5.12.2020 | Svátek má Jitka


ŠUMAVA: Státní ochrana přírody selhala

16.3.2010

Spor o budoucnost šumavských lesů trvá více než deset let. Radikalizovat se začal poté, co ekologičtí aktivisté "vlastními těly" a před televizními kamerami bránili "kácení nejcennějších šumavských lesů". Jeden z autorů tohoto článku, bývalý ministr životního prostředí, již před osmi lety varoval svého ministerského předsedu, že předáním Šumavy do rukou radikálních ekologů pod záštitou tehdejšího ministra životního prostředí Ambrozka může dojít ke zničení šumavských lesů.

Celá řada lesnických odborníků a vědců z mnoha oborů opakovaně varovala před tím, že ponechání části šumavských lesů bez ochrany proti kůrovci spustí na zbylém území Šumavy kůrovcovou kalamitu nebývalých rozměrů. Ani vedení NPŠ, ani jejich kolegové na MŽP těchto varování nedbali. Pamatujete, jak byli šumavští starostové, hejtmani i regionální politici nazýváni dřevožrouty a agenty těžařských lobby a obviňováni, že chtějí na Šumavě těžit dřevo?

Ekologisté neustále opakovali, že lesy v národním parku nejsou lesy hospodářské a že se v nich tedy nesmí zasahovat proti kůrovci (čili výjimečně kácet i v prvních zónách národního parku). Rádobyochranáři se velice pletli - geneticky nevhodnou, stejnověkou smrkovou schwarzenberskou monokulturu dávali na roveň např. pralesům v Amazonii. Kůrovec byl mimo jiné povýšen na brouka hodného ochrany. A několik vědců "s úžasem" sledovalo korelace mezi působením kůrovce a smrkovou monokulturou. Tedy věci, které jsou v lesnických učebnicích popsány po staletí.

Bylo to "ekologické vedení" NPŠ a další ministr v pořadí, Martin Bursík, kteří před třemi lety prosadili v Národním parku Šumava experiment s ponecháním značné části smrkových monokultur v rámci tzv. "divočiny". Po orkánu Kiryll ponechali cca 140 000 m3 dřeva ležet bez ošetření proti kůrovcům, údajně jako zdroj živin pro budoucí porost. Celkem do "divočiny" či "bezzásahovosti" zařadili 30% území Šumavy. Kůrovcová kalamita zákonitě vznikla a na Šumavě se dnes kácí jako nikdy v historii tohoto parku. Kácet se musí proto, aby se kůrovec dále nešířil a nezničil zbývající šumavské lesy. A kácí současné ekologické vedení, protože nikdo jiný ani na Šumavě kácet nemůže. Již následující rok po Kiryllu nastoupila těžká technika, harvestory a výsledkem jsou, jak jinak, obrovské holiny.

Posuďte sami, kolik se na Šumavě za posledních deset let těžilo dřeva (čísla jsou ze statistiky MŽP):

těžba dřeva

V letošním roce se očekávají těžby v národním parku okolo 700 000 m3!

Podotýkáme, že na konci roku 2003 byl odvolán ředitel Ing. Žlábek, kterému ochránci přírody vytýkali, že v Národním parku těží dřevo (sic!). A ti, kteří ho odvolávali, dnes těží šedesátkrát více než on! Správa NPŠ dokonce těží více, než se těžilo za komunismu, kdy celá Šumava byla hospodářským (a vojenským) lesem. Každý, kdo v minulosti prosazoval na Šumavě "divočinu" či suchý les, musí dnes přijmout odpovědnost za to, že se ze Šumavy stala továrna na dřevo. Devastace šumavských lesů a masivní těžba šumavského dřeva v režii ekologického vedení Národního parku však bohužel pokračuje. Dnes je již více než jasné, že ekologisté v lepším případě klamali veřejnost jen proto, že problematiku kůrovce neznali a podceňovali, nebo - v horším případě - sehráli truchlivou roli užitečných naivků v zájmu těžařské lobby.

Tomáš Jirsa, senátor s volebním obvodem na Šumavě.
Miloš Kužvart, ministr životního prostředí v letech 1998 - 2002

Miloš Kužvart Tomáš Jirsa







 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.