Tento, pro někoho možná poněkud nesrozumitelný slogan, je ve skutečnosti zemědělskou obdobou starých českých přísloví, kupodivu vyjadřující základní nástroj k řešení současných nízkých cen a odbytu mléka. Přeložen do „lidštiny“ totiž v praxi znamená, že složení krmné dávky pro skot ovlivňuje množství nadojeného mléka.

V současné době jsme svědky, zejména na tuzemské scéně, na naše poměry nebývalých aktivit ministerstva zemědělství s cílem současnou situaci na trhu mléka řešit. Je ale otázka, co se ve skutečnosti povede (například navýšení dotovaného exportu nebo státního výkupu vybraných mlékárenských komodit), neboť se na tom musí dohodnout Rada ministrů zemědělství EU a nelze je zavést pouze na tuzemském trhu separátně. Situace na trhu s mlékem je, jak se všichni shodují, skutečně vážná. Co ale v našich médiích prakticky vůbec neznívá, jsou jednak možnosti, které mají operativně v rukou sami zemědělci, a zejména, jaký je postoj k tomuto problému v původních členských zemích EU.

Nejprve ale k zemědělcům. Málokdo ví, že změna krmné dávky se již řádově ve dnech může projevit ve snížení objemu dojeného mléka. Nejde přitom ani náhodou o to, že by se dojnému skotu snížil zásadně objem krmiva a krávy by strádaly hladem – jde o to, že objem mléka u vysokoprodukčních dojnic je v podstatě uměle vyvoláván různými doplňky stravy (mimochodem jsou dost drahé), které lze z krmných dávek vypustit. Samozřejmě to znamená „nabourání“ produkce v delším časovém horizontu, takže na původní objemy nadojeného mléka se již nebude možné v budoucnosti v řadě případů dostat. Pokles objemu nadojeného mléka je nicméně lepším řešením než likvidace dojnic. A je třeba vědět: zásahy do krmných dávek lze snížit produkci mléka o 10 až 20 procent, tedy zhruba právě o to množství, co v ČR a v EU přebývá. A je to opravdu v rukou zemědělců.

Globálně důležitějším signálem je ovšem to, jak hodnotí problémy na evropském trhu s mlékem zahraniční osobnosti. Takový bývalý dvojnásobný zemědělský eurokomisař Franz Fischler, zřejmě nejvýznamnější zemědělská osobnost v EU, který je poradcem našeho ministra Petra Gandaloviče pro zemědělství v průběhu předsednictví, současné nízké ceny mléka vůbec neřeší. Za problém evropského mlékárenství považuje především nedostatečnou koncentraci mlékárenského průmyslu v některých zemím a tedy nižší konkurenceschopnost výrobců mlékárenských produktů. Podle Fischlera nemají v Evropě zásadní problémy země, na jejichž území působí jedna či dvě velké mlékárny, ale takové země, kde jich působí příliš mnoho. To je ovšem právě případ ČR. Pokud se týká názoru nizozemské ministryně zemědělství Gerritje Verburg, pak ta v pondělí na půdě ČR prohlásila, že nizozemští producenti mléka si musí s nízkými cenami poradit a nežádají a nebudou žádat žádná regulativní a další opatření. Také ona vidí rezervy v konkurenceschopnosti evropské mlékárenské produkce, které lze podle ní překonat investicemi do nových technologií a snižováním nákladů. Tedy žádnými protesty a dalšími regulacemi.

Je zcela ilustrativní, že uvedené názory významných evropských představitelů zemědělství nikdo ani řádkem v našich médiích nezmínil. Je to ale signál, že Rada ministrů zemědělství v pondělí 19. ledna v Bruselu pod vedením ministra Gandaloviče nemusí vůbec žádné navýšení exportů či státních dotací a výkupů přijmout. Evropa to prostě vidí jinak než je problém viděn a prezentován v ČR.

Autor je agrární analytik