29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

ESEJ: Smysl života za časů koronaviru

Lidstvo čelí největší zdravotní krizi minimálně za celou jednu generaci. Spolu s pocitem, že jsme ve válce, se zákonitě na mysl vkrádají otázky: Jak to bude dál, až všechno skončí? Nezmění nás to příliš? A jak se s tím vším vlastně vyrovnat?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Benýšek 31.3.2020 13:34

Svoboda a bezpečí jsou!!! naprosté protiklady.

Buď máte jedno nebo druhé. Čím víc máte jednoho, tím míň máte druhého, a naopak.

Buď jste na svobodě nebo jste ve vězení. Bud jste v lese, na louce, v rybníku, v moři, nebo jste v zoo, či v delfináriu.

Bud jste vnitřně svobodný/á nebo jste uvězněný/á ve svých vlastních zábranách a strachu.

Ale spousta lidí odmítá tuto elementární pravdu uznat, protože jsou jim obě ty věci sympatické, a tak by je rádi měli obě najednou v co nejvyšší míře. A tak se snaží toto elementární dilema (buď - anebo) obejít kouzlením se slovy: Třeba, že svoboda prvního končí svobodou druhého (ano, pokud si ji druhý vynutí, či pokud se první dobrovolně sám stáhne či uskromní, ale ne, jakože správně musí či by měl). Anebo že druhou stranou mince svobody je zodpovědnost (ano, jen má plná zodpovědnost za jen mé a žádné jiné činy je bytostnou součástí mé svobody - ale ne, že proto tzv. zodpovědně se těch činů a svých zájmů vzdám, protože někdo jiný se zase svými zájmy to chce, resp. požaduje).

R. Langer 31.3.2020 14:06

Nicméně, konkrétně si nastavit svůj osobní poměr svoboda/bezpečí můžete ve svobodné společnosti celkem bez problémů, v totalitě to ovšem nefunguje. To bohužel také spousta nesamostatných, totalitou postižených jedinců nechápe.