Máme takové krásné české přísloví: Jako když hrách na stěnu hází. Asi tak mi to připadalo. Pavlovec vytrvale bazíroval na svých dogmatech. Pokud byl nachytán a požádán o důkazy a konkrétní čísla, svedl diskusi často na praktiky StB, které ale s podstatou problému vůbec nesouvisely.
Pokračování polemiky, které teď (jak je u filmů zvykem označené dvojkou) předkládám, nepíši ani tak panu Pavlovci, ale spíš diskutujícím, kteří pilně seděli u počítačů a snažili se dobrat – spolu s protijaderným pověřencem Pavlovcem – pravdy.
Tak tedy. Základní výtka, kterou jsem Pavlovci adresoval, byly jeho grafy. Ukázalo se, že hodnoty prvních dvou zkoušek pádu klastrů na prvním bloku ETE pravděpodobně opravdu vyčetl na webu SÚJB. V pondělí přišla od Úřadu odpověď a omluva. Zde jsem tedy byl na protiatomového pověřence moc přísný. Státní úřad se omluvil za svoji chybu a jeho prohlášení je možno najít v komentářích pod článkem pana Pavlovce.
Co však nelze Pavlovci v žádném případě odpustit, je fakt, že si hodnoty přečtené na internetu neverifikoval. Mohl to udělat přímo dotazem na SÚJB. Správné hodnoty byly už i opravené na www.sujb.cz, a to nejpozději 19. prosince 2006. Tiskovou zprávu se svým grafem zveřejnil Pavlovec 8. ledna 2007. Opět je třeba se ptát: Jak je možné, že zástupce země Horní Rakousko pracuje tak nezodpovědně s tak důležitými daty?
Dále vyjímám z odpovědí SÚJB: „Je však třeba rovněž upozornit na to, že na česko - rakouském pracovním setkání pořádaném na jaderné elektrárně Temelín v září 2006 jste oficiálně obdržel mimo jiné i informaci o výsledku zkoušky ze dne 10.9.2006 se správnou hodnotou 7 nedosednutých klastrů. (tuto správnou hodnotu uvedl SÚJB i v odpovědi na dotaz sdružení Jihočeské matky dne 4.10.2006, odpověď je dostupná na webu SÚJB v rubrice styk s veřejností).
Předpokládám, že ani zde se od pana Pavlovce nedočkáme odpovědi, proč se chová tak, jak se chová. Člověk, který dělá tiskové konference v několika zemích a straší obyvatele na základě neověřených čísel z internetových stránek, není podle mého názoru ani za mák důvěryhodný.
Zastavme se nyní nad jeho článkem. Píše o mých odporných výpadech, což můžeme přeskočit a teprve ve čtvrtém odstavci se dostáváme k něčemu, na co se dá reagovat:
„Spolu s mým týmem se mi podařilo odhalit, že v průběhu události dne 2. června 2006 došlo k selhání alespoň dvou řídících tyčí.“
Krásné odhalení, zvláště když se o této události píše na stránkách SÚJB. Jinak je pravda, že při tomto odstavení (opravdu iniciovaném poruchou SKŘ v okruzích hlavního cirkulačního čerpadla) nedopadly dva klastry v souladu s limitami. Viz můj článek „Pan Pavlovec opět mlží“. A plánovaná odstávka musela být zahájena cca o tři týdny dříve.
V další části článku pan Pavlovec popisuje svoje indikátory k hodnocení stavu palivových tyčí. Na to má samozřejmě právo. Odborníci, kteří se tímto problémem profesionálně zabývají, mají zase právo s tím nesouhlasit a myslet si o panu Pavlovci svoje. Což se také děje.
Zajímavostí článku pana Pavlovce je zmínka o amerických předpisech. Píše: „Při studiu mezinárodních pramenů jsem zjistil, že podobného názoru je zřejmě i jaderný dozor v USA. Podle amerických předpisů je nedosednutí tyčí do koncové pozice nutno brát jako příznak možné závažné poruchy a musí být bezodkladně učiněna opatření k odstranění problému.“
Pan Pavlovec se na mě bude opět zlobit, ale já si nemohu pomoci. Už zase totiž lže, jako když tiskne. Buď neumí číst, nebo si vymýšlí, ale zkuste se podívat na materiál, o kterém Pavlovec hovoří: Control rod insertion problems.
Nenajdete tam žádná bezodkladná opatření. Najdete tam jen doporučení, aby jaderné elektrárny od firmy Westinghouse zkoušely pády klastrů před odstavením pro výměnu paliva a pokud zjistí nějaké nesrovnalosti, tak mají učinit v odstávce potřebná opatření.
Ten materiál je zajímavý (kromě toho, že usvědčuje Pavlovce z dalšího lhaní) tím, že se na třech jaderkách v USA v roce 1995 a 1996 projevily stejné problémy jako na Temelíně. Vezmeme-li v úvahu, že na Temelíně je palivo konstruované v roce 1993, je tím celkem jasné, že se Temelín potýká ještě dnes s problémy, které se v současnosti v USA objevují jen velmi zřídka. Chce to prostě ještě upravovat, pracovat, vylepšovat.
