Vždy jsem potěšen, když se čtenář zajímá „o věc“. Jsem potěšenější, když položí dotaz k věci v případě nejasností. Obrátila se na mě před časem dlouholetá čtenářka po přečtení diskuse pod článkem Veřejné statky po 13 letech: „Nerozumím, proč by mělo platit (citace) „v rámci tržního vztahu platí, že co jeden získá, druhý ztrácí“ – můžete to nějak vysvětlit? A ještě termín „vězňovo dilema“. Můžete mně, prosím vysvětlit, „vězňovo dilema“ a jeho vztah tržním mechanismům“? Protože sliby se mají plnit (alespoň) o Vánocích, tak odpovídám. Účelem článku je vysvětlit, že tržní vztah obohacuje všechny směnné strany a vězňovo dilema.

Nejznámější tržní vztah je směna (cizím slovem transakce). Pan Růžový má dva pecny chleba, paní Fialová má kilogram hovězího. Pan Růžový se vzdá dvou pecnů chleba, aby získal kilogram hovězího a paní Fialová se vzdá kilogramu hovězího, aby získala dva pecny chleba. Pan Růžový má nižší preference pro pečivo a vyšší preference pro maso a paní Fialová má preference opačné.

Obecný závěr z uvedeného je, že lidé vstupují do směny, aby se vzdali hodnotných předmětů a získali předměty hodnotnější. Účastníci, tudíž ukončují směnu bohatší, než do ní vstoupili.

Směna může být uskutečněna také v případě, že preference účastníků jsou stejné. Pan Hezký a slečna Lepá jsou dnes nespokojeni se stavem samotářů a zítra zahájí společný život. Samota byl stav hodnotný, avšak život ve dvou je stav hodnotnější. Oba se vzdali samoty, aby získali společnost. Samozřejmě, že je možné uvedené (a následující) případy zapsat v symbolickém jazyce matematiky. Avšak znalost situace je úplná (verbální popis je vyčerpávající) a odlišný zápis znalost situace nijak nerozšíří nebo nedoplní. Stejně jako notový zápis nerozšíří znalost melodie nebo rytmu.

Pro úplnost dodám, že konkurence je tržní vztah také. Pokud jsou dva dodavatelé a jeden zákazník, tak bude hodnota předmětů klesat na straně dodavatelů. Pokud jsou zákazníci dva a jeden dodavatel, tak bude hodnota předmětů stoupat na straně dodavatele.

Neúspěšný dodavatel nebo neúspěšný zákazník sice nic nezískali, ale současně nic neztratili. Jsou ve stejné situaci jako v okamžiku vstupu do vyjednávání o směně. Neúspěch (opakem je úspěch) a ztráta (opakem je zisk) jsou naprosto odlišné kategorie. Jako pozemní hokej a lední hokej. Jiná interpretace je (v měšťanské logice) vyloučena. Popis obstojí v testu obecnosti a je platný pro všechny účastníky, všechny případy, bez výjimky.

Stručně řečeno, člověk by musel použít orwelovské sémantiky (zisk je ztráta nebo obohacení je ochuzení), aby došel k závěru, že „v rámci tržního vztahu platí, že co jeden získá, druhý ztrácí“. Pierre-Joseph Proudhon (otec zakladatel mašíblů) tvrdil, že „vlastnictví je krádež“. Je představitelné, že se objeví jeho epigoni a budou předkládat krkolomné konstrukce a intelektuální trapnosti při pokusu překonat laťku nastavenou otcem zakladatelem.

Vězňovo dilema je situace v rámci teorie her, což je disciplína, kterou začali rozvíjet geniální matematici Johann von Neumann a Oscar Morgenstern před Větší válkou. Klasický příklad sděluje, že jsou dva podezřelí: Babinský a Lupen. Policie oba vyslýchá jednotlivě a potenciální výše trestu je při různém chování aktérů uvedena v matici.

Dilema spočívá v rozhodnutí, jak se zachovat. Babinský si říká, pokud budu mlčet a Lupen také, budeme potrestání rokem v kriminálu. Ale pokud budu vypovídat, tak jdu domů ihned a on dostane trest 10 roků. Když budu mlčet a Lupen bude vypovídat, tak dostanu trest 10 roků a Lupen jde domů ihned. Když budeme vypovídat oba, tak nafasujeme trest 5 roků, což je méně než 10 roků. Lupen uvažuje stejně.

Jedná se o jednorázový případ, tzn. nebude se opakovat. Ještě jednou pomalu a zřetelně: jedná se o jednorázový (neopakující se) případ. Vypovídat je vždy výhodnější mlčení. Oba budou vypovídat a dostanou trest pět roků. Protože se jedná o matematické cvičení, tak je řešení uvedeno v předpokladech: nula je menší než jedna je menší než pět je menší než deset (přepište si do symbolického jazyka matematiky). Jaká je obecná (univerzální) vazba vězňova dilema k běžným směnným vztahům? Transakce uskutečňují lidé v nezjistitelném počtu dnes a denně. Každá účastníky obohacuje. Vězňovo dilema je speciální a mezní případ. Jeho použití na běžné transakce je stejný intelektuální lapsus jako použití letu čmeláka k pochopení aerodynamických zákonů.

Takže děkuji svojí čtenářce za dotazy, protože mně přinutily přečíst celou diskusi pod článkem (dnes už nečtu všechny reakce, konkrétní jména přeskakuji). Sběratel bizarností se vyřádí. Veselé Vánoce.