M. Pivoda 8.11.2022 13:07

V kině jsme/jste shlédli porno-interpretaci hudebníkova života. Je to jen jedna možná historická interpretace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hoblík 8.11.2022 8:44

Dnes je možné všechno, jenom to nesmí být reálné! Určitě se dočkáme filmu o loupeživých babišovcích z Blaníku a o nájemném vrahu Čechovi na Řípu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 8.11.2022 7:38

Napadá mě, že by se na to mohla hodit myslenka z recenze Amadea: zásluhou filmu zůstává, že si divák poslechne hodinu nádherné hudby, kterou by jinak nikdy neslyšel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 8.11.2022 6:16

Nejsem hudebník, i když nějaký hudební sluch asi mám. Hudba byla nádherná, králův výkal ani bordelové scény mne neomráčily. To byla jen režisérova interpretační fantazie. Možná že se kryla s tehdejší realitou, možná že ne. Správné byly asi jen letopočty.

Podstatné je toto: Mladík "Il Boemo" chtěl za každou cenu uspět - uspět v cizím prostředí. Takže se tomu cizímu prostředí musel podřídit. To je pro mne to hlavní sdělení, které platí stále.

Dnes například rodilý Jihoafričan, talentovaný inovátor, chce uspět v americkém prostředí - a musí se mu místnímu prostředí také podřídit. Omlouvají ho jen jeho ušlechtilé úmysly vůči lidstvu na planetě Zemi.

Poučení? Dnes se neoslavuje jedincova morální vzpurnost /vzornost (oceněná možná až v posmrtném životě), ale již současný světský úspěch! Takže musíte respektovat zavedené prostředí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 8.11.2022 5:38

Již několikráte se mně stalo, že film, kol kterého byl veliký předhumbuk, mne zklamal. Tento rok nejprve Jáklův “Žižka” a nyní “Il Boemo” Petra Václava. V Žižkovi se vraždilo, napichovalo na kůl a stínaly se hlavy. V Il Boemo Mysliveček souloží s různými ženami nebo je v bor... či v hráčském doupěti. Mezi tím jsou scény z divadel. Některé pěkné, leč postelové tělocviky se praktikují i tam. Jestliže v Žižkovi chtěl režisér diváka “omráčit” červy ve vypíchnutém oku, tak zde je “šokantní” scénou to, že neapolský král Ferdinand se vykadí v šatně sopranistky Gabrielli a požádá Myslivečka, aby ohodnotil jeho výtvor v nočníku. Ano, jsou dochovány zprávy, že tento inteligencí příliš nedotčený panovník tak činil, ovšem jen občas před dvorem ve svém zámku. Režisér si rovněž mohl nastudovat, že při setkání Mozarta s Myslivečkem v r. 1770 v Bologni bylo Wolfimu 14 let a tudíž to těžko mohl být ne příliš vychovaný, hubatý osmiletý fracek geniálně hrající na cembalo. Italové pak nemuseli rádoby vtipně komolit Myslivečkovo příjmení, neb mu jednoduše říkali Venatorini. Čili člověk neznalý si učiní obrázek asi takový, že Mysliveček psal krásnou hudbu a že to byl ku... souložící dnem i nocí, který si uhnal syfilis (zřejmě ano, ale jisté to není). Závěrečné titulky à la “Amadeus” byly neskutečně dlouhé. Pouze tam chybělo “pšouk krále Ferdinanda připravil...”, “orgastické vzdechy Gabrielliové vydávala...” a bylo by to dokonalé. Za mě za 3-, a to jen kvůli nádherné muzice interpretované Collegiem 1704.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Manda 8.11.2022 5:17

Nejste poněkud prudérní, vy téměř pornografiku ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek