Diskuze
VKLADY: Nadměrné úspory a jurodiví!
Děkujeme za pochopení.
M89i10l74o58s42l37a80v 67G54r26u42n71d86m10a11n17n
Mám dojem, že autor článku reaguje na mé komentáře. Mé komentáře nejsou kompletním řetězcem tvrzení na úrovni vědeckého článku. Ani jsem nedefinoval pojem nadměrné úspory. Neudělal jsem to, protože jsem až dosud psal do prázdna.
Úspory vnímám jako použití vydělaných prostředků na jakoukoliv odloženou spotřebu. Může se jednat o schování peněz do slamníku, o uložení na spořící účet, o nákup investičního prostředku, o nákup investiční nemovitosti či jakýkoliv výdaj, který má za cíl vytvořit hodnotu, která neklesá v čase. Problém je v tom, že udržet hodnotu v čase je velmi obtížné. Trosečník uloví ryby a část jich usuší. Jednak je tato počáteční konzervace náročná sama o sobě, jednak vyžaduje dodatečné náklady v průběhu času. A obvykle nakonec ryby shnijí a střadatel o svůj majetek přijde. Docela dobře funguje systém, kdy odložená spotřeba odpovídá požadavku na okamžitou spotřebu někoho jiného. Podobně funguje kritizovaný průběžný systém důchodové zabezpečení. Pokud je však odložené spotřeby příliš, což nazývám nadměrnými úsporami, musí střadatel najít nějaký produkt, za který své nadměrné úspory utratí a který neztrácí hodnotu v čase. Stát vstupuje do tohoto mechanismu tím, že se sám stává tím, kdo utratí peníze za okamžitou spotřebu a dá střadateli dluhopis jako investiční nástroj, po kterém střadatel tak touží.
M27i60l94o52s92l50a48v 96G14r66u26n17d67m46a35n30n
Základním postulátem mé teorie je tvrzení, že je investičních produktů omezený objem v daném čase a místě. Neexistuje neomezené množství investic do nových technologií, do zlata, nemovitostí či jakýchkoliv jiných hodnot. Jinými slovy tvrdím, že je akumulace majetku podobně problematická jako odložená spotřeba elektřiny. Finance určené k odložené spotřebě se obvykle přesměrují do finančních trhů, ze kterých však neputují do reálné ekonomiky. Statistiky ukazují, že burzy přestaly plnit svůj původní cíl, dát firmám přístup k dodatečnému kapitálu. V dnešní době podniky nevydávají nové akcie a naopak skupují obvykle již existující akcie. Je to příznak toho, že je velká část podniků neschopna účelně reinvestovat své zisky do smysluplných projektů a tak je raději dává akcionářům.
Negativní úrokové sazby, které existovaly v minulém desetiletí, nebyly jenom nějakou anomálií. Úrokové sazby nemají přímé spojení s vývojem kupní síly měny, jak je o tom většina lidí přesvědčena. Dlouhodobé úrokové sazby dávají globální informaci o ziskovosti kapitálu v ekonomice ( další moje neobvyklá myšlenka ). Tvrdím totiž, že se nárůst objemu finančního kapitálu svým vlivem rozpustí do celé ekonomiky a negativně ovlivní rentabilitu firem ( další moje neobvyklá myšlenka ). Podobný vliv má i růst ceny nemovitostí ( další moje neobvyklá myšlenka ). Pokud dojde ke znehodnocení finančního kapitálu v důsledku nějaké události, jako se to stalo narušením rovnováhy na finančních trzích v době COVIDu, dojde automaticky na základě tohoto mechanismu k růstu ziskovosti podnikové sféry v celé ekonomice ( další moje neobvyklá myšlenka ). K tomuto jevu po COVIDu skutečně došlo.
L23u96b57o55m60í33r 61Ž55a42l45o58u19d69e10k
Obvyklé ekonomické úvahy vycházejí z předpokladu nedostatku zdrojů. Pokud tento předpoklad odstraníme, naprostá většina zažitých procesů ztratí smysl, resp. bude nutné je znovu promyslet. Jako příklad uveďme třeba klasické křivky nabídky a poptávky: změní se?