Malinko teď odbočím k víkendovému vydání listu Passauer Neue Presse, kde Pavlovec píše:„Předčasná výměna paliva je v zásadě jen boj s příznakem: Pravá příčina spočívá v tom, že palivo firmy Westinghouse není vhodné pro temelínský reaktor,“ tvrdí Pavlovec.
V materiálu NRC vidíme, že to není problém amerického paliva v ruském reaktoru, ale je to otázka vývoje. Ale má cenu toto Pavlovci říkat?
Ještě z jednoho důvodu je materiál NRC zajímavý. Když se podíváte na opatření pro kontroly klastrů realizované na Temelíně, zjistíte že americký Úřad je proti našemu Úřadu slabý čajíček… A troufám si tvrdit, že i z hlediska informování veřejnosti jsme na tom v Čechách lépe. A to říkám i přes chybu, která se stala, ale která by se nestala, kdyby Úřad nebyl k veřejnosti tak vstřícný.
V rámci expertního workshopu v JE Temelín v září 2006 pan Pavlovec požádal Státní úřad jaderné bezpečnosti SÚJB o zavedení kritéria pro nedosednutí řídících tyčí. Jeho požadavek byl dle jeho slov „briskně odmítnut“. Což pana Pavlovce rozladilo a i v komentářích pod svým článkem se nechal slyšet, že to „byl on jediný, kdo dal návrh na řešení“.
Jak sebevědomé! Ten jeho návrh byl odmítnut, protož není k dané situaci relevantní. Což příslušní odborníci potvrdili i mně, když jsem se jich na to ptal. Také mi sdělili, že všichni přítomní na workshopu (včetně dalších cca dvaceti Rakušanů) pochopili, co jim bylo vysvětlováno. Kromě jednoho pána, který nepochopil. Ano, uhodli jste! Byl to on.
Mimochodem, na tomto workshopu byly panu Pavlovci (jak bylo již výše zmíněno) předány informace o zkouškách pádu klastrů.
A k tomuto bodu ještě jednu poznámku. Pokud se dostanete ke čtení komentářů pod článkem „Odstavení 1. bloku JETE“ (stačí za den 29.1.2007), všimněte si arogantního jednání protiatomového pověřence směrem k SÚJB. Ani zdaleka to nepřipomíná jednání zástupce cizího státu k státnímu orgánu České republiky. Ale to bychom chtěli po Pavlovci asi moc…
V závěru svého článku se Pavlovec dostává k ekonomickému hodnocení Temelína. Zde i potom v komentářích se do toho tak zapletl, že asi už ani neví, čí je. V článku mluví o zatím nesplacené investici 100 mld Kč. V komentářích to už odhadl i s dosavadními údajnými ztrátami na 155 mld Kč. To se prostě jen tak od počítače zahleděl do stropu a lup ho tam! Na druhé straně ale několikrát uvedl, že při odstavení Temelína je produkovaná ztráta vlastníka. To má pravdu, protože místo levné jaderky musí vyrábět klasiky, které mají vyšší provozní náklady. Následně ale Pavlovec klidně uvede, že Temelín NIKDO nepotřebuje. Neříká se tomu schizofrenie?
Podobně pan Pavlovec mluvil o tom, že nikdo nepotřeboval v Rakousku Zwentendorf v Českém rozhlasu. To, že se kousek od tohoto největšího technického muzea v Evropě musela postavit uhelná elektrárna, do které se denně vozí jeden vlak s uhlím z Polska, a že dnes Rakousko chystá výstavbu plynových elektráren o výkonu Temelína, o tom už Pavlovec nemluví. Prostě se to nehodí…
Co říci závěrem? Na příkladu jednání pana Pavlovce - které je mimochodem typické u rakouských protijaderných aktivistů - je vidět, že veškerá vstřícnost české strany, nadstandardní informování, dohoda z Melku atd., nepadá na úrodnou půdu. A pokud Rakousko splní své hrozby a požene Českou republiku k mezinárodnímu soudu, budu já osobně všemi deseti pro, abychom smlouvu z Melku vypověděli a začali podávat Rakousku, Hornímu Rakousku i jeho protiatomovému pověřenci jen ty nejnutnější informace. Třeba takové, jaké mají Rakušané od německých sousedů.
A ještě mě napadlo, že být chlebodárcem pana Pavlovce, tak bych si posvítil na jeho činnost a důkladně bych se zamyslel nad jeho nevěrohodným jednáním a nad arogancí, kterou se za hranicemi vlastní země projevuje. Jenže… Začal jsem příslovím, skončím příslovím: Ryba smrdí od hlavy.
Což v překladu značí, že nás bude Pavlovec (bohužel) asi ještě dlouho mást a balamutit.
Jihočeští taťkové