Děti by mohly smět pracovat (legálně) už od 14 let. Umožnila by jim to novela pracovního zákoníku. Za velmi přísných podmínek, které neumožňují děti prací přetěžovat, příliš unavovat a omezovat jejich výchovu a vzdělávání. „V podstatě by se tak legalizovala dosavadní praxe,“ zaznělo při jedné obhajovací řeči.

Skutečnost je ale jiná. Míra ekonomické aktivity je v ČR ve věkové skupině 15-24 let kolem 25 procent a je např. poloviční oproti Švýcarsku a zemím Skandinávie a Pobaltí , v posledních 15 letech nepatrně klesá, nejvyšší je v Nizozemsku. Konkrétně podle Eurostatu v roce 2021 u nás lidí z této věkové kategorie pracovalo 24,8 %, v roce 2001 to bylo téměř 31 procento. V Německu v roce 2021 pracovalo 48,7 %, v Rakousku něco přes 50 procent osob mezi 15 a 24 roky věku. Průměr EU činil 39,3 %, nepatrně méně než o 20 let dříve (40,5 %), průměry eurozóny byly zhruba o 2 proc. body vyšší.

To by zdánlivě potvrzovalo domněnku, že mladým lidem se u nás do práce moc nechce. Prodlužují si dobu studia, případně po studiu odcházejí za nějakou praxí do zahraničí a jako zdejší pracující tak nejsou statisticky podchyceni. Další možností je, že se více studují obory, v nichž je po absolutoriu těžší najít práci. A tu, kterou studenti vykonávali během studia jako přivýdělek či brigádu, už jako diplomovaní specialisté provozovat nechtějí.

Tabulka: Informační systém Infoabsolvent

Nicméně, zahlédl jsem ještě jiný průzkum, který se mi ale, bohužel, nedaří zpětně dohledat, podle kterého 91 % studentů vyšších odborných a vysokých škol si při studiu vydělává. Se středoškoláky je těchto osob nějakých 85 tisíc. Rozdíl mezi 91 % a mezi oficiální statistikou 24,8 % je natolik propastný, že jej lze těžko zařadit mezi statistické chyby. Podobně, jako rozdíl mezi Českem, nebo třeba tím Rakouskem.

Spíše to ukazuje na vysokou míru práce ilegální. Bez výplatní pásky, bez nahlášení na Úřad práce. A co se ve škole naučíš, to po škole jako když najdeš. Mladí lidé ještě nemyslejí na budoucnost, na nemoci nebo jiné zdravotní katastrofy. Hledí si vydělat hotovost, pokud možno z ní nic nikomu neodvádět, protože na co, že, jaké pojištění, jaký důchod… a zůstat volný jako ten pták, odejít si, kdy budu chtít, kam budu chtít a s kým budu chtít.

Jen tak pro podumání: míra ekonomické aktivity u lidí 65+ u nás podle Eurostatu v roce 2021 činila 6,8 %, průměr EU byl 5,8 a eurozóny 5,7 procenta. Nejvyšší statistici zaznamenali v Norsku a Estonsku: 14,7 procenta, ale například ve Švédsku, zemi s vysokými daněmi a silnou sociální politikou, to bylo 14 procent, na Islandu (mimo EU) přes 21 procento.

Příčiny a poučení? Snad národní zvyklosti, sociální systém, důchodový systém, míra zdanění… a nebo taky nic. Počkejme si, co nám řeknou ti čtrnáctiletí.

Poskytl server Svět hospodářství