Neděle 10. listopadu 2024, svátek má Evžen
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Diskuze

VKLADY: Nadměrné úspory a jurodiví!

Pan Trosečník chytí pět ryb a všechny spotřebuje, tzn. netvoří úspory.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
LK

Nevím, školy nemám ...

Ale to, že peníze vzniknou se vznikem úvěrové smlouvy u komerční banky nemůže být pravda. To jako že si je v bance namnoží na kopírce ?

Peníze má přece komerční banka od vkladatelů, případně si může sama někde půjčit.

Je jen jediná vyjímka a to je ČNB (což není komerční banka). Ta si je skutečně může "vytisknout" a do oběhu poslat např. půjčkou komerčním bankám na mezibankovním trhu.

Tím nechci vůbec zpochybňovat škodlivost veřejného dluhu ale podle mne není autorem popisovaný mechanismus správný.

1 0
možnosti
MG

Autor také možná nepochopil, co vlastně pod pojmem úspory mám na mysli. Mám na mysli vše, co spadá pod pojem investiční nástroj. Tedy ne pouze peníze v úzkém slova smyslu. Peníze jsou dnes pohledávkou vůči bance, centrální bance nebo státu. Je naprosto nesmyslné považovat tyto pohledávky z makroekonomického hlediska za nějaké zcela specifické aktivum. Peníze jsou specifické svou velmi vysokou likviditou, ale i ta v dnešní době klesá kvůli nejrůznějším předpisům z oblasti AML či sankcí. Peníze dnes de facto ztratily svou vlastnost neomezené převoditelnosti. Ve skutečnosti se dnešní peníze stále více přibližují jakékoliv obchodovatelné pohledávce. Jinak řečeno, peníze přestávají existovat jako takové.

Pokud bychom udělali rozvahu a výsledovku celého lidstva, pojem nadměrné úspory by odpovídal nadměrnému růstu rozvahy v porovnání s výsledovkou. Je velmi těžké vysvětlit, co mám na mysli, protože se jedná o ekonomické jevy, které zatím nikdo nestuduje a které jsou svým obsahem historicky nové. A neexistuje ustálená terminologie tyto jevy popisující.

0 0
možnosti
MG

Autor tvrdí jednu zásadní věc : že úspory nikdy nemohou být nadměrné a že není možné stanovit optimální úroveň úspor v ekonomice. Optimální úroveň úspor opravdu stanovit neumím, nikdy jsem se o tuto otázku z makroekonomického pohledu nezajímal. Ale zcela jednoznačně jsem schopen určit úroveň úspor, kdy začínají být nadměrné. Jedná se o okamžik, kdy odložená spotřeba aktérů v ekonomice nenajde protistrany, které mají zájem o předčasnou spotřebu. O předčasnou spotřebu mají zájem zejména aktéři, kteří mají nějakou investiční příležitost a jsou schopni předčasnou spotřebou dosáhnout toho, že zajistí odloženou spotřebu v budoucnosti, o kterou má střadatel zájem.

Pokud je objem prostředků určených k odložené spotřebě vyšší než objem poptávky po prostředcích pro předčasnou spotřebu, vzniká nerovnováha, která směřuje nakonec k negativním jevům, jako je pokles růstu HDP, deflace v reálné ekonomice a inflace u investičních nástrojů apod. Časová preference spotřeby není pouhou svobodnou volbou každého aktéra, jak tvrdí autor, musí být rovněž v souladu s časovými preferencemi ostatních aktérů. Autor si asi neuvědomuje nutnost této rovnováhy nebo mylně nepředpokládá, že by poptávka po prostředcích pro předčasnou spotřebu mohla být omezena.

Autor rovněž uvádí argument, že má ekonomie debatu o mizení peněz prostřednictvím úspor za sebou téměř 200 let. Stav nadměrných úspor je historicky zcela nová situace, která se objevila až v posledních 25 letech. Protože tento jev v předchozí době neexistoval, nedocházelo ani k mizení oběživa prostřednictvím úspor. K mizení oběživa prostřednictvím úspor nedocházelo z toho prostého důvodu, že byla celková úroveň úspor nedostatečná na to, aby k tomuto negativnímu jevu docházelo. Proto ani žádní ekonomové nemohli dospět k názoru, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Řekl bych dokonce, že jsou z tohoto důvodu všechny publikace týkajícího se tohoto tématu starší 25 let dnes irelevantní.

0 0
možnosti
MG

I když k jevu nadměrných úspor v minulosti nedocházelo, docházelo opakovaně k nesouladu nabídky a poptávky okamžité spotřeby. Byly to klasické hospodářské krize v rámci hospodářského cyklu. Různé ekonomické školy se snažily tyto problémy řešit různými způsoby. Rakouská škola měla tendenci nechat problémy vyhnít, Marx chtěl změnit ekonomický systém a Keynes navrhoval státní zásahy, kterými měnil časový horizont spotřeby z odložené na okamžitou. Svým způsobem je tento jev podobný jevu nadměrných úspor s tím rozdílem, že k nadměrným úsporám nedocházelo trvale, ale pouze přechodně v určitých momentech hospodářského cyklu. Za situace, kdy dochází k trvalému časovému nesouladu mezi nabídkou a poptávkou okamžité spotřeby, řešení krizí navrhovaná Keynesem přestávají do značné míry fungovat.

1 0
možnosti
Foto

"průměrný poměr cizího kapitálu ve finanční struktuře českých podniků ve výši 35 %".

1. je to ve srovnání s A, D, PL moc nebo málo ?

2. jde o celé hospodářství, nebo jen MSP ?

0 0
možnosti
Foto

To by platilo pouze pokud by lidé spořili ve zlatě anebo stříbře doma do trezoru. Pokud máte úspory v bance, tak tyto jsou použity na komerční úvěry a to navíc ve větším objemu, než je uloženo (pákový mechanismus). Typické jsou důchodové fondy. Kdo si myslíte, že umožňuje vládě to fantastické zadlužování - no ti, kdož kupují vládní dluhopisy. A kdo to je? No důchodové fondy, kterým svěří své úspory naivní lidé jako úspory do důchodu a také banky. Jak to dopadne? No jako v Řecku za krize. Vláda nařídí odepsat 50% nebo 70% svých dluhů a ti, kdož šetřili najednou nebudou mít výnos, ale jenom zlomek nominálu. Přesně to udělalo Řecko a vůbec nepochybuji, že přesně to udělá naše vláda když se dostane do dilematu "buď zaplatím normální důchody stávajícím důchodcům a splátky za stíhačky F35, za cenu okradení majitelů dluhopisů, anebo výše uvedené nezaplatím a budu držet a splácet dluhopisy, protože na obojí z daňových výnosů nemáme".

0 0
možnosti
JM

Vždyť přijít s nějakou novou variantou "měnové reformy " je tak snadné . .

0 0
možnosti
KK

K76a24m49i49l 96K47u66b12ů

30. 8. 2024 11:24

Ten článek mě zahřál na duši. Včera už jsem totiž ztratil vůli dále argumentovat proti nesmyslům v tomto článku vyvrácených. A ani mě nijak neudivuje, hrách jeho argumentů se zcela odrazil od zdi odmítající je pochopit.

0 0
možnosti
PD

Dlouholeté působení finančních podvodníků, hloupých novinářů a prosté lidské blbosti.

0 0
možnosti
MG

Nyní mám konkrétní připomínku k argumentaci autora. Píše, že jsou úspory použity k bankovním úvěrům zejména domácnostem, které je použijí k nákupu bydlení. Nákup bydlení není spotřebou, pokud úvěr není použit k nákupu nové nemovitosti, kterou je nutné postavit. A i když je nemovitost nová, částka uhrazená za pozemek rovněž není spotřebou. Nákup starší nemovitosti a jakéhokoliv pozemku jsou nákupem investičního nástroje a nikoliv spotřebou. Velká část úspor tedy zůstává mimo oběh normální ekonomiky a zůstává na trhu investičních nástrojů.

Autor tedy nevyvrátil mou argumentaci. Kdyby byly stavební pozemky levné a všechny úvěry domácnostem použity na výstavbu nových nemovitostí, situace by byla zcela jiná. Řekl bych dokonce, že jsou hypotéční úvěry škodlivé pro normální ekonomiku, pokud nejsou použity pouze k uhrazení stavebních nákladů.

0 0
možnosti
JM

Pouze laicky uvažuji, že "velké" finance, které mají mnozí pouze uloženy nebudeme příliš ochotni roztočit v běžné spotřebě. Naši střádalové jsou nuceni mít uloženy finance na budoucí, a to značné výdaje na získání, údržbu či rozšíření vlastních obydlí, na pomoc při rozjezdu mladší generace do života, na stáří a pod. Tyto "ležící" peníze těch šťastnějších představují na jednu stranu finanční polštáře, na druhou stranu nejsou utráceny v nadbytečných nákupech spotřebního zboží. A právě tato naše zdrženlivost mrzí naše kapitány ekonomiky a odborů, kteří si mnohdy až do omrzení před kamerami mručí svoje mantry, že by se tyto finance měly utratit, čímž by se snad přes zvýšenou DPH jaksi sama o sobě (!) nakopla i naše ekonomika. K poznání, že se jedná o další zbožnou představu našich Potěmkinů stačí letité zkušenosti s chodem socialistického hospodářství. Ti každoročně v říjnu vnášeli mezi lidi šeptandu, že se s penězi něco chystá, což pak vydatně napomáhalo k vyprazdňování obchodních regálů.

Zbytným utrácením rezerv cesta ke zvýšení produktivity našeho hospodářství nevede.

0 0
možnosti
FN

Při vysoké inflaci nedávají úspory smysl. Smysl dávají dluhy.

1 0
možnosti
Foto

Vzdělaný věřitel si dokáže půjčku pojistit tak, aby při inflaci neprodělal: četl jsem o dluhu, který byl pojištěn cenou pšenice na londýnské burze. A to vše bylo usmlouváno v r. 1936.

1 0
možnosti
JN

Já bych to zestručnil. Krize vzniká jako nadvýroba, to je nedostatek poptávky oproti nabídce. Když lidé chudnou, třeba kvůli inflaci, musí nakupovat méně. Není pak třeba tolik produkovat. Není potřeba tolik produkujících lidí, vzniká nezaměstnanost. Nezaměstnaní lidé mají ještě menší koupěschopnost, naopak potřebují peníze od státu. Ten ovšem vybírá kvůli menší produkci stále méně peněz na daních. Začíná se proto zadlužovat. Čerpá tedy peníze nepodložené vlastní produkci, tedy peníze nepodložené hodnotou, peníze inflační. Lidé tak dále chudnou, začnou čerpat úvěry, splácet je i s úroky, stávají se z nich otroci. Stát ztrácí schopnost úvěry splácet, protože klesá jeho konkurenceschopnost z důvodu idiotské politiky Green Dealu s drahými energiemi a byrokracií.Navíc stále více a nesmyslně utrácí na zbrojení, což lidí dále ochuzuje. Úroky z jeho narůstajících dluhů rostou, nemá z čeho platit nutné výdaje.

Jestli to ještě není lidem jasné, obávám se, že brzy bude.

12 0
možnosti
PD

Lidé nemusí nakupovat méně proto, že chudnou. Stačí, když se něčím vyděsí, nakupují méně, ač by mohli a krize je tu.

1 0
možnosti
Foto

Ještě přidám poznámku: výraz "nadměrné úspory" sice zní nesmyslně (z pohledu spořícího), ale přesto může něco vyjadřovat. Co třeba když je inflace tak vysoká, že zpochybňuje jakýkoli přínos úspor?

Je ovšem zřejmé, že z opačné strany barikády vypadá "snížená spotřeba domácností" jako cesta do pekla.

A firmy? Ty pro jistotu prodávají budovy a jdou do nájmu, aby náhodou neměly nadbytek kapitálu, tj. malý výnos na akcii.

0 1
možnosti
MG

Při nadměrných úsporách dochází skutečně ke znehodnocování kupní síly uspořených peněz. Je to jiná definice stejného jevu. Na rozdíl od klasického znehodnocování měny však není možné smysluplně s rozumným rizikem investovat žádným způsobem. Úroky z vkladů i z dluhopisů rovněž nepokrývají ztrátu kupní síly úspor, akcie jsou předražené a akciový trh funguje jako letadlo.

Existuje pěkný příklad z druhé světové války z okupované Francie. V té době i přes německou okupaci stoupala hodnota akciových trhů na francouzské burze. Říkalo se tomu hausse de la misère ( něco jako žebrácké bohatnutí ). Všichni investoři si byli vědomi, že po válce dojde ke znehodnocení měny, dluhopisů i dalších investičních nástrojů, a tak investovali masivně v jediný investiční nástroj, u kterého věřili, že po válce nebude znehodnocen. Důsledkem byl umělý růst cen akcií bez ohledu na reálnou ekonomickou situaci. Dnešní finanční trh je podle mě ve stavu podobném této hausse de la misère.

1 0
možnosti

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz