Zlato jako průmyslový kov nachází uplatnění v široké škále aplikací a jeho roční těžba neustále roste.

Poptávku po něm pohání především elektronický sektor, který reprezentuje přibližně 80 procent zlata používaného v technologiích. Tento kov je všudypřítomný ve většině spotřební elektroniky, kde se jeho chemické a fyzikální vlastnosti spojují a činí ho nenahraditelným v mnoha špičkových zařízeních, přičemž jenom v českém průmyslu se ho ročně má zpracovat 10 tun. A protože zlato hraje významnou roli při elektrifikaci, rostoucí propojení a používání elektroniky bude vyžadovat větší množství zlata. Trvalý trend úspor, náhražek a recyklace bude pravděpodobně růst brzdit, ale poptávku zcela zchladit nedokáže. Ale s jeho cenou roste i poptávka ze strany investorů a centrálních bank, například objem zlata v rezervách České národní banky se v červenci letošního roku zvýšil na 63,58 tuny, přičemž zlaté rezervy by do roku 2028 měly dosáhnout plných 100 tun.

Podle Světové rady pro zlato World Gold Council (WGC) bylo doposud po světě vytěženo něco přes 240 000 tun zlata. Aktuálně největším světovým producentem zlata s hodnotou těžby 330 tun je v současné době Čína, v pořadí následuje Austrálie s 320 tunami a Rusko také s 320 tunami. Za celý rok 2022 podle údajů, zveřejněných U.S. Geological Survey (USGC), činila souhrnná produkce všech zlatých dolů přibližně 3 100 tun tohoto kovu. Prokázané nevytěžené světové zásoby zlata přitom podle expertů mají činit něco málo přes 50 000 tun. Tedy při současném růstu těžby by stávající zásoby zlata měly vystačit na cirka 15 až 17 let, pokud nedojde k objevu nových ložisek. Odkaz

Ovšem i zde platí, že se nejí žádná kaše horká. V posledních letech jsou díky lepším technikách průzkumu hlášeny další nálezy, jako když těžařská společnost Vicuña Corp v Argentině objevila v horninách poblíž města San Juan na východě poblíž hranic s Chile ložiska s vyšší koncentrací zlata. Projekt počítá s konvenční povrchovou těžbu ve výšce přes 4 000 metrů nad mořem, přičemž konsolidované zásoby zlata zde činí 900 tun měřených a indikovaných s koncentrací 0,27 g/t Au a dalších 1 400 tun s předpokládanou koncentrací 0,19 g/t Au. Ale nakonec i u nás máme dosud nevyužitá ložiska zlata, například uvnitř Veselého vrchu v oblasti Středního Povltaví se nachází přibližně 57 tun zlata, jenže se nedá vytěžit jinak, než kyanidovým loužením.

Geologické průzkumy v České republice odhalily dosažitelné zásoby více než 500 tun zlata. Paradoxně se však od roku 1994 u nás nikde zlato netěží a v blízké době to ani nepřichází v úvahu. Protože každý projekt musí nejprve projít posouzením vlivu na životní prostředí, bez nějž není možné zahájit přípravu ložiska ani samotné dobývání. Hlavními důvody zákazu těžby jsou protesty obcí, občanů, ekologických hnutí, ministerstva životního prostředí a dalších orgánů, které se bojí negativního vlivu případné těžby na životní prostředí. Úprava zlatých rud se totiž provádí dvěma způsoby. Mohou se třídit flotačně, tedy bez použití chemie, pak ale nelze separovat jemné impregnační zlato a výtěžnost je nižší. Tudíž se zlato z vytěžené horniny zpravidla získává druhým způsobem. A to loužením pomocí kyanidů, k čemuž je nutno podotknout, že kyanidy vyrábí kolínská Draslovka, která je v tomto oboru předním světovým hráčem. Ovšem zákon o využití nerostů (horní zákon) u nás zakazuje při úpravě a zušlechťování rud obsahujících kovy, tedy i zlato, používat kyanid.

Ovšem pozornost našich sdělovacích prostředků upoutalo zlato z Ugandy, kde mělo dojít k objevu ložisek zlatonosné rudy s údajným obsahem více než 320 tisíc tun (?) rafinovaného zlata, čímž by se tak Uganda stala jeho předním světovým producentem. Kdy různí experti dokonce varovali, že zdejší rozsáhlá těžba může mít významný dopad na jeho cenu. Jenže tato zpráva o těžbě zlata v Ugandě je spojena s báchorkou, která se šíří sociálními sítěmi a některými médii, omílajícími zprávu z roku 2022, zveřejněnou agenturou Reuters. V Ugandě se sice zlato těží, ale v případě neuvěřitelné záplavy zlata nejde o aktuální objev, nýbrž o pouhý mýtus. Zde původ fámy: Odkaz

Ve zprávě agentury Reuters z 8. června 2022 se totiž mluvilo o průzkumech, které v Ugandě odkryly ložiska v objemu 31 milionů tun zlaté rudy, kdy chtěla Uganda přilákat velké investory k rozvoji odvětví, kterému dosud dominovali malí divocí těžaři. Mluvčí ministerstva energetiky a rozvoje nerostných surovin Solomon Muyita tehdy tvrdil, že v posledních dvou letech proběhl po celé zemi letecký průzkum, po kterém následovaly geofyzikální a geochemické průzkumy a analýzy. Načež Muyita prohlásil, že z objevených zásob rudy by se dalo vytěžit 320 158 tun rafinovaného zlata.

Zlatonosná ruda je hornina s velmi nízkým obsahem kovu, ve které se běžně nachází pouze jeden až pět gramů zlata na tunu rudy. K největšímu zmatku při uváděných váhových jednotkách zlata pak v novinových článcích vede záměna kilogramu s trojskou uncí, neboť jedna trojská unce zlata (1 Oz) je pouhých 31,1 gramů. Ve skutečnosti tak v případě ložisek v Ugandě šlo o mediální kampaň, která měla přitáhnout zahraniční investice. Čehož se Uganda dočkala, neboť v srpnu 2025 tam byl slavnostně otevřen první velký zlatý důl na východě země, projekt vlastněný Čínou. Podle prohlášení investorů by měl závod zpracovat 5 000 tun zlaté rudy denně a vyprodukovat přibližně 1,2 metrické tuny rafinovaného zlata ročně. Přičemž v roce 2023 činila celková domácí produkce Ugandy pouhých 0,0042 tuny tohoto vzácného kovu.

Už alchymisté věděli, že se ryzí zlato rozpustí ve rtuti a vytvoří tak amalgám, slitinu zlata a rtuti, přičemž rozpustnosti zlata ve rtuti se dosud využívá při jeho těžbě. Rtuť je jediný kov, který je kapalný při pokojové teplotě. V ryzím, tekutém stavu se vyskytuje v přírodě velmi vzácně, získává se skoro výhradně ze sulfidu rtuťnatého (HgS), tedy cinabaritu, česky rumělky, z něhož se vyrábí pražením. Nejstarší a nejbohatší doly na světě (6 až 8 % Hg v rudě) jsou ve španělském Almadenu, asi 200 km jižně od Madridu v provincii Ciudad Real v pohoří Brown Mountains, kde se cinabarit těží již více než 2 000 let. Jinak řečeno, nikde na světě se netěží kapalná rtuť, těží se minerál cinabarit, ze kterého se rtuť získává v průmyslových procesech.

Používání rtuti pro těžbu zlata ovšem představuje vážné ohrožení životního prostředí, kdy její spotřeba za tímto účelem, bohužel, ještě pořád roste. Především v jižní Americe a v Africe, nebo v Indonésii, ale třeba i v Mongolsku. Při kontaminaci vody a půdy se pak rtuť řekami dostává až do oceánů. Je pravda, že největším producentem zlata na světě je dosud Čína, která má rozsáhlý těžební průmysl a bohaté zásoby zlatonosných rud. Ovšem v této souvislosti je třeba zmínit i fakt, že ještě roku 2022 byla Čína také největším světovým producentem rtuti.

Zatímco některé malé a střední provozy produkce zlata v Ugandě se vyznačují rostoucí mechanizací, většina těch, kteří pracují v sektoru malých provozů (ASGM), se spoléhá na ruční metody těžby zlata. Většina těžařů ASGM tu zpracovává velmi malé množství zlata (<1 gram) a použití rtuti k extrakci zlata je tu běžné. Horníci po celé Ugandě používají rtuť jako součást řemeslné těžby, ale tvůrci politik v zemi jsou údajně odhodláni podporovat bezpečnější alternativy a přecházet v dodavatelském řetězci k odpovědným postupům, tedy především k loužení zlata pomocí kyanidů.

V roce 2020 misionář a kněz řádu karmelitánů Aurelio Gazzera, který žije ve Středoafrické republice a kromě misionářské práce dokumentuje i činnost čínských firem těžících zlato, v rozhovoru pro server Sinopsis při návštěvě Prahy popisoval, jaké dopady má na africkou přírodu i tamní obyvatelstvo čínská těžba. Tyto aktivity začal mapovat a psal o nich, což přilákalo pozornost médií, včetně televize France24, nebo deníku Le Monde. Pokud jde pak o vzorky vody odebrané laboratoří Lavoisier v Bangui, ty ukázaly, že „na čtyřech místech se rtuť nachází v koncentracích mezi 4,2 až 26 μg na litr, standard je 1 μg na litr. Zpráva vědců rovněž uvádí, že přítomnost rtuti nebyla detekována před těžbou. Toto znečištění velmi toxickými těžkými kovy pochází tedy jasně z těžby provozované Číňany.“ Více zde: Odkaz

Podle některých vědců můžou v případě těžby zlata v blízké budoucnosti do hry vstoupit mikroorganismy, které se vzhledem k nízké toxicitě, biokompatibilitě a ekologické šetrnosti těší velké pozornosti v oblasti syntézy zlatých nanočástic (AuNP). Je obecně známo, že houby hrají klíčovou roli v koloběhu kovů (např. hliníku, železa, manganu, vápníku a hořčíku) za aerobních podmínek zemského povrchu a ovlivňují tak základní pedogenetické procesy, jako je zvětrávání hornin, degradace organické hmoty v půdě a distribuce prvků. A jak se ukázalo, houba Fusarium oxysporum spoléhá na chemické interakce s minerály při shromažďování zlata ze svého okolí. Zde více o tom, jak houby vykazují schopnosti biosorpce a bioredukce zlata:

Houba Fusarium oxysporum zlato oxiduje a pomocí dalšího procesu přemění rozpuštěný prvek na drobné částice pevného zlata. Tedy dokáže vychytávat zlato tak, že ho rozpouští z podzemních minerálů a vysráží na vlastních myceliálních vláknech. Tato neobvyklá schopnost, objevená vědci z CSIRO v západní Austrálii, poskytuje houbě biologickou výhodu: zlaté částice, připojené k vláknům, jí umožňují rychlejší růst a šíření. Právě tato schopnost houby akumulovat zlato z ní činí potenciální bioindikátor, což slibuje udržitelnější vyhledávání tohoto kovu. Dle některých environmentalistů dokonce i jeho udržitelnější těžbu, jenomže houby, přes všechna zbožná přání, potřebné tuny zlata nevytěží.

Co říci závěrem. Především je třeba si připomenout fakt, že zlato máme v krvi. Nejenom symbolicky, ale i reálně. Tento drahý kov obsahuje i naše tělesná schránka, všichni ho v sobě nosíme zhruba 0,2 mg. Co je však důležitější, díky jeho chemickým i fyzikálním vlastnostem se naše civilizace bez tohoto vzácného kovu neobejde.ODKAZY NA PŮVODNÍ ZDROJE

Ugandské zlato jako politická fata morgana:

Sektory poptávky po zlatě: Odkaz

Auta jsou pokladnice drahých kovů:

Auta jsou pokladnice drahých kovů. Ceny rekordně rostou, výroba zdražuje

Vědci objevili rostliny extrahující zlato:

Objev houby, která sbírá zlato z okolního prostředí: Odkaz

Syntéza nanočástic zlata zprostředkovaná houbou: Odkaz

Jedno z největších ložisek zlata v České republice:

Těžaři opět chtějí šumavský „zlatý poklad“. Místní věřili, že už bude klid

Centrální banky věří zlatu: Odkaz