28.3.2024 | Svátek má Soňa


ZEMĚDĚLSTVÍ: Země neživitelka

28.8.2017

Budeme muset jídlo dovážet?

Obyvatelé měst obvykle nemají dost odvahy, aby se nějak vyjadřovali ke stavu zemědělství. Přitom hraje dost podstatnou roli, že je nějaký venkov nezajímá.

Nakonec je to pouze prostor, kterým projíždíme, když míříme na dovolenou do Chorvatska nebo Itálie. Ovšem právě tito výletníci, když se vrací přes Rakousko zpátky do Čech nebo na Moravu, nemohou přehlédnout, jak se ráz venkovské krajiny po překročení české hranice mění.

Namísto nevelkých polí u jižních sousedů nastoupí na tuzemské straně tradiční obrovské lány pšenice a kukuřice, takřka to vypadá, že kolem jedné vesnice se prostírá jediné pole. Kdo projíždí Českem v pozdním jaru, tak si na převládající žluté barvě uvědomí i to, kolik je u nás vysázeno řepky.

Tyto tři plodiny, tedy pšenice, kukuřice a řepka, jsou dominantními rostlinami. Podle zemědělské statistiky zabírají 62 procent veškeré zemědělské plochy. O zemědělství se nejvíce mluví v posledním srpnovém týdnu, protože probíhají tradiční dožínkové slavnosti včetně nejslavnější z nich, která se jmenuje Země živitelka.

Letos se najde ještě speciální důvod, proč mluvit o agrárním sektoru. Vláda musí nějak rozhodnout o budoucí zemědělské politice, tedy o tom, jak se budou podporovat rolníci. Bude třeba nějak rozseknout rozhodující otázku, jestli pokračovat dál dosavadním směrem, anebo něco změnit.

Ten dosavadní směr je vidět i při popsaném výletu po silnici přes česká pole. Na zdejší půdě hospodaří v evropském srovnání největší podniky, mnohé z nich využívají pole o výměrách vysoko nad tisíc hektarů. Proto také na venkově dominuje velkovýroba s vysokou produkcí tří zmíněných druhů plodin.

V sousedním Rakousku to není propastný rozdíl, přesto se výroba tak nespecializuje a pšenice s kukuřicí a řepkou zabírají 46 procent celkové plochy. Na první pohled to není tak velký rozdíl, přesto se v tomto srovnání skrývá hlavní charakteristika tuzemského zemědělství.

V první řadě jde o to, že jiné plodiny mají na obdělávané půdě u jižních sousedů větší podíl. Výměra obdělávané půdy v hornatém Rakousku je ve srovnání s Českem jen o málo víc než poloviční. Brambory se však pěstují na stejné výměře a zeleninová pole jsou o polovinu větší. Nejde přehlédnout, že některé náročnější plodiny, jakými jsou třeba dýně, v Česku takřka nepěstujeme.

Dalším rozdílem je způsob zpracování, který se dá přiblížit prostě tím, že v Rakousku se z řepky mnohem častěji vyrábí olej v bio kvalitě, v Česku jde takřka veškerá produkce do bionafty.

Konečné výsledky pak nikoho nepřekvapí. Rakousko má o pětinu méně obyvatel a poloviční výměru zemědělské půdy. Obchodní bilance potravin je v ročním deficitu na úrovni zhruba 40 miliard korun, zatímco v Česku je schodek 60 miliard. Na malých polích Rakouska se tedy hospodaří o dost efektivněji a v Česku by se mělo něco změnit.

Pokud tedy zdejší vláda uvažuje o tom, že zemědělská politika udrží dosavadní kurs a bude pokračovat v podpoře velkých podniků, pak tím nikomu neprospěje. Budeme mít rozlehlé lány s velkovýrobou několika druhů plodin a jídlo budeme dovážet. Tak zní varovná zpráva u příležitosti letošní Země živitelky.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus