18.4.2024 | Svátek má Valérie


Diskuse k článku

ESEJ: Dějiny a přítomnost

Dějiny jsou stále s námi tak, že se v přítomnosti vždy často rýmují a tímto svým pohybem utvářejí dnešek. Platnost uvedeného spojení úvah o dějinách a současnosti od Martina Heideggera a Marka Twaina lze konkrétně prokazovat do nekonečna. Ukažme si ji zatím jen na několika málo příkladech.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Jirkovský 2.8.2021 13:45

"Dějiny jsou stále s námi tak, že se v přítomnosti vždy často rýmují a tímto svým pohybem utvářejí dnešek."

Od rána jsem tu větu nebo poučku nepochopil. Dějiny se rýmují s čím? A rým je pohyb? A co znamená "utvářejí dnešek"?

V. Bok 2.8.2021 14:55

Z toho si nic nedělejte, ja taky ne a obavam se, že ani autor. Ale nestoji za to to vůbec číst.

V. Kuhaj 2.8.2021 13:38

Když jsem Orwella četl ještě za totáče poprvé, napadalo mě všelicos, i že v takovém světě žijeme. Vlastně jsme si tehdy říkali, že Orwell trefil komunismus. Fakt mě nenapadlo, že skutečného naplnění dojde až teď...:-/

J. David 2.8.2021 11:37

Edvard Beneš byl tragikomický mekta. Jukněte na jeho expozé. Slaboch a žvanil, když mu lezly "tlustý do tenkejch", zašil se v Londýně, a tam mektal dále. Kolikrát národ zradil?

P. Milan 2.8.2021 11:59

Dost často se mýlil, ale národ nezradil.

L. Severa 2.8.2021 13:32

Ano !

M. Valenta 2.8.2021 11:35

Celkem souhlas až na to, že protějškem Zemana, co se zahraniční politiky týká, je Trump.

P. Milan 2.8.2021 12:00

To by ovšem Zeman dělal přínosnou zahraniční politiku a tu zaručeně nedělá. So geht das.

J. Ptáček 2.8.2021 11:10

Když už je řeč o slavném Marku Twainovi, jeho výrok k odlehčení:

"Neříkejte mé matce, že dělám do politiky. Já jí tvrdím, že hraju na piáno v bordelu."

J. Pokoutný 2.8.2021 8:41

Když r.1526 porazili Turci u Moháče českého a uherského krále Ludvíka, stála branná moc "věrných Čechů" někde pod Znojmem a bitvy se zúčastnili ze zemí Koruny české pouze jednotlivci. Přitom ještě nedávno předtím bylo Uherské království hegemonem Balkánu a takový Matyáš Korvín dokázal na Koruně české jako vzdorokrál dobýt nejen Moravu, ale i Slezsko a Opavsko. Jenže proti zemím, sjednoceným Turky - tj. všemu na jih od uherské hranice + Malá Asie + Egypt, Sýrie, Kavkaz..,, byla moc Uher, kteří tou dobou už přišli o tradiční spojence z Valašska, Moldavska a Transylvánie, prostě málo. A představa, že by se země Koruny české ubránily, snad s polskou pomocí, je naivita. I ti Habsburkové, poté co se stali českými králi a moravskými markrabaty, se vší pomocí Rakous, papeže, italských měst, Svaté říše římské a území v západní Evropě, tahali skoro 150 let i s pomocí španělských bratránků za kratší slámku. Takže přinejmenším do konce 18. stol. skutečně platí, že "Pokud by Rakouska nebylo, museli bychom si ho vymyslet".

J. Nevrkla 2.8.2021 8:34

Největšími odpůrci pokrokarskych eurounijnich ideologií jsou státy s komunistickým dědictvím. Tam pamětníci dobře vědí, o co jde, jak to opět směřuje k diktatuře.

M. Vlasák 2.8.2021 9:22

R^

R. Vacek 2.8.2021 7:30

Základem je to, že dějiny píší vítězové. A vítězové si napíší jak to vlastně tenkrát bylo, kdo byl na správné straně a kdo byl padouch.

A zajisté není pro nikoho překvapením, že vítězové zjistí, že bojovali za tu správnou stranu.:-)