29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

FEJETON: Klavír? Nutit nebo nenutit děti hrát?

Věřte tomu nebo ne, ale po čtvrtstoletí pauzy jsem propadla klavíru. Dokonce se doma o něj pereme. Tedy já a mí tři synové... Ovšem i u nás to zpočátku vypadlo, že hudební výchova dopadne bledě a bude se opakovat rodinná historie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Tachovský 2.8.2017 16:18

Pekny clanek. Ja jsem to mel ponekud naopak

Do puberty odpor, ktery rodice jeste dokazali zvladnou. Nastupem puberty me to zacalo bavit. Vcetne stupnic, etud a vseho okolo. Po mnoha letech se vracim v puvodnimu repertoiru. Technika je pryc a vraci se velmi pozvolna, ale jednodussi veci mi zneji tak nejak lip nez driv.

Tu Mesicni sonatu, prepokladam, hrajete jen prvni vetu, ze. druha je takovy Beethovenovsky prumer, treti je bomba, ale dost tezka.

J. Jurax 2.8.2017 14:47

Jojo, já měl kliku

naši měli známého učitele hudby, jenž jim mou hudební výchovu rozmluvil. Prý mám absolutní hudební hluch a ještě gramlavé paprče. Jsem mu dodnes vděčen ...

M. Bílý 2.8.2017 15:55

Dobrý den, pane Juraxi! (14:47). Slyšel jsem ....

... od několika hudebních odborníků, že hudební hluch (termín je tuším Horníčkův) neexistuje a jen ve vyjímečných případech (morfologická vada ucha) je vnímání hudby znemožněno. Takže hudbu je schopen vnímat prakticky každý. Pokud tedy nechodíte na koncerty, či do opery a pod, tak Vás známý učitel hudby připravil o jednu, dost důležitou, životní nadstavbu.

U provozování hudby je to trochu jiné. Vždy jsem se s obdivem díval (na př. ve filmu) jak pan řídící, pan učitel, pan doktor a pan farář hráli kvartetní muziku. Já jsem byl dost levej (piano) a mohl jsem nechat oči třeba na kamádovi ing. arch. Vojtěchu Vojtěchovi (zvaném repetice) jak válí na piano, nebo na varhany. Přesto mi to ke vstupu do koncertních síní či do divadla stačilo. Hezký zbytek dne.

J. Tachovský 2.8.2017 16:19

Re: Dobrý den, pane Juraxi! (14:47). Slyšel jsem ....

Jo to mate pravdu. Zkuste si treba Sostakovicovu Leningradskou. Tu musite pretrpet alespon desetkrat nez zjistite, jak je uzasna. Jo hudba Vam neda nic zadarmo.

M. Bílý 2.8.2017 17:12

Dobrý den, pane Tachovský! (16:19). Já jsem vstup ....

.... do tak zvané vážné hudby nemusel dělat přes Leningradskou symfonii (je nádherná). Měl jsem to trochu jednodušší. Někdy v kvartě nebo kvintě jsem zašel do prodejny gramofonovych desek ve Vodičkově ulici s dotazem: "Máte nějaký varhany?" (mně se moc líbily). "Vy myslíte džezový, mladý pane." "No třeba." odpověděl jsem. "Tak to bohužel" nato prodavačka. "A něco jiného?" "Je tady jenom Tokáta a fuga d-mol od Bacha." Nic mi to neříkalo. "Tak mi to dejte."

Doma jsem dal desku do gramofonu, spustil a zhrozil jsem se. Ten randál se nedal poslouchat. Po chvíli jsem přenosku znovu nasadil na začátek (nechtělo se mi učit) a zopakoval jsem to snad desetkrát. A najednou jsem zjistil jak hezká ta muzika je. Tuhle příhodu považuji za konečný vstup do vážné hudby, jinak mě rodiče asi od dvanácti let brali občas na koncerty České filharmonie (pamatuji mladého, štíhlého, černovlasého Rafaela Kubelíka).

J. Jurax 2.8.2017 17:20

Re: Dobrý den, pane Juraxi! (14:47). Slyšel jsem ....

No jo, na koncerty vážné hudby aniž do opery nechodím. Není to moje parketa. Spíš folk a country a pochopitelně bigbeat let šedesátých. Každej jsme ňákej ...

Nicméně s tím hluchem nevím, já opravdu ku zpěvu aniž hudbě nejsem talentován, jakž se mnohokráte potvrdilo. Zapěl-li jsem, i moje milující žena tvrdila, že zpívám ani ne tak dobře jak nahlas ...

Když jsem se naučil dva akordy na vypůjčenou kytaru - už se nepamatuju které, ono je to cca 45 let - a pokoušel se zapět za vlastnoručního kytarového doprovodu Ze všech chlapů nejšťastnější chlap (Shejbni hlavu, kamaráde, tunel před námi, veksle tlučou, píšťaly řvou, zvonce vyzvání, ...), kolegové na koleji po mně vrhali kanady, nevybíravě mi klnuli, ba i fyzicky mne ohrožovali a odebrali mi kytaru. Záludný kolega mou produkci dokonce nahrál na magnetofon Sonet Duo a nahrané mi pustil - musel jsem uznat, že mi bylo klnuto etc. plným právem. Bratří Ryvolové se opravdu mé konkurence obávat nemuseli. Nahrávka se bohužel nedochovala ... :-)

L. Severa 2.8.2017 14:11

Ta nechuť v dětství postihla

téměř každého. Dokonce prý i R. Firkušného museli ke cvičení uplácet bonbóny. Kdo nevydrží často v dospělosti lituje. Někdy i obviňuje rodiče - já jsem ještě neměl rozum ! Osobně na sklonku života vidím co všechno mně hudba dala. Rozhodně doporučuji rodičům přiměřeně děti nutit. Ovšem jestliže je těch "musů" moc (angličtina, gymnastika, výtvarka...)- znám ty případy.

J. Kanioková 2.8.2017 14:33

Zdravím... fakt, že jde o to - přiměřeně..

Táta tak "přiměřeně" nutil, až jsem nakonec práskla víkem, zamkla a šla s velmi ironickým úšklebkem hodit ten klíček do kanálu před barákem.. Finito..

On si občas stoupl s houslemi za mnou, a když jsem nějaký tón zvrzala, chytla jsem smyčcem přes ruku.. Už si nejsem jista, koho jsem nenáviděla víc, jestli jeho či ten nebohý klavír..

J. Tachovský 2.8.2017 16:22

Re: Zdravím... fakt, že jde o to - přiměřeně..

Tak jiste, nektere jednodussi mozky se k vnimani hudby nejsou schopne protrpet.

J. Jurax 2.8.2017 17:23

Re: Zdravím... fakt, že jde o to - přiměřeně..

Ehm - tahle poznámka svědčí o mozku naopak hodně komplikovaném ...

M. Bílý 2.8.2017 15:09

Dobrý den, pane Severo! (14:11) Při čtení Vašeho ....

.... příspěvku (jako vždy na úrovni) jsem si vzpomenul jak jsem s nejstarší vnučkou (bylo jí asi 6 nebo 7 let) chodil do Smetanky na výchovné koncerty FOKu pro děti. Na posledním mi se zarputilou tváří sdělila: "Dědo, já už nechci na žádný koncerty chodit."

Jednou, to už byla vdaná, mi po návratu z Mozartova Dona Giovanniho s úsměvem řekla: "Dělal jsi dobře, že jsi se mnou chodil na koncerty." Bylo mi to už jasné z dřívějška, protože jsem věděl, že za doby studia VŠ v Brně měla předplatné do opery i na Brněnskou filharmonii.

Ještě k úrovni některých příspěvků na Neviditelném psu: Ty slátaniny s osobním napadáním a nenávistí k některým politikům mi pijou trochu krev (ale nedávám to nijak najevo). Na příspěvcích od Vás, paní Kaniokové, pana Juraxe, pana Schwarze a pod. si spravím chuť.

L. Severa 2.8.2017 18:09

Re: Dobrý den, pane Severo! (14:11) Při čtení Vašeho ....

Zdravím Vás, pane Bílý, což platí i pro paní Kaniokovou. Na Vašem příkladě je patrné, že k vnímání (klasické)hudby je nutné se propracovat, stejně jako k poezii. Samozřejmě pokud jsou základy v dětství musí se to kladně projevit, což je i můj případ. Ono to platí i pro umění všeobecně. Mně naprosto uniká pochopení moderní tvrdé muziky, nebo některé formy malířství. Abstraktnímu rozumím, ale do pokoje bych si takový obraz nepověsil. Nebylo mně asi něco dáno, stejně jako někomu nehoví např. Janáček. Je asi nutné umět některé formy umění vnímat. Pokud se týče Vaší poznámky k úrovni diskuse zde, naprosto s Vámi souhlasím. Myslím, že naprosto upadá. K diskusi přece nepatří ani výtky: " Když tomu nerozumíš, nemíchej se do toho". Ovšem vrcholem jsou invektivy zahrnující termíny ze světa zvířat či lidského těla. Pane Bílý, asi již je tento svět pro nás cizí. Jak to zde kdosi napsal, že bude dobře až se ti dědkové přestanou do diskuse míchat. Moc Vás zdravím.

J. Kanioková 2.8.2017 22:03

Pánové, oba, zdravím a díky,

vnímání máme podobné. Taky už mě přestává bavit chodit sem do diskusí, bývávalo tu solidně, tolerantně... Jo.. bejvávalo..

A hudba.. vážná mi nikdy nepřirostla k srdci.. A bližší vztah u mě nastal až v pubertě s dobou Beatles.. a později - Čechomor, Spirituál kvintet, apod. A moderní umění .. škoda slov..

Dobrou noc, i když bych potřebovala spíš úkryt v ledničce :)))

M. Bílý 2.8.2017 22:54

Dobrou noc, Jaruško! (22:03)

J. Mrázek 2.8.2017 13:17

Ještě lepší jsou slušné klávesy ..

Tisíc nástrojů a zvuků, do toho Vám může "jet" jazzový, rockový, rockenrolový...." doprovod a levá ruka k pravé dělá druhý hlas s držením tóniny....Roland,Yamaha ...

J. Tachovský 2.8.2017 16:24

Re: Ještě lepší jsou slušné klávesy ..

No tak to neni pravda. Elektrofonicke varhany maji prednastavenou barvu tonu, s tim se neda nic moc delat. Ale mozna, ze na nejake to domaci smrdlani to staci.

J. Skála 2.8.2017 21:59

Bohužel.

zaspal jste asi padesát let. I laciné klávesy mají dnes desítky zvuků, velmi dobře imitujících nástroje a dokonce i lidské hlasy.

J. Mrázek 2.8.2017 23:27

Deset klavírů,dvacet kytar,stovky

..dalších zvuků nasamplovaných z nejlepších nástrojů. Možnost zdvojování zvuků, ztrojení, volba dozvuku prostředí od koncertní haly po obývák a milion dalších kombinací, nemluvě o dynamické kláviatuře, možnosti tremola, ohýbání tˇonu, variant doprovodů ... někam si zajděte na Tyros a pak se po zásluze zase zamkněte doma...

M. Valenta 2.8.2017 10:26

To je dobře,

mě se něco podobného přihodilo s kytarou.

J. Vlček 2.8.2017 8:27

Gratuluji...

...k návratu k tak nádhernému koníčku jakým je hudba a hraní na hudební nástroj.

M. Krátký 2.8.2017 1:39

Hustý a děkuji