Brabcův kůrovec sežere tolik lesa, jako sežral ten Bursíkův…
Ministr životního prostředí Richard Brabec s platností od 1.3. 2020 vyhlásil nově platnou zonaci NP Šumava. To by samo o sobě nebylo nic závadného, kdyby rok před tím nevešla v platnost novela zákona o ochraně přírody. Ta novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna navzdory šumavským obcím, navzdory Jihočeskému a Plzeňskému kraji, navzdory odborníkům, navzdory odmítavému stanovisku Senátu Parlamentu ČR a navzdory prezidentskému vetu.
Zhoubnost novely zákona o ochraně přírody se na Šumavě začne naplňovat právě nyní, po schválení nové zonace NP Šumava. Zákon v synergii s novou zonací znamená, že do tří let přijde Šumava nejméně o dalších 10.000 hektarů dospělého smrkového lesa, které zahubí podporovaný kůrovec.
Jak to? Předně, když poslanci vedení ministrem Brabcem schválili novelu zákona o ochraně přírody, ani netušili, co se za jeho řádky skrývá. Novelou bylo mj. schváleno zneplatnění lesního zákona nejenom v první, ale také v druhé zóně národních parků. Pro neznalé poslance neviditelná drobnost, ale smrtící. Podle lesního zákona se kůrovcem napadené stromy musí zpracovat do konkrétního data. Pokud byl lesní zákon „vyoutován“ v první a druhé zóně národních parků, pak se zde kůrovcem napadené stromy asanovat nemusí. Když byla schválena novela zákona o ochraně přírody, nikdo s poslanců nevěděl, jak velké budou na Šumavě vyhlášeny první a druhé zony. Novela se tak stala bianko šekem pro předem nestanovené území.
Od 1.3.2020 již oficiálně víme, že součet první a druhé zóny v NP Šumava tvoří přes 52 % rozlohy národního parku. To je přes 35.000 hektarů. Na celé této ploše neplatí ustanovení lesního zákona ve smyslu povinné ochrany lesa proti hmyzím škůdcům. Jen pro představu dodávám, že za ministra Bursíka byl lesní zákon jeho ministerským rozhodnutím zneplatněn na necelé jedné třetině Národního parku Šumava. Výsledkem pak byla největší kůrovcová kalamita v dějinách NP Šumava. Za necelých pět let od roku 2008 zahubil Bursíkův kůrovec na Šumavě přes 10.000 hektarů lesa. A to lesní zákon neplatil jen na jedné třetině parku. Nyní neplatí na 52 % plochy NP Šumava. Nikoli jen nějakým ministerským rozhodnutím, ale ze zákona o ochraně přírody. Člověk nemusí být génius, aby si dokázal dovodit, co ve smrkové Šumavě nastane v příštích letech.
Abych dokreslil závažnost situace, dovolím si k nově vyhlášené zonaci NPŠ několik významných faktů.
1. Novou zonací NP Šumava se okamžitě rozšiřuje bezzásahovost o cca 2000 hektarů. Na této ploše se vyskytuje několik set tisíc smrků, které může napadnout kůrovec. Většinu z nich také časem napadne, nerušeně se na nich namnoží a vyletí napadat další statisíce stromů v druhé zóně.
2. V nově vyhlášené druhé zoně NP Šumava se nachází 10–12.000 hektarů lesa atraktivního pro kůrovce. To je takového lesa, kde je v dřevinné skladbě lesa vysoké zastoupení smrku, navíc ve věku, který k žíru kůrovcem inklinuje.
3. Členové vedení NP Šumava ale ministerstvu ŽP loni opakovaně uváděli, že nebudou důsledně zpracovávat větrné polomy a zlomy nejenom v první zóně, ale ani ve druhé zóně.
4. Jsme krátce po větrném orkánu Sabina a po dalších silných vichřicích. Ty jen v NP Šumava polámaly a vyvrátily cca 70.000 stromů, převážně roztroušeně. Velké procento těchto polomů se nachází v druhých zónách, kde se je odpovědní činovníci nechystají důsledně zpracovat. Tyto polomy bude kůrovec přednostně napadat a bude se na nich nerušeně množit.
5. Odpovědní pracovníci NP a MŽP také prohlašovali, že pokud nemusí, tak nebudou asanovat kůrovcem napadené stromy v druhé zóně NPŠ, pokud by zásah byl příliš velký. Co znamená příliš velký, si však vykládají podle vlastních pravidel. Zásady péče park Šumava pro jistotu po celou dobu ministrování pana Brabce nemá. Šumava je tak celosvětově unikátní národní park, který je jako jediný spravován bez pravidel.
6. I kdyby se náhodou mohlo podařit kůrovcem napadené stromy asanovat, tak si rozvoj kůrovce „ochránci“ samovolných procesů a divočiny v NP Šumava pojistili. Nově totiž rozšířili oblasti byť potenciálního výskytu tetřeva hlušce. A to i nad rámec první a druhé zóny. Argumentují tím, že těžba a vrčení motorových pil chráněného tetřeva ruší, a to zejména v době jeho toku a vyvádění mláďat. Každý praktický lesník vám řekne, že to tak není, že tetřev žije s lesníky a těžaři v lese bez problémů. Podle nových pravidel se tetřev nesmí takto rušit až do doby, kdy je ukončeno jarní rojení kůrovců a kdy nová generace z nezpracovaných stromů a polomů již vyletěla a napadla další stromy. Bizarní pravidla asanace kůrovcem napadených stromů v tetřeví oblasti říkají například to, že dělníci mohou pracovat jen od 10:00 hod do 17:00 hod, maximálně však tři dny na jednom místě. Jednotlivá místa mohou být od sebe nejméně 1 km, atd ... A z celé tetřeví oblasti (25.000 ha) se smí zasahovat proti kůrovci jen na 3 % této plochy. Kdyby bylo kůrovce víc, asanovat se nebude. Ano, vážení lesníci, čtete dobře.
7. Z uvedeného je vidět, jak rafinovaně dábelský, přitom zcela záměrný je plán na co nejrychlejší a největší akceleraci kůrovce na Šumavě.
8. Podle mých střízlivých odhadů dojde na Šumavě již na podzim tohoto roku k nové velké kůrovcové kalamitě. Do pouhých tří let nám hrozí, že Šumava přijde o dalších nejméně 10.000 hektarů lesa ve druhé zóně.
9. Protože ve třetí zóně se kůrovcem napadené stromy již zpracovávat musí (tam již platí lesní zákon), dojde ve třetích zónách k obrovským nárůstům kůrovcových těžeb. A tak další velká část Šumavy nejenom uschne kůrovcem, ale bude také vykácena.
10. Nepovažuji takový záměr za ochranu přírody a považuji to za nanejvýš trestuhodné jednání.
Píši tento článek ve snaze informovat o smutné prognóze vývoje šumavských lesů, aby si odpovědní činitelé a vrcholní politici uvědomili, jaké zákony z neznalosti situace schvalují a komu svěřují tak krásné území, jakým je Šumava. Synergie novely zákona o ochraně přírody, právě přijaté změny zonace NP Šumava a personální obsazení rezortu životního prostředí přivede Šumavu na kolena. Jak říká modravský starosta: „Uchránili jste Šumavu k smrti!“