Minulý týden americký Úřad ekonomických analýz, což je analogie našeho Statistického úřadu, přišel s překvapivou zprávou: za první čtvrtletí letošního roku se HDP Spojených států snížil o 3 % ve srovnání s loňským rokem. Největší pokles za posledních pět let nepříjemně překvapil odborníky, kteří se nemohou shodnout na příčinách neschopnosti amerického hospodářství odpíchnout se konečně ode dna.

Paradoxně Wall Street špatné zprávy neznepokojily: burziáni určitý pokles dokonce vítají, neboť doufají, že to může donutit Federální rezervní banku pokračovat ve strategii monetárního stimulování, která způsobila v posledních pěti letech prudký růst cen akcií a státních dluhopisů.

Jak čtou odborníci tento překvapivý propad amerického hospodářství? Nenaznačuje snad příchod závažnějších problémů pro americkou a světovou ekonomiku? Mnozí spatřují důvody dlouhé recese v celkovém snížení výkonnosti a v rozpočtové politice státu.

Půl trilionu dolarů ztráty, což je peněžní vyjádření čtvrtletního poklesu, je i pro Ameriku hodně. Zpomalení růstu trvá již přinejmenším dva roky a to znamená, že naděje na 2-3% přírůstek, jak se očekávalo, byla naprosto lichá. Zpomalení ohrožuje i dlouhodobou perspektivu americké ekonomiky.

Obamově vládě odborníci vytýkají, že uvalila na svůj rozpočet příliš velké mandatorní výdaje, což ji nutí neustále zvyšovat daňovou zátěž obyvatelstva. Tímto neduhem trpěla prakticky každá vláda Demokratické strany. Za Obamy prudce narostly sociální výdaje rozpočtu a spolu s nimi i státní dluh. To vede k utlumení investic a strnulosti soukromého sektoru.

Většina ekonomů se shoduje, že tento stav neznamená krizi tržního hospodářství. Nevyřešený zůstává mnohem hlubší problém: jak sladit státní závazky s fungováním tržního hospodářství? V zájmu volebního vítězství, a aby se zalíbili elektorátu, politici slibují obyvatelstvu další a další úlevy, jenže tržní ekonomika nepočítá s netržním chováním státu a nemůže splnit cizí sliby.

Demografická situace, stárnutí obyvatelstva, výdaje na plošné zdravotní pojištění, automatický nárok stále většího počtu přistěhovalců na sociální dávky – to vše dlouhodobě narušuje rovnováhu mezi příjmovou a výdajovou stránkou státního rozpočtu. Odborníci mají za to, že finanční krize sice byla zažehnána, ale její příčiny nebyly odstraněny.

Bankovní a finanční systém Spojených států zůstává velice křehký. Instituce, které kvůli neživotaschopnosti měly zkrachovat, nakonec byly oddluženy nebo jinak zachráněny státem. Rána však nadále hnisá. V probíhající diskuzi je jen málo optimistických hlasů. Většina expertů věští druhý příchod krize, která se na Spojené státy neomezí.