Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nyní mám konkrétní připomínku k argumentaci autora. Píše, že jsou úspory použity k bankovním úvěrům zejména domácnostem, které je použijí k nákupu bydlení. Nákup bydlení není spotřebou, pokud úvěr není použit k nákupu nové nemovitosti, kterou je nutné postavit. A i když je nemovitost nová, částka uhrazená za pozemek rovněž není spotřebou. Nákup starší nemovitosti a jakéhokoliv pozemku jsou nákupem investičního nástroje a nikoliv spotřebou. Velká část úspor tedy zůstává mimo oběh normální ekonomiky a zůstává na trhu investičních nástrojů.

Autor tedy nevyvrátil mou argumentaci. Kdyby byly stavební pozemky levné a všechny úvěry domácnostem použity na výstavbu nových nemovitostí, situace by byla zcela jiná. Řekl bych dokonce, že jsou hypotéční úvěry škodlivé pro normální ekonomiku, pokud nejsou použity pouze k uhrazení stavebních nákladů.

Pouze laicky uvažuji, že "velké" finance, které mají mnozí pouze uloženy nebudeme příliš ochotni roztočit v běžné spotřebě. Naši střádalové jsou nuceni mít uloženy finance na budoucí, a to značné výdaje na získání, údržbu či rozšíření vlastních obydlí, na pomoc při rozjezdu mladší generace do života, na stáří a pod. Tyto "ležící" peníze těch šťastnějších představují na jednu stranu finanční polštáře, na druhou stranu nejsou utráceny v nadbytečných nákupech spotřebního zboží. A právě tato naše zdrženlivost mrzí naše kapitány ekonomiky a odborů, kteří si mnohdy až do omrzení před kamerami mručí svoje mantry, že by se tyto finance měly utratit, čímž by se snad přes zvýšenou DPH jaksi sama o sobě (!) nakopla i naše ekonomika. K poznání, že se jedná o další zbožnou představu našich Potěmkinů stačí letité zkušenosti s chodem socialistického hospodářství. Ti každoročně v říjnu vnášeli mezi lidi šeptandu, že se s penězi něco chystá, což pak vydatně napomáhalo k vyprazdňování obchodních regálů.

Zbytným utrácením rezerv cesta ke zvýšení produktivity našeho hospodářství nevede.

Toto chování, které je lidsky pochopitelné na individuální úrovni, by však vedlo ke zhroucení ekonomiky jako celku. Vy uvažujete na úrovni mikroekonomiky a já na úrovni makroekonomiky. Co je dobré pro jednotlivce, může být zničující pro celek, pokud se tak chová velké množství jednotlivců.

Právě aby se ekonomika kvůli tomuto chování nezhroutila, vydávají státy dluhopisy, které tyto nadměrné úspory odčerpávají.

Ekonomiku "nakopne" spotřeba, protože je tím placena výroba. S DPH to nemá nic společného, tu rozfrcá stát.

Kdyby měla teta koule ... :-P