Teng Siao-pching v roce 1992 řekl: „Blízký východ má ropu, Čína má vzácné kovy.“ [1] Dnes – téměř o tři desetiletí později – je svět na čínských vzácných kovech téměř zcela závislý. Vzácné kovy jsou klíčovou součástí řady moderních technologií od spotřební elektroniky až po vojenské a zelené technologie: mobilní telefony, počítače, stíhačky, řízené střely, solární panely, větrné turbíny a elektromobily. Poptávka po vzácných kovech roste a Čína je prakticky jejich výhradním světovým producentem. Týdeník The Economist v roce 2019 napsal: „Když rozšíříme přirovnání pana Teng Siao-pchinga, tak je to totéž, jako kdyby Střední východ nejen seděl na většině světových zásob ropy, ale také ji téměř výhradně rafinoval a vyráběl z ní i finální produkty.“

Podle zprávy NATO o energetické bezpečnosti z roku 2020 je „závislost NATO na dovozu vzácných kovů z Číny téměř stoprocentní“. Například k postavení ponorky amerického námořnictva třídy Virginia jsou potřeba přibližně čtyři tuny, k postavení raketového torpédoborce třídy Arleigh Burke jsou potřeba více než dvě tuny a k postavení stíhačky F-35 více než 400 kilogramů vzácných kovů.

„Čína kontroluje více než 70 % celosvětové těžby vzácných kovů,“ poznamenal Alistair MacDonald v deníku Wall Street Journal, „a kontroluje 90 % složitého procesu jejich přeměny na magnety.“

Vždy tomu tak ale nebylo. Časopis Foreign Policy v říjnu 2020 napsal: „Až do roku 1980 bylo 99 % světové těžby vzácných kovů vedlejším produktem americké těžby titanu, zirkonu a fosfátů. Čína tento trh dokázala ovládnout díky změnám amerických předpisů, díky dobrovolnému přenosu odborných znalostí a duševního vlastnictví a díky absenci pragmatické průmyslové politiky v USA.“

Vzácné kovy se nacházejí i mimo území Číny, ale ta kontroluje přibližně 30-40 % všech známých ložisek. Těžba vzácných kovů je obtížný a vysoce znečišťující proces, který byla Čína ochotna převzít. Podle Dánského institutu pro mezinárodní studia:

„Čína dnes disponuje jednak odbornými znalostmi, duševními vlastnickými právy, výrobními zařízeními a také ovšem vlastními průmyslovými odvětvími zpracovávajícími vzácné kovy. Čína také vyrábí stále více produktů obsahujících vzácné kovy, proto je pro konkurenční společnosti mimo Čínu prakticky nemožné se ve výrobě tohoto druhu zboží uchytit.“

To, že má Čína v těžbě vzácných kovů de facto monopol, vytváří akutní problém: Během soupeření Číny a USA může závislost na Číně brzdit životně důležitá odvětví a může ohrozit národní bezpečnost USA. Deník Financial Times v únoru 2021 informoval, že Čína zkoumala možnosti omezení exportu vzácných kovů, které jsou klíčové pro americký vojenský průmysl, například pro výrobu stíhačky F-35. Poradce čínské vlády novináři deníku Financial Times řekl: „Moje vláda chce vědět, zda budou mít USA potíže s výrobou stíhaček F-35, pokud by Čína zakázala vývoz vzácných kovů.“ „Představitelé průmyslu dodali, že Peking chce také zjistit, jak rychle by USA mohly zajistit alternativní zdroje vzácných kovů a jak rychle by mohly svou vlastní produkci vzácných kovů zvýšit.“ V roce 2010, po sporu následujícím po zadržení kapitána čínské rybářské lodi Japonskem Čína zablokovala vývoz vzácných kovů do Japonska.

Čína klasifikovala svůj průmysl soustředěný kolem vzácných kovů jako strategický a zdá se, že má v úmyslu si svůj náskok udržet. Web Politico v lednu 2021 napsal: „Čína si pro sebe zajistila dokonce i zdroje vzácných kovů v zahraničí, když skoupila těžební práva v Africe a Jižní Americe a výrobce solárních panelů v Malajsii.“ Čína se poohlíží také v Arktidě. Největší nerozvinutá ložiska vzácných kovů na světě leží zřejmě v Grónsku. Čína v Grónsku investovala do projektu těžby vzácných kovů – projektu Kvanefjeld – prostřednictvím australské těžební společnosti Greenland Minerals ovládané čínským kapitálem. Po všeobecných volbách – které byly de facto referendem o čínských plánech těžit nejen vzácné kovy, ale také uran – se k moci dostala nová grónská vláda a ta 16. dubna 2021 slíbila, že „udělá vše, co bude moci, aby projekt Kvanefjeld zastavila“.

