Z. Lapil 8.2.2023 13:13

Myslíte ty družstevní byty, co se na ně čekalo dvacet let?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 8.2.2023 14:00

Kolik roků jste na ten byt čekal a kolik je vám dnes roků?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 8.2.2023 14:38

Já to, po pravdě, ani nezkoušel, nemaje to za smysluplné. Někdy v r. 1992 jsem se seznámil a věc řešil půjčkou od příbuzných.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 8.2.2023 20:53

Ať tak nebo tak nemovitosti jsou dnes vůči platu dražší než za komoušů a to i ty paneláky. Někdy v roce 1973 když jste měli rodinu, dost jste se snažili, dostali jste panelák ca za 5 let a 35 tisíc. to je dnešních odhadem k platu ca 500tis. Dnes ho nějakého stavebního spoření ho taky hned nekoupíte a stojí ca 5milionů.

Barák jste si svépomocí postavili za 300tisíc. dnes potřebujete ca 10 milionů takže víc a hlavně pak musíte hodně makat a na tu svépomoc už tolik času není.

Takže téměř nic za komoušů jednodušší a levnější nebylo ale bydlení ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 10.2.2023 10:19

Pozor - těch 35 000,- bylo za družstevní byt, pak jste ještě doplácel v rámci "nájmu".

Bez velkých námitek uznávám, že bydlení bylo finančně levnější, ovšem za předpokladu, že nezapočítáváte vlastní práci: "člověk se snažil"; brigády na družstevní výstavbě svépomocí; těch pět let bydlení v podnájmu - taky nebyl úplně jednoduchý, případně s dítětem či dvěma u rodičů. Taky připomínám pořadníky, kdy mimino bylo skoro podmínkou nutnou, nikoliv postačující, a k posunu na přední místa se VELMI hodila angažovanost, ne nutně politická, ale rozhodně společenská, včetně například nástěnkového referenta SČSP nebo aspoň Svazu zahrádkářů.

Vsadím se, že kdybych se do toho teď pustil, tak si v poledne vybírám z několika (několika desítek? No, nebudu dělat ramena ) reálných možností a odpoledne podepisuju přinejmenším smlouvu o smlouvě jak na bydlení, tak na hypotéku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek