Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZEMĚDĚLSTVÍ: Farmáři v Česku
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Vosicky 4.1.2020 1:31Potravinovou politiku sam podporite nejlepe tak, ze budete pravidelne nakupovat na farmarskych trzich! Tim, ze budete nadavat na jidlo z EU, tim nepomuzete nikomu |
|
|
S. Rádl 3.1.2020 13:45Čapí hnizdo (a jistě mnoho dalších) bylo možné jen proto, že si nějaký chytrolín v EU prosadil dotace pro "malé a střední" podniky. Dotace pro mladé podnikatele dostávali zase synáčkové podnikatelů, kteří jim zřídili jejich firmičky. Nu a pokud se zastropují dotace dle výměry, budou růst jako houby po dešti nové "malé a střední" farmy. Jako jsou všechny dotace nemravné, jejich jakékoli zastropovávání je cesta do pekel. |
|
|
J. Jurax 3.1.2020 12:32Tzv. potravinová soběstačnost zas až takový nesmysl není, aspoň v základních potravinách ne. Poznalo by se to v případě nějakého průseru; naše civilizace je závislá na sofistikovaných technologiích a tudíž křehká a zranitelná. |
|
|
Š. Hašek 3.1.2020 11:07U nás už nejsou sedláci? Už se nehospodaří na statku? Jen tak mě napadlo ..... |
|
|
J. Schwarz 3.1.2020 13:08Nejsou. Sedla vyhodili do sběru a dali se na farmaření. |
|
|
J. Jančura 3.1.2020 10:24Problém je složitější, není černobílý. V 50. letech byli zemědělci nuceni vstupovat do JZD, zejména proto, že viděli v zemědělství jistotu obživy a měli dědičný vztah k půdě. Ale i tak pro většina drobných zemědělců resp. jejich potomků byla zaměstnána v průmyslu. Později zjistili, že zaměstnání jim poskytuje vyšší příjmy za méně práce se snažili pozemků zbavit vstupem do JZD. Jak se do vedení JZD dostávali většinou schopní odborníci, tak příjmy z práce v zemědělství byly postupně mnohdy vyšší než z práce v průmyslu, proto po uvolnění zemědělské politiky se většina JZD nerozpadla. Po roce 1989, jen velmi málo lidí se vrátilo k zemědělské činnosti, většinou své půdy prodali nebo pronajali podnikatelům v zemědělství, takže tímto historickým vývojem jsme dospěli k těm vysokým průměrným výměry pozemků. Kdyby jsme u nás dotovali, jen malé a střední zemědělce,tak by jsme se vlastně ošidili na dotacích z EU. Proto zřejmě dotujeme i velké zemědělce. Případ Čapí hnízdo názorně ukazuje, kam vede umělé omezování dotací nepřímo na výměře obhospodařované půdy - k více či méně legálním podvodům. Samozřejmě je ekologicky výhodné hospodařit na menších výměrách, ale na to doplácí ekonomika zemědělců a jejich konkurenceschopnost Proto se dotuje a bohužel tak brzo dotovat nepřestane. |
|
|
J. Schwarz 3.1.2020 13:15Máte pravdu, k zemědělství se jich vrátilo velmi málo, za což vděčíme spojeným silám Lidovců, socanů a komunistů kteří bojovali za udržení družstev tím, že tato nemusela krom půdy vracet prakticky nic, ani hradit vybydlené budovy, ukradený dobytek a stroje. Managementy původních JZD si vytvořili sro, do těch převedli majetek a ponechali prázdnou slupku,na které si poškození malozemědělci neměli co vzít. |
|
|
V. Braun 3.1.2020 16:32JZD musela vracet, měla na to ovšem tuším 7 let a po té době nebylo často vracet co. Takže to nakonec skončilo tak jak píšete. |
|
|
R. Vacek 3.1.2020 9:06To by mě zajímalo, jakou výhodu má pěstování obilí v okolí Prahy, když přeměna pozemku na stavební znamená mnohonásobný zisk. A to zisk nejen okamžitý, ale dokonce i dlouhodobý. Snad neexistuje případ, kdy by stavební pozemek nesl nižší zisk, než pole. |
|
|
Z. Lapil 3.1.2020 9:41Obávám se, že klas vedle klasu je, podle autora, mnohem krásnější, než barák vedle baráku. |
|
|
R. Vacek 3.1.2020 9:48Ano, obdobné myšlení je jediná stálice napříč dějinami. Kdysi byly důležité zásoby pazourků, později dřeva. A vždy vývoj ukáže, že ty dřívější obavy byly úplně zbytečné. Pazourky nikdo nechce a dřeva máme, že z něj děláme štěpku. A tu pšenici si kdykoliv koupíme na globálním trhu za +- 500,-Kč/q. |
|
|
Z. Lapil 3.1.2020 10:01Je to tak. Můj oblíbený příklad: pořád se řeší, jak nafta je a bude drahá. JENŽE zboží se nejenom běžně vozí přes půl světa, ale i tam a zpátky (suroviny - polotovary - výrobky). Mně z toho vychází, že doprava je pořád docela levná, jinak by se - asi je to výjimečně obludný příklad - okurky ze Znojma nevozily do supermarketového centrálního skladu do Prahy a zase zpátky do supermarketu ve Znojmě. |
|
|
R. Vacek 3.1.2020 10:07On není ani žádný důvod, aby byla energie (doprava) drahá. Od Slunce ročně dostáváme 3 850 000 EJ energie. Lidstvo spotřebovává ročně jenom 539 EJ energie a v tom je 67 EJ elektřiny. Takže energie je všude kolem nás tisíckrát více, než potřebujeme. I ten vítr si úplně zbytečně a zadarmo fouká energií, která je 4x vyšší, než jakou lidstvo potřebuje. https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_energy |
|
|
Z. Lapil 3.1.2020 10:35To je sice hezký, ale jak tu energii transformovat k využití pod kapotou, to je otázka. Nekontrolovaně uvolněná energie bývá spíš na škodu - v paneláku v Prešově před pár týdny nebo v Austrálii dnes (požáry) by jistě mohli vyprávět. I když obecně tvrdím, a nejsem sám, že většina civilizačních vymožeností je podmíněna dostatkem energie. I ta slaná voda se dá pít a dá se s ní zalejvat, když ji proženete třeba atomovou destilační komorou. A na Sahaře se dá postavit klimatizovaný skleník a když do té destilované vody přisypete nějaké hnojivo, tak vám vyroste cokoliv od chřestu po obilí nebo krmivo pro dostihové koně. Bez záruky :-): určitě by bylo fajn, kdyby se do toho nemotaly dotace, protože takové věci nepostavíte ze dne na den a - tvrdím já - postupný růst ceny spojený se vzácností vysychající půdy (nebo zamrzající - věda v tom nemá jasno, ať si Gréta a spol. tvrdí cokoliv) je tím signálem, který potřebují bohatí, aby věděli, že je na čase vymyslet a realizovat zas nějaký luxus. Protože třeba ten chřest má dost velkou "jednotkovou cenu", aby ten hypotetický hi-tech skleník ekonomicky fungoval i s nějakými technologickými mouchami, zatímco pěstování obilí ve velkém chce už vychytanou technologii. Už proto, že kde není volná cena, tam jsou vzácné věci levné a celý systém směřuje ke korupci. Za socialismu se podpultové zboží typu játra a banány daly snést - přeci jen se bez toho dá docela dobře žít. Opravdový průšvih začíná ve chvíli, kdy pod pultem sháníte chleba, abyste se vůbec něčeho najedl. A poučovat děti, co jsou to menstruační vložky "a kdybys to někde viděl, tak to kup", to mám za obyčejnou ostudu. |
|
|
R. Vacek 3.1.2020 10:44No vidíte. A EU má přitom takový náskok před ostatním světem, že si klidně může dovolit luxus jménem Green Deal. A ty peníze v něm utopené jí nebudou nikde chybět. Přitom už dnes je cena elektřiny pro firmy v Evropě dvojnásobná oproti USA. https://oenergetice.cz/evropska-unie/nemci-plati-nadale-nejvyssi-cenu-elektriny-evrope-ceske-podniky-plati-4-nejnizsi-cenu-cele-eu |
|
|
Z. Lapil 3.1.2020 11:14Buď si ze mě děláte srandu, nebo mám delší vedení. Ty peníze totiž chybějí mně, počínaje těmi zhruba patnácti korunami, které naleju do nádrže navíc skrzevá přídavek řepky. Radši bych si za ně dal při tankování kafe, i když je pravda, že by mi to ani na to kafe většinou nestčilo. |
|
|
R. Vacek 3.1.2020 11:18Kdybyste nemyslel sobecky na sebe, ale na světlé zítřky, tak těch pár mrzkých korun pro záchranu planety klidně oželíte. Navíc peníze kazí charakter. |
|
|
Z. Lapil 3.1.2020 11:23Nesmysl. Můj charakter je dávno ve psí i bez peněz. |
|
|
J. Schwarz 3.1.2020 14:27Kazí a je to experimentálně potvrzeno. Nejvíc blbnou dětičky bohatých vrstev, ty se chytají takových nesmyslů že by je nikdo chudý nevymyslel ani za tisíc let... |
|
|
J. Jurax 3.1.2020 12:43Ano. Pokud ovšem ta pšenice na globálním trhu bude vůbec koupitelná, natož za výhodnou cenu, a bude možnost ji k nám dopravit. Tyhle nutné předpoklady nejsou zas tak úplná samozřejmost. |
|
L. Harvánek 3.1.2020 9:46A až všechno zastavíme, kde budeme pěstovat potraviny? Umíte přemýšlet jen na pár let dopředu. |
|
|
R. Vacek 3.1.2020 9:56Vy chcete všechno zastavět? Proč? Stačí zastavět jenom to, kde pěstujeme bionaftu. Řepka .... 400 000 ha 1 rodinný domek .... 4 000 m2 A teda máme hned dostatek stavebních pozemků pro 1 milión rodinných domků, kdy každý bude mít luxusní pozemek 4 000 m2. No nebral byste to? |
|
|
J. Jurax 3.1.2020 12:52Nebral. Nerad sekám trávu a představa zahradničení mne děsí. A určitě by někoho napadlo mi pořádně zdvihnout daně, když mám pozemek o tak luxusní výměře, neboť ať platí bohatí (ale ne moc bohatí, jenom ti středně, z těch se víc vyrazí)! :-) |
|
|
J. Jurax 3.1.2020 12:35Jistě. A platí to nejspíš po celé Evropě. Ovšem baráků se nenažerete. |
|
|
A. Pakosta 3.1.2020 13:26Vidíte, a to je právě ten rozdíl, který Vám, jako mnohým jiným uniká - rozdíl mezi hospodařením na půdě a podnikáním. Podnikateli jde o zisk, okamžitý, nebo třeba i dlouhodobý, kdežto sedlákovi - hospodáři vždy šlo zejména o udržení hospodářství v dobrém stavu, kromě obživy, samozřejmě. Hospodář i jeho rodina byli na půdě závislí, kdežto podnikateli je to fuk, zda na půdě bude úroda, nebo sklady. Jde mu jen a jen o zisk. Nehodnotím, co z toho je lepší nebo horší - jen je to něco docela jiného, víte? |
|
|
R. Vacek 3.1.2020 13:36Máte pravdu. A před tím hospodářem jsme tady měli sběrače kořínků, kterým též nešlo o zisk, ale jen o to, aby se mohli potulovat krajinou a nacházet dostatek kořínků. A nebo takoví lovci. Těm též nešlo o zisk, ale o to, aby nacházeli dostatek zvěře, která se dá ulovit. A kde jim je dneska konec? Sběrače kořínků už nenajdete nikde a lovce snad v nějakých zaostalých kulturách domorodců. A zemědělství zůstává klíčovým pro zaostalé zemědělské země, u nás tvoří 2,4% HDP. Pro Česko je vhodnější přeměnit zemědělství na krajinotvorbu. Podpořilo by to turismus, pomohlo přírodě a navíc by to bylo ziskovější. |
|
|
A. Pakosta 3.1.2020 14:02Pozor na to, pane Vacku! Ti potulní lovci a sběrači na půdě nehospodaří! Ti prostě zůstanou na místě, dokud nevyčerpají místní zdroje, a pak táhnou dál. Nemají v genech pozitivní vztah ke svému okolí. Ostatně, jejich potomci žijí mezi námi dodnes - poznáte je podle toho, že s klidem vyhazují odpadky z okna svého nazdobeného bytu - byli po generace zvyklí žít v kočovnických vozech, a když už se jim někde nelíbilo (udělali kolem sebe už moc velký svinčík), popojeli o kus dál. Paradoxně se právě takto chovají velkopodnikatelé - pumpují zisky bez ohledu na krajinu, a až tu jejich byznys přestane vynášet - ať už kvůli legislativě nebo zničené a vyprahlé krajině - seberou se a odtáhnou podnikat třeba na Ukrajinu nebo do Vojvodiny - tam dosud leží spousta skvělé půdy ladem a legislativa je příznivá. |
|
|
M. Krátký 3.1.2020 7:06to už ale u nás nejde vrátit - komunistům se podařilo zlikvidovat celé rody a pokolení českých zemědělců ( čest vyjímkám ) - takže dědicové těch polí a luk a lesů i statků svůj majetek pronajímají bývalým JZD a Státním statkům a ti teď ta pole drancují ani poledne nedrží |
|
|
Z. Lapil 3.1.2020 9:54Jen početní poznámka: vychází vám to na políčka 4000m2 neboli 20 x 20 m, což mi přijde jako nesmysl. Ale jasně - na podstatě příspěvku to nic nemění. Obecněji? říkám si, že jestli ta malá políčka nejsou nějaká přehnaná nostalgie viz slavný Foersterův sbor: https://www.youtube.com/watch?v=FSm4RnMJXNQ OT: z Bohatýrské trilogie. - Co hrajou v rozhlase? - Ále, nějakou symfónii a ještě k tomu od nějakýho Ferstra. Cizáci, povídám, se nám do rozhlasu derou!!! |
|
|
M. Krátký 3.1.2020 13:46dobrý den pane Lapile ( chybí vám tam sice jedna nula, ale to neva ) - skoro máte pravdu vy i skoro i já. Ta čísla jsou asi v pořádku - pamatuji se na to tedy dobře - byly to jen takové nudle a samá mezička - a všechna ta políčka patřila sedlákům ( sedláčkům ) ze Zbořeného Kostelce - koukněte se na mapy.cz a uvidíte tam jak je to nyní "zcelené" do toho strašného rozměru s "ostrovem" zeleně uprostřed - zde se odkládaly kameny z celého toho pole. PS : ty rozměry střílím od oka ze židle na protějším - pravém břehu Sázavy. |
