého přerodu. Je to období zúčtování s buržoasní lží, období boje za skutečnou vědu, kterou dnes možno budovat jedině na základech marxisticko-leninského světového názoru.

Literární noviny č. 1, 1951.

K rozsudku nad bandou Slánský a spol. S největším upokojením jsme přijali zprávu o tvrdém a spravedlivém trestu, který dopadl na hlavy této hnusné bandy zrádců a škůdců – píší v rezoluci zaměstnanci Státní oblastní nemocnice v Praze na Bulovce. – Budeme vděčni svému milovanému prezidentu Klementu Gottwaldovi, který – jak ukázal státní prokurátor ve své závěrečné řeči – svou prozíravostí, veden velkou otcovskou láskou k nám všem, ochránil naše národy, naši rodnou zem, před úklady nepřátel.

Rudé právo, 1. prosince 1952.

Masaryk se bál Jiráskova díla, protože propagoval revoluční hnutí, což bylo nebezpečné pro buržoasii.

Felix Vodička ve stati o Nerudově poezii, Česká literatura roč. 3, č. 1, 1955.

…za osm let Smetanova vedení (byl kapelníkem Národního divadla) bylo uspořádáno 1008 představení operních, 423 operetních a 716 frašek. Znamená to v průměru 125 oper, 53 operet a téměř 90 frašek ročně. Počet jistě nemalý, uvážíme-li, že prázdniny trvaly dva až dva a půl měsíce.

Divadelní noviny, č. 1, 1957.

Máme před sebou jedno z největších vědeckých děl naší epochy – program KSSS. Je to i náš program, i my se budeme podílet na splnění jeho vznešených humanistických cílů.

Tvorba, č. 1, 1962.

Ohromný technický pokrok si razí cestu. Je zcela jasné, že veliký náskok má právě svět socialistického tábora – s mohutným Sovětským svazem v čele.

Jaroslav Vojta, národní umělec, Rudé právo, 1. ledna 1962.

Značný přínos ke kybernetice přinesli ruští a sovětští inženýři a vědci, mezi nimi takoví světoznámí učenci jako I. P. Pavlov a matematik A. N. Kolmogorov. Avšak teprve během druhé světové války byla vybudována kybernetika jako samostatná vědecká disciplína vynikajícím americkým matematikem Norbertem Wienerem … kolísavost a nedůslednost názorů, která je tak charakteristická pro maloburžoazní psychologii, je u Wienera rozšířena nejen na pojetí společenských jevů. Chtěli bychom, aby čtenář pociťoval týž pocit lítosti, který cítíme při čtení této knihy. Cožpak nelze nepojmout ještě větší nenávist ke kapitalismu, když pozorujeme, jak kapitalistický řád mrzačí a komolí tak skvělé duchy…

Akademik Arnošt Kolman v předmluvě ke knize Norberta Wienera Kybernetika a společnost. Nakladatelství Československé akademie věd, 1963.

T. Svatopluk: Botostroj. Další vydání románu z předmnichovské republiky. Autor sleduje dramatické osudy lidí bojující za rodinné štěstí se sobeckou vůlí člověka, který vládne miliony a jde bezohledně za svým prospěchářským cílem. Vydavatelství Československý spisovatel, doslov napsal Jiří Hájek.

Kulturní tvorba, č. 20, 1964.

Na otázku, co teď dělá odpovídá režisér František Vláčil: „Snažím se, abych nemusel myslet na některé nehoráznosti, které nás obklopují, a snažím se zatížit se co nejvíce prací. Musím říci, že to vyžaduje značnou námahu, protože člověk se soustřeďuje těžko. Myslím si však, že je to nejrozumnější, co může člověk nyní dělat. Pracovat a věřit, že to bude lepší. Takže bych teď raději natíral plot, než se zabýval literární a filmovou činností.“

Zítřek, č. 1, 9. října 1968.

Supraphon vydal Směrnici 28-68 a 15. 10. 1968 k tomu napsal: „Sdělujeme vám, že s okamžitou platností vyřazuje se z prodeje gramofonová deska obj. č. 0480511 s nahrávkou projevu T. G. Masaryka.“

Listy, č. 1, 7. listopadu 1968.

Náš dopisovatel z Rýmařova nám napsal: „Kolik poctivých, čestných komunistů se necítí dobře v prostředí, kde se nadržuje pravicovým názorům …“ V této organizaci se zřejmě zbytky pravice nesmířily s porážkou, a ještě si troufají. Na každého však dojde a dříve nebo později i tam stranické orgány oddělí zrno od plev.

Rudé právo, 13. května 1970.