Nová grónská vláda má ve svých rukách nejen naděje Číny na těžbu v Grónsku, ale také naděje ostatních zemí, které doufají, že se osvobodí od své závislosti na dodávkách vzácných kovů z Číny. Londýnský think tank Polar Research and Policy Initiative (PRPI) v březnu doporučil, aby se aliance Five Eyes (Pět očí) tvořená zpravodajskými službami Austrálie, Velké Británie, Kanady, Nového Zélandu a Spojených států zaměřila na grónské naleziště vzácných kovů. Ve své zprávě PRPI uvádí: „Obrovské zásoby kriticky důležitých nerostných surovin a velký počet tam působících britských, kanadských a australských společností dělají z Grónska pro alianci Five Eyes krajně zajímavou oblast nových příležitostí.“

Závislost na čínských dodávkách vzácných kovů se v poslední době dostává do centra pozornosti díky novému plánu amerického prezidenta Joea Bidena na obnovu infrastruktury, který zahrnuje vybudování infrastruktury pro produkci čisté energie za účelem snížení emisí uhlíku. Cílem tohoto plánu je zjevně posunout USA od používání fosilních paliv a místo toho zvýšit využívání solární a větrné energie a energie z jiných obnovitelných zdrojů k zásobování amerických domácností, podniků a továren elektrickou energií. Dalším z Bidenových návrhů je utratit 174 miliard dolarů na podporu trhu s elektromobily a usnadnit tak přechod od automobilů s benzinovým a naftovým motorem.

K výrobě větrných turbín, solárních panelů a elektromobilů jsou potřeba vzácné kovy, a pokud jde o výrobu různých produktů, v nichž jsou vzácné kovy nenahraditelné, tak má Čína náskok v řádu desítek let. V Číně se například vyrábí více než 60 % solárních panelů a 45 % polykrystalického křemíku (materiálu používaného k výrobě solárních panelů). Problém se týká také lidských práv: Polykrystalický křemík se totiž vyrábí v Sin-ťiangu, kde je Čína obviňována z využívání nucené práce ve výrobních řetězcích. Ironií je, že k výrobě tohoto materiálu je zapotřebí teplota nad 1000 stupňů Celsia a Sin-ťiang má hojnost levné elektrické energie z uhlí. Bývalý náměstek ministra obchodu v administrativě prezidenta George H. W. Bushe Tom Duesterberg řekl: „Výroba solárních článků bude v USA nákladnější než v Číně. Můžeme se rozhodnout, že tuto cenu zaplatíme, ale bude to dražší a výroba se hned tak nerozběhne. Pokud se napětí mezi námi a Čínou zhorší, tak Čína již v minulosti ukázala, že se nebude ostýchat přerušit dodávky.“

Přestože Bidenův plán nabízí americkým automobilkám dotace, aby je přiměl k výrobě elektromobilů a baterií do elektromobilů přímo ve Spojených státech, tak zdaleka největším světovým výrobcem elektromobilů je Čína. Podle společnosti Statista:

„Předpokládá se, že Čína do roku 2023 vyrobí přibližně 13 milionů elektromobilů a automobilů s hybridním pohonem, což je více než jakákoliv jiná země na světě. Odhadovaná úroveň výroby elektromobilů v Číně by tak mohla překročit kombinovanou produkci ostatních velkých trhů – včetně Spojených států amerických, Německa a Japonska.“

Bidenův plán by proto mohl vést k ještě většímu posílení čínského odvětví zelené energie.

Tato otázka je zcela zásadní, zejména proto, že Čína má již na trhu se vzácnými kovy úžasnou výhodu. Constantine Karayannopoulos, generální ředitel společnosti Neo Performance Materials ULC – jedné z mála západních společností schopných zpracovat vzácné kovy a vyrobit z nich magnety – deníku Wall Street Journal řekl: „Na to, aby se tyto vzácné kovy dostaly ze země do elektromotoru, potřebujete velké množství dovedností a odborných znalostí, které mimo Čínu existují jen v omezené míře. Pro mnoho podniků v tomto odvětví bude bez určité pokračující vládní pomoci velmi obtížné proti čínské konkurenci obstát.“

Výkonný ředitel společnosti USA Rare Earth LLC Pini Althaus řekl: „Dohnat Čínu bude Západu trvat dvacet let nebo jej to bude stát desítky a desítky miliard dolarů.“

Autorka je komentátorka, právnička, politická analytička a významná spolupracovnice Gatestone Institute.

----------------------------------------

Poznámka překladatele

[1] Vzácné kovy (vzácné zeminy, prvky vzácných zemin, kovy vzácných zemin) je souhrnné označení pro skupinu prvků, kterou tvoří skandium, yttrium a lanthanoidy (tj. lanthan a čtrnáct prvků následujících za ním v periodické soustavě prvků). Jako vzácné se označují proto, že se jen málokdy vyskytují v takových koncentracích, aby se vyplatila jejich těžba.

Překlad původního textu: The Effect of Communist China on America’s Clean Energy Plan

Přeložili: Libor Popovský, Helena Kolínská

Převzato z webu Gatestone Institute