aneb Moderní kšeftování s odpustky

Údaje o zásluhách Fair Trade o zlepšení situace chudých zemědělců jsou v nejlepším případě pochybné. Fair Trade naopak vytváří řadu problémů jak pro pěstitele do programu zapojené, tak pro ostatní.

Colleen Berndt, profesorka na San José University v Kostarice, a Marc Sidwell z Adam Smith Institute v Londýně se shodují na následujícím:

Produkty Fair Trade nejsou vysoce kvalitní: Ve skutečnosti se jedná o průměrnou až nižší kvalitu. Zemědělci totiž nejkvalitnější výpěstky prodávají na volném trhu, kde za ně dostanou vyšší cenu. Do systému Fair Trade, kde mají výkupní ceny zaručené, dodávají kvalitu podřadnější, kterou by jinak na volném trhu prodali levněji nebo vůbec ne. To platí pro kávu, banány, kakao i jiné produkty.

Fair Trade trestá úspěch: Standardy certifikace vyžadují, aby pěstitelé byli nezávislí na nájemné práci. Povolují užívání práce rodinných příslušníků s pouze občasným najímáním dělníků. Úspěšní zemědělci, kteří si mohou dovolit platit dělníky, se tudíž nekvalifikují nebo o certifikaci přicházejí. To omezuje jejich schopnost trvale vymanit sebe a svou rodinu z chudoby a znevýhodňuje pěstitele, kteří dokáží jiným nabídnout práci a tak jim pomoci vymanit se z chudoby.

Klub Fair Trade nepřijímá nové členy: Současná nabídka produktů Fair Trade převyšuje poptávku. Noví zájemci o certifikaci musí do systému nejdříve přivést odběratele.

Přínos Fair Trade pro zemědělce je zanedbatelný nebo žádný: V publikacích Fair Trade najdete fotografie škol a zdravotních středisek, která nebyla vždy postavena zásluhou této organizace. Dosažení a udržení standardů certifikace vyžaduje nákladné změny zařízení a poplatky za certifikaci, které pohltí většinu rozdílu v příjmu. Mnoho zemědělských družstev Fair Trade přiznává, že jejich členové z certifikace žádné výhody nemají.

Neexistují žádné ověřitelné informace o úspěchu Fair Trade: Namísto statistických údajů o vlivu na životní prostředí a socioekonomických indikátorů tato organizace publikuje pouze ojedinělé historky a pečlivě vybrané nereprezentativní případové studie.

Fair trade škodí zemědělcům, kteří nejsou zapojeni: Zaručenými výkupními cenami Fair Trade chrání své pěstitele proti následkům nasycení trhu. To znamená, že tito pěstitelé nemají důvod v případě přesycení trhu omezovat produkci, což má za následek snižování tržních cen. Tím trpí zemědělci, kteří si nemohou dovolit certifikaci.

Čokoláda, káva a čaj označené logem Fair Trade jsou obvykle dražší než ostatní. Podle ideologie Fair Trade by ovšem měly stát stejně nebo být levnější, protože tato organizace přece z řetězce vylučuje zlé překupníky. Jak je to možné? Zdůvodňuje se to tím, že si připlácíte za vyšší kvalitu (lež jako věž). Dále potom podporujete malé hladovějící černoušky, indiánky a cejloňánky (možná některé z nich, daleko více ostatním tím ale škodíte).

Fair Trade je skvělý obchod s odpustky pro lidi, kteří se stydí za to, že vybudovali fungující civilizaci. A nejhorší překupník je ten, který tvrdí, že překupníka vyřadil.

Zdroje:

Berndt, C., "Does fair trade coffee help the poor: Evidence from Costa Rica and Guatemala", Mercatus Policy Series, Policy Comment Number 11, Mercatus Center, George Mason University, June 2007

Sidwell, M., "Unfair trade", Adam Smith Institute, London, 2008

Wilson, T., "Fair trade no substitute for intellectual property", IPA Review, March 2007, Wilson, T.,

Weitzman, H., "Bitter taste of ‘fair trade’ coffee", Financial Times, 08/09/2006

Gresser, C. & Tickell, S., "Mugged: Poverty in your coffee cup", Oxfam International, 2002

"Fair trade coffee only brews more poverty", Australian Financial Review, 12/08/2006 and Wilson, T., "Macchiato Myths", IPA Review, 07/2006

© Zuzana Kulhánková