28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

FEJETON: Na ptáky jsme krátký

Tak to zpívá Janek Ledecký, jenže se zdá, že zas tak krátký páky na ptáky nejsme. Zdá se, že se nám docela slušně daří ptáky hubit. Ukazuje to sčítací akce pořádaná Ornitologickou společností už potřetí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Klepetko 14.1.2021 22:24

Bydlím u Klánovického lesa - a právě teď, když je sníh, tak mohu jen potvrdit, že spotřeba slunečnicových semínek v krmítku je proti minulým zimám na sněhu tak sotva třetinová - a to při konstantním množství koček v domácnosti :-)

Asi za to může katastrofický úbytek hmyzu, v tom má pan Rada pravdu - tuším že v sousedním Německu to dělá - 2,5% ročně, u nás to bude podobné...

Ale o příčinách se vědci jen dohadují, hypotéz je mnoho, žádná z nich není potvrzená - se změnou klimatu to ale bude mít jen málo společného. Každopádně tu vymírání hmyzu má zcela apokalyptický průběh - a nikdo neví, co s tím. Asi není čas to řešit... Místo toho se vašichni raději zabývají C02 a řeší svou uhlíkovou stopu :-)

V. Klepetko 14.1.2021 22:30

Oprava - podíval jsem se na tu německou studii, a je to ještě horší l: Mezi roky 2007 a 2018 došlo k doslova ohromujícímu poklesu. Biomasa hmyzu se snížila o 67 procent, rozšíření na stanovištích o 78 procent a počet druhů poklesl o 34 procent!

Pro ptáky je to hodně zlé...

A. Takacova 14.1.2021 20:04

Jsem si jistá, že kočky jsou v tom nevinně, na našem sídlišti krmím všemožné ptáčky, sýkorky, pěnkavy, zvonky a mé nejoblíbenějsí kosy, ovšem před několika léty k nám vtrhly straky a jelikož tu nemají žadného predátora, došlo k jejich přemnožení a kosům i ostatním drobným ptáčkům vybírají hnízda, likvidaci kosích hnízd jsem viděla na vlastní oči, takže letos tu už nemám ani jednoho. Škoda, jejich jarní zpěv při námluvách je nádherný!

J. Lešnerová 14.1.2021 12:21

U nás za Prahou blízko Vltavy je zatím situace dobrá. Spousty vrabců, kosové , pěnkavy, žluny a strakapoudi. Brzy ráno dokonce někteří ptáci začínají zpívat , v lednu !!! Zobou převážně bobule z různých keřů , o krmítka není zájem. Dneska ale napadl sníh, tak se to asi změní.

V. Chrastina 14.1.2021 12:07

Tak mne napadá, kam se poděly doslova mraky vraních hejn, která k nám přilétala na zimu odkudsi až ze Sibiře. Když usedla někam na pole, bylo široko daleko na zemi černo. A ten jejich křik! Pravda, ta záplava vran ničila vyseté ozimy, na to si stěžovali zemědělci.

P. Dvořák 14.1.2021 13:27

Maličkost. Z Ruska přilétají havrani. Vrány obývají Evropu v linii tak cca od středních Čech na západ.

Někdo v tom má ještě větší zmatek, takže vrána fakt není samička od havrana ani od krkavce.

P. Moravčík 14.1.2021 13:43

Ešte doplním: V Čechách sa najčastejšie vyskytuje vrana čierna (preto sa môže mýliť s havranom, ktorý je tiež čierny a tiež obýva miesta u vás), na Slovensku je bežná vrana šedivá. U vás žije Corone corone corone (západoeurópska), u nás C. c. cornix (východoeurópska). Skrátka patríte k Západu, už s tým nič nenarobíte;-). Havran síce migruje z východu, kde je populácia najsilnejšia, ale vyskytuje sa na celom území bývalej ČSR, na Slovensku dokonca hniezdi, neviem ako je to u vás.

P. Dvořák 14.1.2021 16:08

Pokud vím, tady nehnízdí.

Jen jako zajímavost: v okolí Brna přezimují havrani z okolí býv. Leningradu. Dříve Petrohradu, dnes znovu Sankt-Petěrburgu. Aby se to nepletlo.

Ale pořád to jsou havrani z téže oblasti.

P. Moravčík 14.1.2021 16:19

Vďaka za info. Inak, vrany sú väčšie potvory ako havrany. Jedna ma ďobla do temena na Maledivách, normálny nálet, dokonca opakovaný, musel som ju zahnať šiltovkou. Barman sa smial, že to miesto jedna považuje za svoje územie a nie som prvý, ktorému to vysvetlila.

R. Benýšek 14.1.2021 19:21

Před asi 20 lety jsem četl, že na zimu sem migrují ti havrani z východu, a ti naši zase migrují na západ. Ale je to možná blbost, protože přes léto nikde žádné havrany nevídám. A kdybych nebydlel svého času v Brně, a teď v posledních letech nejezdíval do Prahy, tak bych ani nevěděl, jak havran vypadá. Nicméně, teď jsou prý hojní třeba i v Táboře, a to zrovna velkoměsto není. Na druhou stranu ale, ty pro nás prý tradičně typické vrány jsem v Česku měl to štěstí vidět jen několikrát.

V. Franěk 15.1.2021 0:08

Není to blbost, ta letní populace tu i hnízdí. Alespoň v Kročehlavech dost hojně (část Kladna). A migrují spíš k jihu než na západ.

V. Chrastina 14.1.2021 11:56

V jednom z příspěvků, myslím napsaný panem Radou, se vyskytl názor, že mizí hmyz, kterým ptáci krmí svá mláďata. Něco na tom bude, a může to být příčina mizení rorýsů, vlaštovek a jiřiček, kteří lapají hmyz za letu. :-(

P. Dvořák 14.1.2021 13:33

Pro rorýsy je pohroma tzv. "zateplování", kdy jsou paneláky obkládány polystyrénem a rorýsi hnízdili ve spárách. Rorýs má dlouhé rozpětí křídel, takže musí "startovat" ze stěny. Kdyby spadl, ze země už nevzlétne a poláme si křídla.

Hmyzí populace je odhadem na 50 až 30% toho, co bylo kdysi. Kdo jezdí po dálnici nějakou desítku let, tak evidentně může pozorovat úbytek hmyzu na čelním skle. Mimochodem na dálnicích jsou ročně zabity miliony kusů hmyzu. To se spolu s chemizací musí někde projevit.

P. Moravčík 14.1.2021 13:53

Niekde som videl článok, že najväčším nebezpečím pre drobné cicavce a vtáky v prírode sú doma chované mačky, ktoré majú možnosť výbehu. Tie počty zabitých zvierat len z túžby loviť ma doslovne ohromili. Neff tu zrejme trafil klinec po hlavičke. Tých potvor je všade plno.

P. Dvořák 14.1.2021 16:02

To je pravda. Pitomci ty prašivé kočky jenom kastrují, takže zůstanou prašivými a ještě mnoho let devastují hnízda ptáků.

M. Marek 14.1.2021 11:56

Největší zlo pro ptáky na naší zahradě vidím v kočkách. A sviňské straky kradou lojové koule, které by drobotině vydržely na dva týdny. Ví bůh jestli na jaře neplení i jejich hnízda.

V. Braun 14.1.2021 17:39

Těžko říci jestli je to v kočkách nebo ne. U příbuzných na horách se kočky, tzv. venkovní, dost přemnožily a je jich tam na samotě u lesa určitě deset nebo více. Současně je tam krmítko, kde je pořádný frmol, od sýkorek až po strakapoudy, občas dokonce se sojkou.

V. Chrastina 14.1.2021 11:39

V posledních několika letech mizí špačkové, rorýsi, vlaštovky, jiřičky a také kosáčci, kteří ráno a večer hlasitě vyzpěvovali. A bohužel také sýkorky ti stateční ptáčci, kteří u nás oživovali zimní čas, protože neodlétali na jih. Zimy jsou díky tomu, či spíše vinou toho jaksi posmutnělé. Co se to děje s ptáčky zpěváčky?

P. Rada 14.1.2021 11:52

Co by se dělo? Jen jim v prostředí nezdravě konkuruje ČLOVĚK!

P. Moravčík 14.1.2021 13:56

Tak im prestaňte kradnúť hmyz spred zobáka, pán Rada!;-D Tí vaši zelení šialenci už odporúčajú prejsť na proteíny z hmyzu.

P. Rada 14.1.2021 15:41

Jak lhář či dokonce "šílenec" píšete Vy!

Podstatou likvidace hmyzu ale dokonce i zamoření dříve pitné vody v hloubce pod většinou Čech je nadužívání pesticidů a herbicidů zejména v zemědělství ale i jinde:

https://www.televizeseznam.cz/video/adost/otravena-voda-alarmujici-vysledky-testu-vody-v-cesku-197762

P. Moravčík 14.1.2021 16:23

Tak dobre, beriem späť, len som neodolal. Je jasné, že chemizácia, zmiznuté remízky, monokultúry, atď. normálnemu biotopu neprajú. Len ma pobavila Vaša zmienka o hmyze, tesne predtým som čítal ako sa múčne červy majú stať našou preferovanou špecialitou;-)

P. Rada 14.1.2021 17:33

Nevím v jaké souvislosti kdo psal o moučných červech... ale mohlo by Vás s hlediska budoucí výživy populace zajímat, že analogický problém jak dnes ptactvo mohou mít už za několik desetiletí v českém dolíku lidé. Je tedy možné, že už někdo už desetiletí je myšlenkami dál ...

Fakt je ten, že už dnes není česká republika zemědělsky soběstačná (naposled byla za prvé republiky) a přitom úroven bonity půd bude dál klesat. Zatím se to řeší agrochemií, hnojením a obchodem. Běda pokud by se zcela uzavřela naše hranice.

https://tv.idnes.cz/rozstrel/rozstrel-michal-hejcman-cely-zaznam.V200825_140257_idnestv_krr

https://www.zsch.cz/news/bude-nedostatek-fosforecnych-hnojiv-/

https://ekonom.cz/c1-63635210-eroze-pudy-pripravi-cesko-rocne-o-deset-miliard-korun

V. Kolman 14.1.2021 11:27

Vrabčáci byli nahrazeni milými prasátky divokými a ta prasátka se živí požíráním vrabčáků. Proto je vrabčáků tak málo a prasátek tak moc.

Poručme větru a dešti - postřílejme všechna divoká prasata i svině a vrabčáků bude zase dost.;-D;-D;-D

P. Rada 14.1.2021 11:51

Máte kousek pravdy v tom, že lidská arogance při snaze o "poroučení" přírodním procesům, může být v pozadí celého problému krachu biodiverzity. Zbraní na to poroučení máme zdánlivě dost - informací kde, jak, čím ... zasáhnout zřejmě málo.

Sotva kdy ale změníme fakt, že míra biodiverzity odpovídá vitalitě života na planetě. Viz definice života a v ní položka pokles entropie = růst uspořádanosti, růst četnosti druhů...

Třeba ale zas na útěchu něco rádoby-vtipného po vzoru komunistů, kterým jdou ohledně expanzivity kapitalisté v patách - vymysíte?

R. Langer 14.1.2021 10:40

Ale to jsou nesmysly. A vrabci nikam nezmizeli. Z měst je díky lepším podmínkám vytlačili větší zpěvní ptáci, a vrabce dnes najdete hlavně v polích...

P. Rada 14.1.2021 11:03

Že vrabci mizí se mezi ornitologi ví už několik desetiletí. Neporadíte v kterých polích je lze nalézt?

http://oldcso.birdlife.cz/index.php?ID=161

https://www.stoplusjednicka.cz/drobni-pruvodci-lidske-spolecnosti-maji-vrabci-do-budoucna-sanci

P. Moravčík 14.1.2021 14:06

Všimol som si, že aj u nás sa už vrabce objavujú v listnatých porastoch. Nie je to nič divné, sú to snovače a ich pôvodné prostredie nebol intravilán. Vracajú sa tam, kde pôvodne prosperovali. Pamätám si ako ma niekedy v sedemdesiatych rokoch udivil nález úplného umeleckého diela - nádherne upletenej "rukavice" vrabca v lužnom lese pri Bratislave. Dnes ich z miest vytláčajú agresívnejšie škorce, strieľať sa nesmú, tak nám menia druhové zloženie.

Pôvodne vrabcov toľko nebolo, rozmnožili sa vďaka prispôsobivosti, dnes ich vytláčajú prispôsobivejšie druhy. Zase si myslíte, že v prírode výber neexistuje a my máme nejakú pochybnú povinnosť zakonzervovať prírodu tak ako by ste si to predstavovali. Nie som proti ochrane prírody, ale ona sa bude aj naďalej meniť a reagovať tak, ako ju smeruje prirodzený výber, aj keď z toho budete mať ťažké sny. Iba že by sme pristúpili na šialenú ideu znížiť počet ľudí na miliardu. Len čo ak ani to nepomôže a tie šikovnejšie druhy budú vytláčať konkurentov ďalej?

P. Dvořák 14.1.2021 13:34

Vrabci někde prostě nejsou. V polích už vůbec ne.

P. Moravčík 14.1.2021 14:23

Na poliach pri dedinách okolo Martine je ich ešte vidieť dosť. Sú plaché, tak sa ruchu zrejme vyhýbajú. Ale obidva druhy vrabcov sú zaradené ako druhy málo ohrozené, tak to snáď nebude tak zlé. Inak, dosť by mi chýbali, aj keď situáciu, kedy si vrabčiak ráno o piatej sadne na parapet a zareve tak, že sa prebudíte spotený, by som si rád odpustil.