O stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se smlouva ještě podepsat nesmí, to zarazil v úterý 6. května Krajský soud v Brně. Podpis byl plánován na středu 7. května. Ale předseda vlády Petr Fiala se i tak sešel s ministrem obchodu, průmyslu a energetiky Korejské republiky An Tuk-kunem a s českým ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem. A dohody se podepisovaly: mezivládní o spolupráci v civilní jaderné energetice a o spolupráci při rozvoji a podpoře bateriového ekosystému (podepisovali ministři průmyslu); mezi korejskými a českými podniky smlouvy o smlouvách budoucích a memoranda, které představují významný krok v přípravě projektu.

„Mezi nejvýznamnější smlouvy patří rámcová dohoda o komplexní dodávce turbínové haly a smlouva o dodávce parní turbíny mezi společnostmi Škoda Power, KHNP a Doosan. Tato část projektu, vysoce technologicky náročná, může tvořit 15 až 20 procent celkového objemu kontraktu, a umožní zapojení řady dalších firem v rámci subdodavatelského řetězce Škody Doosan Power. Celkově máme už dnes vyjasněné 30% zapojení českých firem. Přesně tak, jak jsme se v únoru při mých jednání v Soulu domluvili s KHNP. Nadále pak platí cíl zapojení českého průmyslu zhruba z 60 procent,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Tím snad byla překonána další překážka, kromě té soudní, která trvá, podpisu finální dodavatelské smlouvy na klíč (konstrakt EPC). Zástupci domácího průmyslu nebyli spokojeni s tím, jak se Korejci stavějí k českým firmám, které se na prestižním jaderném projektu mohou podílet. A žádali, aby česká strana kontrakt podepsala až ve chvíli, kdy budou mít čeští subdodavatelé garance, že s nimi KHNP a její klíčoví partneři počítají.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj počátkem dubna v rozhovoru pro Seznam Zprávy požadoval, aby KHNP ještě před podpisem dukovanského kontraktu předběžně nasmlouvala alespoň 30 procent českých dodávek. A zároveň představila jasné mechanismy, jak se co nejvíce přiblížit dosažení dalších 30 procent. Doma by tak měly zůstat téměř dvě třetiny z celkové dodávky na Dukovany.

„Jenže to v podstatě není možné, protože celý proces musí být kompatibilní s evropským soutěžním řádem,“ napsal toto minulé pondělí v komentáři na serveru Aktualne.cz Jiří Marek, prezident spolku Jaderní veteráni. „Mám za to, že EPC smlouva musí velmi precizně definovat rozsah a obsah dodávky, a tedy i parametry jednotlivých technologických zařízení a souborů. To se poté stává podkladem pro definování požadavků na subdodávky, přičemž tuto logickou posloupnost nelze otočit. V souladu s tím korejský dodavatel jednoznačně informuje, že po podpisu EPC kontraktu zahájí vypisování výběrových řízení na subdodávky.“

O českém jaderném průmyslu má jaderný veterán vysoké mínění: „Stojí tady dvě velké jaderné elektrárny, které spolehlivě dodávají zhruba 35 procent naší spotřeby elektřiny. A svět o nás ví. Naše zkušené firmy, které mají odborně schopné a sebevědomé zaměstnance a konkurenceschopné výrobky, se o svůj díl na výstavbě nových jaderných elektráren bát nemusí. Firmy, které jedou na byznys modelu ‚nejdřív ve vágní smlouvě všechno slíbím, abych posléze z objektivních důvodů navyšoval cenu‘, se budou muset smířit s tím, že existuje konkurence, která si na toto nehraje.“

Za 35 let takové podniky mohly změnit výrobní program, vybavení a technologie, znalosti a zkušenosti ale zůstávají (ještě). Ovšem vyměnili se také jejich ředitelé. Ti budou nejspíše oním klíčem k úspěchu na cestě ke spolupráci s KHNP.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček připomíná ještě řadu dalších důležitých kontraktů. Byly uzavřeny mezi KHNP a českými společnostmi Škoda JS, ÚJV Řež, Metrostav DIZ, ZAT, OSC, I&C Energo a NUVIA. Memorandum o spolupráci bylo rovněž podepsáno mezi Svazem podnikatelů ve stavebnictví (SPS) a korejskou firmou Daewoo, která bude dodavatelem stavební části projektu. Ministři průmyslu obou zúčastněných zemí podepsali Ujednání o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie. Podle Vlčka se dokument zaměřuje na rozvoj spolupráce v jaderné bezpečnosti, licencování, palivového cyklu, výzkumu a vývoje, sdílení zkušeností i dalších oblastech. To znamená na předávání znalostí, důležitých mj. pro provozování, údržbu a obsluhu korejských elektráren. Dost možná nejen u nás, Korejci ostatní Evropu nevzdávají.

Uzavřena byla memoranda o spolupráci v sektorech baterií, automobilového průmyslu a robotiky. Memorandum o bateriích baterií má za cíl podpořit obchodní příležitosti, sdílení informací o investičních stimulech, posílit dodavatelské řetězce a rozvíjet výzkum a vývoj, například v recyklaci baterií. Další memorandum se týká založení Pokročilého průmyslového centra pro robotiku, které vznikne na ČVUT v Praze.

Jistě, memoranda nepředstavují právní závazek, ani nedemonstrují schopnosti české strany všechny eventuální nabídky a možnosti pojmout, případně spolufinancovat. Možné je také, že korejská strana nabízí a podepisuje hlavně proto, aby už nebyly žádné další potíže s finálním kontraktem na Dukovany, případně Temelín, a obě strany těmi dokumeny mj. vytvářejí tlak na to, aby veřejný zájem převážil obchodní zájmy francouzského žalobce EDF.

Navzdory vší skepsi uznejme, že dokumenty existují, jsou podepsány a jisté nemalé příležitosti tím otevírají. Jen vstoupit…

Psáno pro server Svět hospodářství