M62i54l52o45s29l22a32v 51G95r58u36n61d38m70a64n59n
Obvyklé ekonomické úvahy vycházejí z předpokladu nedostatku lidských zdrojů a kapitálu. Moje úvahy vycházejí z nedostatku přírodních zdrojů. Nedostatek přírodních zdrojů se až do nedávné minulosti řešil vědeckým a technologickým pokrokem. Díky novým technologiím se dala ekonomika i nadále považovat za otevřený systém a nikoliv za uzavřený či polouzavřený systém. Mou asi skutečně novou myšlenkou je postulát, že jsou i možnosti investovat do vědecké a výzkumné činnosti omezené. Podle mě není možné výzkum neomezeně urychlovat, ani neomezeně rozšiřovat. Nové myšlenky potřebují svůj čas a neomezené zvyšování počtu kvalifikovaných pracovníků ve výzkumu a vývoji vede k nasycení a nízké produktivitě. Dnes jsme se přiblížili této hranici nasycení a světová ekonomika tím ztrácí svou povahu otevřeného systému. V důsledku toho již světová ekonomika není schopna absorbovat veškerý investiční kapitál a dochází k nasycení.
Moje myšlenky nejsou ani zdaleka nové. Mé myšlenky jsou blízké myšlenkám Adama Smithe, Ricarda či Marxe. Tito pánové popisovali problémy s klesající kvalitou zemědělské půdy či rostoucí organickou strukturou kapitálu. Klasický příklad vyčerpání zdrojů úrodné půdy a využívání stále méně úrodné půdy se snižujícími se výnosy je dost podobný mému pojmu nadměrných úspor.
Jaký příklad klasické křivky nabídky a poptávky máte na mysli ? Na reálném nebo finančním trhu ? V případě nadměrných úspor dochází ke změně fungování finančních trhů. Reálná ekonomika je také postižena, například přeměnou některých užitných předmětů v investiční nástroje nebo různými formami narušení konkurence na trhu. Příkladem mohou být investiční byty, jejichž cena stoupá kvůli jejich přeměně v investiční nástroj, a dochází tak ke zvýšení nákladů v reálné ekonomice.
L86u79b17o51m72í12r 53Ž61a11l93o98u49d19e57k
No, já to úplně nedomyslel. Ale představme si, že v případě nadbytečných úspor by mohla poptávka s cenou růst?
M90i39l36o13s13l70a63v 31G26r22u96n71d11m97a29n97n
To je častý argument některých politiků a ekonomů. Občas hovoří o stékání majetku od bohatých lidí k chudým. Bohatí podle těchto názorů více utrácejí a tím dochází i k bohatnutí chudších lidí.
Tento jev se nepodařilo prokázat a statisticky je naopak vidět jev opačný. Bohatí stále bohatnou a situace chudých se nezlepšuje, pokud se aspoň nezhoršuje. Nadměrné úspory vedou k tomu, že je vedle produktivního kapitálu velké množství neproduktivního kapitálu, který je složen z různého finančního majetku, majetkových práv a investičních nemovitostí. Tento majetek nijak nepřispívá k tvorbě hrubého domácího produktu, ale současně podle mé teorie vede k odčerpávání zisku vytvořeného produktivním kapitálem. Míra reinvestovaného zisku produktivního kapitálu je zase rovna míře růstu hrubého domácího produktu. Tím, že dochází k odčerpávání zisku produktivního kapitálu, dochází tedy k poklesu růstu HDP.
Představme si, že HDP ekonomiky roste 2 % ročně. Pokud neproduktivní část kapitálu v ekonomice představuje 80 % ( tak tomu je na Západě ) a hodnota tohoto neproduktivního kapitálu stoupne o 50 %, automaticky růst HDP klesne na 1.4 %. V české ekonomice došlo k výraznému růstu cen nemovitostí, které představují rozhodující část majetku v české ekonomice. Tyto nemovitosti představují neproduktivní část kapitálu a v důsledku růstu jejich cen automaticky klesá růstový potenciál celé české ekonomiky. Růst cen nemovitostí působí jako forma zavedení nových soukromých daní na produktivní kapitál. Tímto způsobem působí na ekonomiku veškeré nadměrné úspory.
Vyhledávání
TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA
Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.
ondrejneff@gmail.comRubriku Zvířetník vede Lika.
zviretnik.lika@gmail.comHYENA
Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.
https://www.hyena.cz