Unáhlená řešení v boji s černým alkoholem mohou odnést pěstitelské pálenice

Smrt desítek lidí, zdá se, konečně vybudí politiky k přijetí kroků v boji s trhem s načerno vyráběným, nedaněným a životu nebezpečným alkoholem. Ve hře jsou již v současné době desítky návrhů opatření, z nichž řada měla být učiněna již dávno, část z nich by ale neměla být přijata vůbec. Například v oblasti výroby ovocných destilátů, o níž se na rozdíl od produkce klasických lihovin zatím spíše mlčí. To ovšem skýtá prostor k populistickým politickým krokům, jejichž důsledkem může být částečná nebo úplná likvidace pěstitelských pálenic.

Hon na čarodějníka zvaného metanol by mohl být v případě pěstitelských pálenic chybně pojat i proto, že metanol je v ovocných destilátech běžnou složkou těchto produktů. Jeho maximální množství přitom stanovuje naše legislativa. Spotřebitelé a v současné době asi především politici by ale měli vědět, že jde řádově o padesátinásobně nižší podíl metanolu, než jaký byl nalezen v rizikových lihovinách, a že tak malé množství žádné zdravotní problémy nepřináší. Naopak, přítomnost metanolu je v ovocných destilátech důkazem, že produkt byl skutečně vyroben z ovoce, neboť zbytky metanolu se v pálenkách vyskytují jako produkt destilace.

Právě neznalost procesů destilace může při přijímání regulačních opatření existenci pálenic ohrozit. Současné úvahy již třeba počítají s kolkováním destilátů, povinností pálenic stáčet ovocné výrobky do stanovených nádob nebo s možností vyrábět destilát pouze z dodaného kvasu. Žádná ze jmenovaných regulací ale v minimalizaci rizik vyplývajících z nelegálně vyráběného alkoholu nepomůže, výsledkem by mohl být dokonce pravý opak. Je totiž zřejmé, že veškeré takové kroky povedou minimálně k nárůstu nákladů pěstitelských pálenic, tedy ke zdražení jejich produktů, a tedy ke zvýšení prostoru pro výrobu nelegálních pálenek stojících mimo kontrolu dozorových orgánů. Uvedená opatření by navíc částečně dublovala již v současné době funkční mechanismy kontroly.

Například takové kolkování ovocných destilátů by bylo zcela zbytečné opatření. I v případě kolkování lihovin větších i menších průmyslových výrobců lihovin bylo několikrát řečeno, že kolek slouží zejména jako podklad pro evidenci celníkům ve vazbě na odvod daně. Taková evidence přitom v pěstitelských pálenicích existuje, neboť pálenice předkládají celním orgánům seznam pěstitelů, kteří jim dodávají surovinu k vypálení. Prostupnost evidence navíc umožňuje kontrolovat, zdali si někdo nenechává vypálit v různých pálenicích vyšší množství, než jaké povoluje k vlastní spotřebě při snížení spotřební daně zákon.

Zásadně zbytečné by také bylo povolit pěstitelské pálení pouze z dodaného kvasu. To by totiž zřejmě znamenalo zejména v Čechách konec pěstitelského pálení jako takového. Pálenky se totiž v Čechách vyrábějí v drtivé většině tak, že pálenice od svých zákazníků odebírají čerstvé ovoce, které pak po jednotlivých druzích sdruží do většího množství a následně z nich vyrobí jednotlivé druhy ovocných destilátů. To v praxi znamená, že zákazník pálenice nemusí vždy získat ovocný destilát přímo z těch surovin, které na vypálení pálenici dodá.

Pokud by se přitom mělo přesně evidovat, kdo, kdy, jakou surovinu a v jakém množství skutečně do pálenice dodal, byla by výroba pálenek zatížena značnou administrativou, nehledě na to, že by bylo nutné při realizaci zakázky pro každého jednotlivého zákazníka vždy znovu spustit destilační proces, se všemi ztrátami, které z toho vyplývají. Dohledatelnost původu je nicméně i v současné době zajištěna tak, že pěstitel jednak předkládá prohlášení o původu ovoce, jednak je vyrobený alkohol přesně evidován na rodné číslo příslušného odběratele. Jistěže se dá vše obejít, je ale vhodné vědět, že více kliček lze nalézt spíše ve složitějším systému.

Naopak na skutečná rizika spojená s pálením v pěstitelských pálenicích zatím moc nápadů na řešení nemíří. Na mysli mám především kontrolu dodávaných pálicích technologií, které ne vždy splňují nároky na výrobu ovocných destilátů a schovávají se za produkty nazývané třeba "vařák na brambory".

Výroba ovocných destilátů v pěstitelských pálenicích patří částečně v Čechách, ale zejména na Moravě k tradicím, které jsou součástí společenského života na vesnici, prostředkem navazování různých kontaktů a také jedním z příspěvků do příjmů státního rozpočtu, pakliže jde o pálení legální. Bylo by proto velmi nerozumné zatížit tuto oblast nesmyslnými regulacemi, které otráví části občanů této země život zcela jinak, než v souvislosti se zdravotními riziky.

LN, 2.11.2012

Autor je agrární analytik