Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Pocta Bradburymu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
R. Meišner 6.8.2020 18:18*kolonizovat Mars soukromými raketami* ---no, autor se nechal trochu unést.--to, že tam přistane pár raketek-bez možnosti návratu, protože na to už soudobá technika nestačí---neznamená kolonizaci. neznamená to vůbec nic. a o lidské posádce můžeme v klidu snít další a další staletí. tak to prostě je. |
J. Jurax 6.8.2020 21:40No, snít tak leda další desetiletí či několik málo dalších desetiletí. Soukromě bych si tipnul, že lidská noha stane na Marsu kolem roku 2050. |
I. Lyčka 7.8.2020 0:37Proč bez návratu? Byl by problém vyslat tam ty rakety dvě? Jednu pro cestu tam, druhou pro cestu zpátky, s dostatkem materiálu a paliva, zkompletovanou na oběžné dráze kolem Země. Je to jen otázka peněz. |
V. Chrastina 6.8.2020 17:00Inu Bradbury, ten se čte jako Bible sifi literatury. |
M. Pivoda 6.8.2020 15:40Pocta Zbyňkovi Petráčkovi za to, takové "nekonformní informace" šíří právě zde, na Neviditelném psovi. Zdejší super-ekonom Prokop (jinak agent Staronový) by nejraději viděl netypického Elona Muska zbankrotovaného, určitě ne oslavovaného. A místní důchodce Langer (zejména když ho drapne žlučníkový záchvat) je výslovný popírač existence technologie, které se běžně říká umělá inteligence. Pocta Zbyňkovi Petráčkovi! |
J. Jaroš 6.8.2020 13:22Jako poctu všem snílkům bych viděl dohodu, rusové vy umíte rakety tak je vyvíjejte dál my umíme něco jiného, tak to budeme vyvíjet my, pak společně poletíme, třeba na Mars. Elon dosáhl něčeho co na obou koncích světa dávno umí. Jinak samozřejmě gratulace Elonu. |
P. Munzar 6.8.2020 14:59No problém je, že když chtěl Musk po Rusech raketu tak se mu (jako snílkovi) vysmáli. Proto si je začal dělat sám. Proto to nikdy takhle fungovat nebude i kdyby byla politická situace daleko růžovější. |
P. Moravčík 6.8.2020 10:12Neviem, prečo by sa mali Egypťania vytáčať. Možno koptskí kresťania, potomkovia pôvodných Egypťanov. Ale čo majú spoločné s pyramídami Arabi, ktorí akurát vylamovali kameň z pyramíd na stavbu svojich domov, to nechápem. |
J. Jelínek 6.8.2020 13:00To nejste sám. Pravděpodobně si trochu honí triko, asi jako Hitler, když špekuloval o Árijcích, kteří se (sic!) usadili na severu Evropy. Každý národ si vytváří své příběhy. |
R. Benýšek 6.8.2020 16:40Podivil jsem se takhle podobně jako Vy. Na druhou stranu je možná dobře, že se vytáčejí. A že tak berou pyramidy za své. A že tak nadále budou pyramidy uchovávat, a nám, v jejich pravého Boha nevěřícím, umožňovat (pravda za zajímavý peníz) u nich a v nich bádat :- ). |
V. Chrastina 6.8.2020 16:52Díky, pane Moravčíku, vhodná připomínka. Současné arabské etnikum na území před tisíciletími ovládané faraony a jejich poddanými, nemá nárok nazývat sami sebe za jejich dědice. Málokdo si tento flagrantní omyl uvědomuje. |
P. Kubáč 6.8.2020 8:21Američani už jeden výpadek schopnosti létat do vesmíru měli v roce 1975 letělo poslední Apollo v rámci politického projektu Aojuz-Apollo a pak až raketoplán Columbia - za 6 let v roce 1981. Nyní mají výpadek 9 let a původní státní agentura ( NASA ) už let nezvládla - to samo o sobě vypovídá negativně o stavu jejich ( naší ) civilizace. |
J. Jelínek 6.8.2020 13:06Neviděl bych to tak černě. V průběhu let a staletí se takové drobné nuance a klopýtnutí vymažou. Navíc NASA nikdy sama nikam "neletěla", od toho měla, světe div se, spoustu soukromých amerických firem. Takže vlastně se toho tak mnoho nezměnilo. Až na kapsu amerického daňového poplatníka, který už nemusí brečet, že za jeho peníze se někdo špacíruje po Měsíci. |
I. Polák 6.8.2020 15:28S tím prvním komerčním letem bych to tak jednoznačně neviděl. To co dělali pro Američany těch 9 let Rusové byla typická komerce. Akorát, že firma byl celý stát Rusko. Ovšem o významu vzniklého konkurenčního prostředí nemám pochybnost. |
R. Gramblička 6.8.2020 7:55Spíše pocta Robertu Heinleinovi, který ve své "Historii budoucnosti" popsal začátek letů do vesmíru jako projekt snílka a magnáta Harrimana, který tomu obětoval vše, co měl (povídka Muž, který prodal Měsíc) |
P. Dvořák 6.8.2020 8:15Jules Verne byl přece jenom o něco dřív než Henlein.
|
J. Jirka 6.8.2020 9:18Heinlein zas o něco později než Henlein... |
P. Dvořák 6.8.2020 10:08To jste sice rétoricky zamoudřil, ale nic to nevypovídá o tom, kdo o létání do vesmíru psal dřív. Např. Verneova Cesta ze Země na Měsíc, Okolo Měsíce, Na kometě . . nic . . .? |
P. Dvořák 6.8.2020 7:36Copak Marťanská kronika, to je čirá technická fantazie. Ale takových 451 stupňů Fahrenheita Vysoce společensky předvídavé dílo. Bohužel téměř zapomenuto vedle do omrzení omílaného Orwela. |
I. Polák 6.8.2020 15:30Souhlas |
J. Jurax 6.8.2020 21:46Jo. Jenže dneska byste kromě knih musel taky pálit všeliké paměťové nosiče. |
F. Sojka 6.8.2020 7:24Jo Bradbury - technický antitalent a úžasný fabulátor Kdo dneska zná Marťanskou kroniku? Kdy naposledy v Česku vyšla? |
J. Pankovic 6.8.2020 7:56Obávám se, že česky vyšla pouze jednou, v roce 1959 |
J. Pankovic 6.8.2020 7:56Obávám se, že česky vyšla pouze jednou, v roce 1959 |
P. Dvořák 6.8.2020 8:13Mám doma dvojknihu Marťanská kronika a 45° Fahrenheita. Vydal Odeon v edici Klub čtenářů v r. 1978. S dodatkem překladatelky Jarmily Emmrové k autorovi s názvem Moralista s duší básníka. 364 stran, vázané, cena 26,- Kčs. |
F. Sojka 6.8.2020 8:20Psal jsem "naposledy", takže tohle bude asi třetí vydání o kterém jsem nevěděl. Já mám někde ještě vázanou z "Knihovny Máj" z počátku šedesátých let, a pak ještě brožovanou, tuším "Kapku". V každém případě Bradbury, a MK zvlášť, je můj hrnek kafe. |
P. Dvořák 6.8.2020 10:13Nevím, jaké je to vydání, ale jestli vám to v něčem pomůže, na obalu knížky jsou tato čísla: 01-081-78 a pod tím 13/34. Jediné čemu rozumím, je rok vydání -78. A opravuji jméno překladatelky: Jarmila Emmerová. |
P. Novák 6.8.2020 8:52https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/zelena-rada-sci-fi-martanska-kronika-33116 |
P. Munzar 6.8.2020 15:10Takže odpověď na otázku na začátku je před třemi lety. |
J. Jurax 6.8.2020 21:50Kdo dneska zná Martinskou kroniku? No, doufám, že každý scifík hodný tohoto označení ji četl nebo aspoň má povědomí o čem je. I když ono je to taková filozofická scifi, toho sci je tam i na tehdejší dobu malinko. |