M. Pivoda 3.4.2013 21:13

Bez předpokladů k životu přežil sedm desetiletí v akci. Hm.

"Nelze ho totiž označit jinak než jako učení metafyzické, idealistické, subjektivistické a dogmatické."

No prosím. Nicméně protože ale Marxismus přežil sedm desetiletí v Rusku a čtyři desetiletí ve střední Evropě, asi na něm něco i bude. V konkurenčním boji s kapitalismem sice neuspěl (důvody neúspěchu dnes už známe), ale sedm a čtyři desetiletí v akci je příliš dlouhá doba pro autorovo povrchní odsouzení.

Neukvapujte se. Tuto poznámku píši nikoliv jako Marxista, ale jako vědecký pracovník, pro nějž je konečným kriteriem vždy praxe. Zde něco nesouhlasí.

Autore, příště napište, proč navzdory všem filosofickým předpokladům, přežil Marxismus tak dlouho.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 3.4.2013 13:59

Marxismus

Na úrovni poznatků 19. století je uceleným vyjádřením již v antice vzniklé touhy humanitní inteligence po vytvoření dokonalé společnosti, tedy společnosti, která ji bude ctít a řídit se jejími radami, společnosti, která tedy vyřadí z rozhodování "hloupý lid", který před jejími hodnotami dá vždy přednost nabídce kupčíků. Je to první pokus o vytvoření ateistického náboženství, v němž je Bůh nahrazen Státem.

Skutečnost, že filozofie nemá prostředky, jak řešit na kvantitativním vývoji mnoha veličin světa závislý "boj protikladů" "vyřešila" marxistická dialektika jeho degradací na "třídní boj" a zcela nedialektickou hypotézou (vírou) že tento "boj" směřuje k třídní rozpory nemající komunistické společnosti která v Hegelově dialektice nahradila směřování k absolutním ideám.

Idea komunismu je pro svobodomyslného člověka zcela odpudivá, protože "každému podle jeho potřeb" nutně znamená, že potřeby bude každému někdo určovat. "Každý podle svých schopností" znamená nulovou motivaci pro rozvíjení schopností, trvalý nedostatek lidí s náročně rozvíjenými schopnostmi a tedy i nutnost přikazovat lidem rozvíjení těchto potřebných schopností. Znamená to naprostou konkurence neschopnost komunistické společnosti se společností, jejíž struktura více odpovídá přirozenému rozdělení lidských schopností. Teoreticky nezbytným předobrazem komunistické společnosti měla být t.zv. společnost "prvobytně pospolná", která ale nikdy neexistovala (už v tlupách šimpanzů se "majetek", tedy samice a potrava rozdělují zcela "nespravedlivě".)

Důvodem pro porážku marxismu v západních zemích bylo jednak naprosté neporozumění principu demokracie (trhu), a vědecko-technické revoluce, které zákonitě vedly k mizení "proletariátu", vzniku dělnických profesí "bílých límečků", které neměly nemenší chuť na nějakou revoluci.

Marxisté také zcela chybně chápali vlastnictví jako "absolutní kategorii" a ne jako souhrn práv vlastníka, která mohou být (a vždy byla) různým způsobem omezována.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Stejskal 2.4.2013 6:06

cesky myslitel

Vic nezli 100 let se nejlepsi svetove hlavy snazi dokazat, ze Marx se mylil, marne. Tomu komu se to podari budou udeleny hned 3 Nobelovky - za ekonomii, literaturu a mir. A hle, na baracnickem serveru Neviditelny pes, neznamy cesky mysleitel Ladja Zemenek to dokazal a stacila mu k tomu jedna jedina stranka. A asistuje mu suverenne dalsi tucet baracniku - myslitelu. Stastna to zeme, Cesko,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novotný 1.4.2013 20:20

Ad: subjektivismus v praxi

V době, kdy se Vladimír Iljič Lenin věnoval ve vyhnanství kromě bruslení a lovu kachen i publikování hlubokomyslných knih, se mu ruští intelektuálové posmívali. Tvrdili, že Lenin je prvotřídní filozof, poněvadž již léta zůstává v první třídě. To byl jistě subjektivismus jak víno; takto vzato teze, na kterou soudruh Lenin, jakmile se dostal k moci, reagoval dialekticky antitezí: všechny posměváčky naložil na parník a nechal vyvézt do západní Evropy. Že tihle lidé svůj praktický "empiriokriticismus" vůbec přežili nebylo ale dáno nějakým Leninovým humanismem (subjektivní!!) nýbrž faktem, že šlo o světově známé osobnosti, které nebylo možno jen tak "obezglavit". Myslím ostatně, že smysluplnější a účinnější polemiku s praktickými marxisty vedly svého času v Rusku naše legie ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sládeček 1.4.2013 19:49

A proto byl Marx ve Velké Británii vyhlášem myslitelem

tisíciletí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Kohlschűtter 1.4.2013 19:42

????

Pro koho je článek určen ? Já mu nerozumím. Napočítal jsem tam nejméně 32 cizích slov, má to být rádoby vědecká úvaha pro vysoce vzdělané ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Luboš 1.4.2013 15:53

Já bych to uvedl na pravou míru

Každá filozofie - a nejenom ta marxistická  - je jenom souborem blábolů. Proto filozovat = tlachat. A jak pak můžete dělit bláboly na „lživé“ a „pravdivé“. Blábol zůstane zase jenom blábolem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novák 1.4.2013 15:43

Gratuluji, tisíckrát

vyvrácený Marxismus vyvrácen po 1 001 ! Ta vytrvalost je vskutku obdivuhodná.

Šedovous

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 1.4.2013 12:09

Pýcha filosofie a pokora vědy

Marxismus chtěl být vědou, ale zůstal filosofií.

Základní chybou marxismu, podobně jako většiny náboženství, bylo zapřahání koně za vůz. Marxističtí filosofové si postavili cíl a veškeré své bádání a úvahy zaměřili na obhajobu cesty k onomu cíli, beztřídní společnosti.

To v sobě zahrnuje dvě kardinální chyby. Jednak vše ukazuje, že beztřídní společnost uspořádaná podle jejich představ by byla neživotaschopná a i kdyby ji nějakým způsobem stvořili, byla by nestabilní a nefunkční (teorie her, vězňovo dilema, optimální strategie). I v tomto bodě naprosto ignorovali vědecké poznatky.

Jednak je otázkou, zda lze definovat cíl, ke kterému by lidstvo mělo směřovat. Z pohledu každé generace se může optimum měnit už jenom v závislosti na velikosti populace, jejich schopnostech a zdrojích, které má k dispozici. V tomto směru marxistický přístup přejímají Zelení, kteří sice nutně nelpí na beztřídní společnosti, ale troufají si od (zeleného) stolu určovat potřeby a priority budoucích generací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 1.4.2013 11:39

pane autore

trošku jste se v tom Vašem výkladu utopil. Ale Váš výrok, že "Lenin přes svůj počáteční názor ... připomíná Ždanovova slova z roku 1947" poslal Lenina mezi nesmrtelné bohy.

:-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Krbálek 1.4.2013 10:37

dialektika dějin

a tak se z marxismu-leninismu stalo komunistické náboženství s vycpaným faraonem na Rudém náměstí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Boleslav 1.4.2013 9:55

Marxismus je bolševická pavěda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Krajicek 1.4.2013 1:08

Průzkum bojem.

Příprava na diplomku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Szewczyk 1.4.2013 0:46

hm

pane studente----sovět= zastupitelský volený orgán.,čili ,,sovětské myšlení ,,čili zastupitelské myšlení ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek