V. Hodorka 10.3.2021 17:46

Bachorky o unosech deti v obchodnich domech? To slysim poprve.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 10.3.2021 11:09

Myslíte, že polovina reklam jsou hoaxy, a nebo zprávy o nových výrobcích? Nebrat doslova.

Také mě napadlo, že tvůrci/výrobci reklam velice dobře zjistili, co všechno jsou schopni sledovači televize baštit ..... a tak reklamy dělají ve stejném "duchu/stylu", jako jsou televizní noviny a Moravec. Ti výrobci by nevyhazovali peníze za reklamy, které by měly hovořit krapet odborněji - takřka nikdo by jim ani nerozuměl. Aspoň mi to tak připadá!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 10.3.2021 10:45

Pane autore to co přemnohy slovy popisujete, je stará makroekonomická teorie která spolehlivě funguje. Dá se vyjádřit třemi slovy: Nálada dělá situaci. Příklady se najdou již v předminulém století.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 10.3.2021 9:50

V době levných úvěrů může být pokles ceny akcií na základě hoaxu vítanou příležitostí ke zpětnému výkupu akcií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 10.3.2021 8:34

Metro Bank pod vlivem hoaxu má akcie 8x levnější, i dlouho po jeho odeznění ???? Je-li její hospodaření OK - uměle nízká cena nabízí spekulatnům možnost zisku - proč do toho nejdou ?

Indická zásilková firma Infibeam Avenues - sám autor píše "měla opakovaně potíže už před hoaxem"

Galena Biopharma - hoax byl úmyslným podvodem managementu.

Obávám se že místo destruktivnícho účinků hoaxů nám autor nechtěně demonstruje řadu příkladů kdy přísloví "na každém šprochu je pravdy trochu" narušilo spekulantům uměle nafouknutou cenu akcií a tím ochránilo "prostého investora" ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 10.3.2021 8:21

Já bych řekl, že problém je spíše opačný. Reálné ekonomické výsledky třeba Muskovy Tesly jsou ubohé, mluví se o krachu firmy, za pár měsíců se akciová hodnota firmy závratně zvýší a překoná hodnotu celého koncernu VW. Je to více založeno na marketingu a iluzích než na realitě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 10.3.2021 6:11

"Hoax" z článku:

"Není divu, že Češi často věří i několik let starým fake news, jak ukázal test společnosti T-Mobile provedený v prvních třech únorových týdnech loňského roku na Facebooku. .."

Kdo vlastně byli "Češi - testovaní" klienti Facebooku? Byli to ti, kteří se k testům sami dobrovolně přihlásili přes svůj mobilní telefon? Nejspíš ano. Tudíž nikoliv reprezentativní vzorek Čechů, testy na úrovni ankety na Internetu s tím rozdílem, že T-Mobile je nejspíš schopen si v databázi dohledat přesnou identitu "zkoumaných"...

Pokud by tedy zpráva o testech na Facebooku měla být pravdivá, musela by znít asi takto:

Společnost T-Mobile provedla v prvních třech únorových týdnech loňského roku na Facebooku testy na dvaceti tisících dobrovolníků, kteří si vyzkoušeli svoji schopnost odlišit realitu od fikce. Měli za úkol posoudit krátké novinové články či úryvky e-mailů. Mezi reálné zprávy jim testeři přimíchávali hoaxy a fake news už roky kolující českým veřejným prostorem. ... dál už podle textu v článku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 10.3.2021 5:44

Článek je v podstatě pravdivý, ale na to, aby dokázal přesněji definovat, jak a proč vznikají hoaxy a "fake news", je příliš povrchní, což s ohledem na limitovaný rozsah textu ani jinak není možné.

Především je dobré rozlišovat záměrně a cíleně vypouštěné dezinformace od těch, které vznikají čirou lidskou blbostí, ať už je to blbost některých novinářů, diskutujících anonymů v komentářích, nebo hlouposti, které generuje "dav" na sociálních sítích či jinde.

Tady je několik dní stará ukázka z Lidovek, jak vznikají novinářské kachny a nesmysly, jichž se následně chytají různí "aktivisté" a předkládají je jako vážně míněná technická řešení pro budoucnost:

Pentagon úspěšně otestoval solární panel, který může v budoucnu posílat elektřinu z vesmíru

https://www.lidovky.cz/relax/veda/pentagon-testuje-solarni-panel-ve-vesmiru-v-budoucnu-by-lidstvo-mohlo-vyuzivat-vesmirnou-slunecni-en.A210227_112823_ln_veda_lihav

Takže "boj proti dezinformacím", k nimž hoaxy patří, začíná u boje s lidskou hloupostí, nevzdělaností a neschopností ktitického myšlení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 10.3.2021 5:39

Zkusíme nějaký ten hoax. Bitcoin brzo padne na desetinu hodnoty. Nebo to není hoax?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Adler 10.3.2021 4:05

Pane autore, mýlíte se. Semeništěm falešných zpráv nejsou, nebo nejsou jen sociální sítě. Vlády, politici, i tzv. média hlavního proudu lžou a vypouštějí někdy neověřené, jindy zcela vylhané nebo při nejmenším zkreslující zprávy, jindy politické názory převlečené za zprávy, a podobných masáží se dopouštějí i mnohé podniky a konglomeráty. Když se podvod provalí, vlády, politici, propagandisti převlečení za novináře, jakož i mnohé podvádějící podniky se považují za oběti. Za oběti falešných zpráv. Tak se obávám, pane autore, že jste svým článkem právě přispěl k tvorbě "fake news".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 10.3.2021 2:37

Jenomže, v tom je ale sakra rozdíl.

Jestli na straně jedné někdo vysloveně uvádí falešnou zprávu - o špatném stavu té společnosti /třeba banky/(ale to je pokud vím trestné, a i na soc. sítích se dají lidé dohledat)

A nebo - jestli je ta zpráva pravdivá, a ten člověk pouze vyslovuje svůj názor , by že si měli klienti své peníze (pro jistotu) vybrat. Na takový názor má jistě právo, a ti klienti to rádi ocení

Tudíž - ono to tak není problém v těch pořád omílaných fake news, ale v tom, že by si měli i manažeři těch firem zvyknout, že se pohybují v informačním prostoru, kde se špatné zprávy šíří rychle, a kde každý má právo publikovat svůj názor.

Mimochodem, ono to takhle fungovalo, i před tém internétem, vzpomeňme, na proslulý román Penězoměnci (Arthur Hailey, 1981), kde tu zprávu o tom, že ta banka má problémy (a že je měla) roznesl lidem místní pošták. A troufl bych si dokonce tvrdit, že to řešení, kterým ředitel tu banku zachránil, by si dnešní top manageři nezvolili ani omylem, to by radši nechali tu banku padnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek