ZDRAVOTNICTVÍ: Nová léková vyhláška – mýty a realita
Pro ilustraci všech možných zmatků a nepravd, které se v souvislosti se změnami úhrad léků vynořily, jsem si vybrala skupinu inzulínů – jde o léky kompenzující diabetes (cukrovku). Pro úplnost dodávám, že v ČR je inzulínem léčeno cca 120 000 pacientů, z toho cca 45 000 diabetiků I. typu, pro které neexistuje jiná možnost léčby a jsou na dodávce inzulínu životně závislí (diabetes I. typu, tzv. juvenilní diabetes, je autoimunitní onemocnění pankreatu, při kterém jsou kompletně zničeny beta-buňky produkující inzulín, propuká zpravidla v dětském věku a jde o zcela nezaviněné život ohrožující onemocnění, proti kterému bohužel neexistuje žádná prevence).
Inzulínů je v ČR dostupných asi 20 druhů, představují širokou paletu léčiv se specifickými vlastnostmi. Z této škály jsou pojišťovnami plně hrazené pouze dva přípravky (Humulin N a Humulin R), které rozhodně nemohou pokrýt potřeby všech diabetiků. Informace, které v tomto smyslu uvedla MfD dne 31.3.2007 (Lenka Petrášová - Češi vyhodí ročně léky za miliardy), jsou zcela nepravdivé a rozhodně se netýkají diabetiků 1. typu, tedy všech dětí nemocných diabetem. Knížecí rady jak šetřit na lécích (na nichž se podílel i ministr Julínek), uveřejněné v dalším článku téže autorky („Bez zdražení nebude na léčbu“), jsou pro diabetiky (a jistě i mnohé další nemocné) nepoužitelné.
Pro pacienty s takzvaným intenzifikovaným inzulínovým režimem (což jsou všichni diabetici 1. typu s výjimkou těch, kteří jsou léčení pomocí inzulínové pumpy, a také někteří diabetici 2. typu) jsou jako náhrada bazálního inzulínu produkovaného pankreatem (jde o sekreci inzulínu nezávislou na příjmu potravy) v současné době používány tři inzulíny s dlouhodobým účinkem: Insulatard, Levemir a Lantus.
Pokud jde o Lantus, uvedla MfD následující informaci: doplatek před „zdražením“ (používejme pro jednoduchost tento výraz, který ostatně vystihuje situaci z hlediska pacienta) byl 350 Kč, po zdražení má být 409 Kč, v jiném článku téže autorky je uveden dosavadní doplatek 1062 Kč, od dubna 1121 Kč. Podle Novinek měl být doplatek před zdražením 50 – 300 Kč, po zdražení 110 – 360 Kč. Jaká je skutečnost? Ze srovnání starého a nového číselníku vyplývá, že se úhrady Lantusu pojišťovnami mění o necelých 60 Kč. Zatímco do 1.4.2007 představovala úhrada pojišťovnou 1672 Kč, od tohoto data se jedná o částku 1613 Kč. Maximální cena, kterou může lékárna na pacientovi požadovat, je (pro případ náplně do inzulínových per) 2734 Kč, a to podle starého i nového číselníku. Takže ve skutečnosti mohly lékárny před 1. dubnem 2007 žádat za jedno balení Lantusu doplatek až 1062 Kč, nyní mohou chtít až 1121 Kč, jak uvedla MfD v jednom ze svých článků. Praxe však byla taková, že maximální doplatek za Lantus byl kolem 600 Kč, naprostá většina lékáren však žádala doplatek zhruba 100 Kč. Jaké doplatky budou nyní, se teprve uvidí. Účel všech zmatených a zavádějících informací uváděných v tisku je mi záhadou...
Jak vypadají z hlediska diabetiků a jejich inzulínů další sliby pana ministra, si můžeme ukázat rovněž na příkladu dlouhodobě působících inzulínů Insulatard, Levemir a Lantus: ani jeden z těchto léků, které představují specifickou skupinu, není plně hrazený pojišťovnami. Plně hrazený je pouze obdobný přípravek Humulin N, který se však většinou nehodí pro léčení diabetiků 1. typu. Doplatek na Insulatard (podle číselníku) lze považovat za přijatelný, jde však o starší a méně účinný typ dlouhodobého inzulínu (vykazuje maximum účinku po několika hodinách aplikace, čímž může vyvolávat velmi nebezpečné noční hypoglykémie, a u většiny pacientů není schopný působit dostatečně dlouhou dobu, tj. alespoň 12 hodin), kdežto doplatky (podle číselníku) představují 1027 Kč za balení Levemiru (moderní preparát bez maxima účinku s dobou působení cca 20 hodin) a výše uvedených 1121 Kč na Lantus (nejnovější lék tohoto typu bez maxima účinku a s dobou působení 24 hodin). Souvislost mezi výší doplatku a účinností léku je tedy bohužel právě opačná, než měla podle slibu ministra Julínka být, a existence plně hrazeného přípravku v této kategorii léků více než sporná, spíše formální.
V obdobné situaci (jako diabetici s intenzifikovaným inzulínovým režimem) se nacházejí rovněž pacienti s DM I léčení inzulínovou pumpou: Plně hrazený Humulin R se jako „bezplatný“ zástupce krátkodobě působících inzulínů do pumpy nehodí, používají se pouze dva jiné léky – Novorapid a Humalog. Zatímco doplatek na Humalog (podle číselníku) představuje asi 100 Kč za ampulku (10 ml), za Novorapid může dosáhnout až cca 200 Kč. Může, ale nemusí – tytéž teoretické doplatky totiž existovaly i v minulém období.
Ráda bych ještě podotkla, že spotřeba inzulínu je velmi individuální – pochopitelně se velmi liší u malého dítěte a u dospělého diabetika, kromě věku a tělesné hmotnosti má vliv ještě celá řada dalších faktorů. Každopádně by však bylo velmi žádoucí zavést v dohledné „strop“ roční spoluúčasti pacientů na doplatcích za léky, jak bylo rovněž slíbeno ministrem Julínkem. Byla by to totiž jediná jistota pro pacienty pokud jde o jejich finanční spoluúčast na léčení – a to nejen pro pacienty diabetické.
Nepochybuji totiž vůbec o tom, že podobně nejasná a zmatečná pravidla platí i pro jiné skupiny nemocných. Ostatně každý se může sám přesvědčit na stránce www.mzcr.cz/leky, jak je na tom se svými léky – jak vypadají doplatky a zda skutečně existuje bezplatná náhrada. Pikantní je, že tato stránka ministerstva zdravotnictví uvádí jako „léčivý přípravek obdobný“ (čili možnou náhradu) pro Lantus Levemir a pro Levemir Lantus, oba s dosti horentními teoretickými doplatky, takže usvědčuje svého vlastního ministra z šíření mylných informací.
Úmysl nakoupit za částky ušetřené díky nižším úhradám velmi drahé, dosud nedostupné léky (cytostatika, monoklonální protilátky a další) pro těžce nemocné pacienty, je jistě chvályhodný a měl by být všemožně podporován. Otázkou však je, zda cesta vzájemné solidarity výhradně těžce nemocných (onkologičtí pacienti, pacienti s roztroušenou sklerózou) a chronicky nemocných (např. diabetici) je tou správnou cestou reformy zdravotnictví.
