Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Česká myslivost

O tom jak funguje nebo jak je spravována česká myslivost máte bohužel jen velmi mlhavou představu. Tomu odpovídá text Vašeho příspěvku. Buhužel

přezvěříno

Přidávám se k názoru, že stavy černé a srnčí zvěře jsou nevídané a neúměrně vysoké.

Z vlastní zkušenosti malo-vinaře to považuji za téměř tragédii. Srnčí do vinohradů nechodí, naopak tam žije, vyvádí mladé a nové generace se prakticky neumí pást na louce, žere to jen révu a hrozny. A myslivci jim navíc mezi vinohrady ještě staví na zimu krmelce. Náhrady se nedomůžete a nápravy také ne. Vinohrady nad Bzencem jsou několik set let, srny v tomto počtu jen v posledním desetiletí. Ať mi nikdo nevykládá, že je to přirozené.

Co se týče zajíců, myslím, že na jejich stavy velice negativně působí několikanásobný nárůst silniční dopravy za posledních 20 let. Za socíku se zajíci chytali a posílali do Francie, kde měli stejný problém jako my u nás. U cest naprosto chybí zábrany a pokud zajíc vběhne na cestu, je prakticky mrtvý. A podle sledování jen jediného úseku několika kilometrů jich tam za rok uhyne daleko víc, než myslivci na podzim postřílí na honu.

Lidem je odepřeno houbaření a vstup...

Nájemce si určí, že lidé smějí do ohražené části lesa v úterý a ve čtvrtek od desíti do čtrnácti hodin a že se smí pohybovat jen po cestách, nesmí vstupovat do porostů a sbírat(houby) plody.....Kde je slibovaný stav, že se pro běžné lidi nic nezmění ???? ŽE BUDOU MOCI DÁL CHODIT DO LESŮ, to přece všichni pravdoláskaři slibovali ! Takže lhali a lžou dál ...?

Re: Lidem je odepřeno houbaření a vstup...

"Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců." Tolik citace § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon).

Myslivosti nerozumím,

ale faktem je, že když procházím některými lesy, vypadá to tam zdevastované doslova "jak od prasat". Jinak je to v podstatě mrtvý les. Srnec je vzácností a vyběhnuvšího zajíce někde na kraji lesa nebo v poli se skoro polekám.

Chci se zeptat: slyšel jsem, že divoká prasata, jakožto všežravci, požírají čerstvě narozená (nebo jak se to řekne) ležící mláďata srnců nebo zajíců. Může to být jeden z důvodů klesajících stavů srnců a zajíců?

Re: Myslivosti nerozumím,

Ano, máte výborný postřeh. Je tomu skutečně tak, že divoká prasata to dělají a že je nepřímá úměra mezi stavy černé a drobné zvěře - hlavně zajíců, protože bažanti jsou odkázáni zejména na polokrotký nebo krotký odchov. Případům, kdy si myslivci před honem nakoupí ve velké bažantnici 100 ks bažantů,  ty potom během honu dovezou v bednách do leče a honci je postupně vypouštějí, aby lovci měli co střílet, tomu se samozřejmě chov zvěře říkat nedá.

Proč jsou "poplatkoví lovci" a nikoli "poplatkoví myslivci"?

Ne, že bych Vám chtěla mluvit do svědomí pane Párale, možná by bylo dobře, kdybyste psal o něčem, o čem aspoň něco víte. Bez ohledu na Palase a jemu podobné - je hodně velký rozdíl mezi myslivcem a pouhým lovcem.

Ten, kdo je ochoten platit vysoké částky za odlov trofejové zvěře nikdy nebude ochotem prochodit nekonečné hodiny revírem, aby zvěř dobře obeznal, našel odstřelové kusy (staré či jinak nevhodné do dalšího chovu), byl ochoten lovit i holou zvěř a tak vůbec se choval jako pravodatný a cti dbalý myslivec.

Poplatkový lovec očekává, že někdo připraví jeho lov do nejmenšího detailu a najde pro něj vhodný kus odpovídající stavu jeho peněženky - nezdaří-li se lov nejpozději na druhý pokus, není obvykle ochoten dál investovat svůj vzácný čas.

Jo, máte pravdu, mnozí "lidoví myslivci" mají k myslivecké etice docela daleko, ale většinou rozhodně blíž, než bohatí lovci. Představa, že "lidoví myslivci" střílejí na cokoli, co se v revíru pohne, je sice hojně rozšířená (především mezi městskými lidmi), ale hluboce nepravdivá. Naopak, často je tendence "šetření zvěře" poměrně silná a dochází mnohdy ke zvyšování stavů nad úživnost honiteb a tím i k nepříznivému vlivu na kvalitu chovu toho kterého druhu zvěře.

Co se ovšem týče zvěře černé, to je kapitola sama pro sebe - jsou zde nezanedbatelné historické konsekvence a dostat její stavy pod kontrolu bude zajisté složitým úkolem mysliveckého hospodaření do budoucna. Časem se to ale pravděpodobně ukáže jako nezbytné, má-li české zemědělství  nadále mít šanci pěstovat plodiny jako například brambory, řepu nebo kukuřici.