28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ŠUMAVA: Cestovní kancelář Kůrovec

Po dobu téměř dvaceti let nás ekologističtí aktivisté nevládních organizací přesvědčovali, že „kůrovec je lékař lesa“. Někteří představitelé Národního parku Šumava ještě v devadesátých letech tvrdili, že kůrovec napadá pouze staré a nemocné stromy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Janyška 5.5.2019 9:52

Kůrovec je jen synonymem ke slovu Babiš.

Jeho ministr životního prostředí tam sedí už 6 let a Babišovy firmy těží dřeva suverénně nejvíce ze všech..... Dzp.

P. Urban 5.5.2019 8:32

Malá poznámka

Už to tady psali jiní, ale stojí za to napsat to zcela jasně: lesy se ve střední Evropě dají postavit i z jiných stromů, než je smrk. Pokud to obnovovatelům lesů nedochází, pak i jinak stupidní argumenty některých ekologů mohou mít něco do sebe.

Smrková monokultura navíc není zrovna nejlepší akumulátor vody v krajině. Kdo nevěří, ať si zajde do takového lesa po delší průtrži mračen, odhrne vrstvy jehličí a zjistí, kam až jím voda pronikla.

P. Rada 5.5.2019 8:53

Re: Malá poznámka

Doposavavad platilo, že lesy se ve střední evropě daly ekonomicky nejefektivněji "postavit" jako smrkové. Dnes už přestává platit i to, že je zde vitální celá tisíciletí místně přispůsobená borovice - nemluvě o tom, že ekonomicky se tolik nevyplácí.

I při tomto pohledu je opomenuto to podstatné. Tedy jaké zde bude klima v době teoretické zralosti lesů tj zhruba za století od výsadby. Zásadní problém je totiž v tom, že prakticky nikdo nezná vitállní dlohověkou ekonomickou dřevinu která by snesla jak občasný zimí mráz tak letní vedra a sucha při průměrném nárůstu teplot o 4C a očekávaném úbytku vláhy na stepní charakter (v polohách do cca 500m n.m.)

Nejilustrativnější je podívat se po globu do oblastí kde už dnes panují podobné podmínky (balkán ve stejné výšce, Španělsko..). V takovém ale vitální ekonomicky využitelné lesy málo kde rostou. Tvrdím tedy, že v naší krajině se nejdříve právě v lesnictví klimaticky schyluje k tragedii rozpadu dříve bohatých lesů na převážně stepně-křovinaté ekonomicky obtížně využitelné prostředí. Proužky bývalých lesů se ale ještě asi udrži na horách nebo naopak v údolích s kořeny dostupnou dostatečně naakumuulovanou zvodnělou vrstvou podloží.

P. Rada 5.5.2019 8:59

Re: Malá poznámka

Podívejte se kam směřuje vývoj právě našeho klimatu.:

http://www.top-expo.cz/domain/top-expo/files/smart-city/smart-city-2018/voda-a-sucho/prezentace/danhelka_jan.pdf

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2019/Predbezna_zprava_o_suchu_2018.pdf

http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd1546437271=

L. Novák 5.5.2019 22:33

Re: Malá poznámka

Propaganda zeleného magora "Rada"...

M. Prokop 5.5.2019 20:59

Re: Malá poznámka

A jak dlouho trvá to "stavění" z jiných stromů?

B. Brousková 4.5.2019 19:03

Kůrovec

Vzhledem k tomu , že v současnosti se kůrovcová kalamita objevila i v okolí Moskvy, je jasné , že vrazi a váleční štváči z Volstrýtu se neštítí v své zběsilé nenávisti ničeho. Pokud tam nějaký samozvanec, a zaprodanec dovezl neošetřené kůrovcové dřevo od Ptačího potoka , nebude asi daleko od pravdy zjištění, že to byl Kalousek, který nejen vraždí lidi cez padáky a týrá každého kojence,, kterého potká při svých opileckých toulkách po Praze ,ale za jidášské ojro je schopen každého, zločinu. Jak dlouho mu to bude dělnická třída, družstevní rolníci a pokroková inteligence trpět?

L. Novák 5.5.2019 14:40

Re: Kůrovec

:-D

J. Rechnovský 4.5.2019 14:34

Kecy!

Jsem pragmatik a ekonom. Ideologičtí, zelení žvanilové typu Kateřina Biomasa Jacques jsou mi k smíchu.

Tak dlouho jsem slyšel o přístupu ke kůrovci protichůdné názory, až jsem si udělal exkurzi na Německou a Českou část Šumavy. V jednu chvíli jsme šli přímo po hranční silnici ve výšce asi 800m. Vpravo, na Německé straně, byl náletový, bezzásahový les starý 15-20let. Nijak hustý, smíšený, s vysokou trávou a keři, ale evidentně zdravý. Vlevo, na České straně byl hustý, smrkový les. Měl podivnou šedou barvu. Byl mrtvý. Pár let před tím prý zachutnal kůrovci...

Vzdálenost mezi oběma lesy byla tak 20 metrů. Civěl jsem na ten úkaz snad půl hodiny. Od té doby mám celkem jasno.

Takže Jirso a podobní ideologičtí antiekologisté. Můžete mi to racionálně vysvětlit?

J. Kratochvíl 4.5.2019 15:33

Re: Kecy!

Pane Rechnovský, vysvětlení snad není tak těžké. V době kdy na naší straně Šumavy vrcholila kůrovcová kalamita, na německé straně již smrkový les nebyl, tam proběhla katastrofa o několik let dříve. Na naší straně se v té době v lese hospodařilo postaru podle staletých zkušeností a dovedností lesníků. Katastrofa přišla až když přišli ekologisté a tomuto hospodaření zabránili tzv. bezzásahovými zónami. Tak jsem to alespoň pozoroval já, občasný turista na Šumavě.

J. Rechnovský 4.5.2019 16:15

Re: Kecy!

Pane Kratochvíle, kůrovcová kalamita v Německu byla, jak jsem slyšel, o několik desetiletí dříve. Němci se rozhodli vyhlásit bezzásahové zóny a tam neudělat NIC. Od té doby jim sám vyrostl zcela přirozený les. Někde už to je 30 let. Tam kde vyrostl se žádná kalamita neopakovala...

Můj laický názor je rozšířit bezzásahové zóny v NP Šumava. Německý příklad se evidentně osvědčil. Tedy. Nechat les sežrat kůrovcem, ať se o sebe krajina postará sama.

J. Lukavsky 4.5.2019 18:38

Re: Kecy!

"Tam kde vyrostl se žádná kalamita neopakovala..." no on kůrovec žere jen starší stromy, ty mladé smrčky mají tenké lýko kde se nevejde a mají hodně smůly a tou ho zalijí. Takže to, že mladý les na straně Bavorska kůrovce nemá je vysvětlitelné snadno. Lze ale předvídat, že až smrky dorostou tak se kůrovec chytí. Žádné čáry to nejsou.

J.L.

end

P. Rada 4.5.2019 19:51

Re: Kecy?

Ekologie opravdu nejsou žádné čáry. "Čáru" udělal člověk na mapě a nejvýrazněji tam, kde byla nejbonitnější půda co dávala největší zisky a hodnocení momentálního zisku je s hlediska moci kritické pro rozhodování lidí dodnes. Ta hraniční čára vznikla příznačně také jako relikt moci - nikoliv ekologie.

I dnes se ví, že nejvyšších zisků může dosáhnout monokulturní stejnověký les - tedy za předpokladu, že nepřijde větrná či kůrovcová kalamita nebo dokonce klimatická změna. Pokud je totiž les různověký a nebo dokonce druhově rozmanitý, pak je sice daleko odolnější na různé disturbace (větrné kalamity, sucha či přívaly vod, požáry...) ale prakticky jej nelze obhospodařovat hromadnou metodu, která bývá nejméně náročná na investice.

Takový harvester dokáže skládat strom za stromem hektar po hektaru a poradí si i na rozbahněné půdě podkládáním větví pod svůj postup a tak vzniká hromada dřeva za hromadou, holina po holině.... Zkuste ale těžit stejně snadno když zralé stromy stojí desítky metrů od sebe a navíc tak aby jste nově rostoucí mladší generace a ostatní život nepoškodil.

To bývá o násobně vyšší pracnosti do které se nikdo nehrne - leda, že by ten les a práci s tím spojenou miloval. Takovéto zamilované ale pravidelně převálcuje zisku-chtivá konkurence a tak stále více zbývá to co nese a zrovna to se ale v dynamicky měnící se době ukazuje jako dlouhodobě nestabilní ponás potopářkou metodu. Někdo na ní ještě vydělává mnozí mu závidějí a chtějí také... ale společnost jako celek tratí už proto, že lesy zdaleka nejsou zdrojem jen dřevní hmoty.

L. Novák 5.5.2019 8:14

Re: Kecy?

A proto je vlastnictví lesa a půdy státem zdaněno... :-P

J. Pospíšil 5.5.2019 4:19

Re: Kecy!

Němci ten les osázeli a pak vyhlásili za bezzásahový.

V. Petr 4.5.2019 13:27

Stačí si položit otázku, PROČ se katastrofální kůrovcová

kalamita objevila až tehdy, když do toho začali žvanit zelení. Předtím to byl vždy jen lokální problém, který byl pokaždé rychle zvládnut!

J. Lepka 4.5.2019 14:22

Re: Stačí si položit otázku, PROČ se katastrofální kůrovcová

Ta odpověď je prostá, protože předtím měl les své hajné, kteří pravidelně sledovali stav stromů a když viděli nějaký napadený, druhý den tam byli dřevorubci a napadený strom skáceli, oloupali a kůru s větvemi spálili na místě. I tak to byl furt souboj půl na půl. Až když přišli chytří politici, sice s plnou hubou ochrany přírody, ale bez elementárních znalostí jejího fungování, kde přání bylo otcem myšlenky, přišel průšvih.

P. Rada 4.5.2019 20:17

Re: Stačí si položit otázku?

Pane Lepko ti dnešní politici lesům skutečně zavařili a to hned s několika důvodů. Ten nejrychleji působící tkvěl v aplikaci metody zbožně tržního hospodaření v lesích. Kdejaká lesní správa tak přišla o těžební kapacity ale i odborníky. Zisk státu se navyšoval výběrovým řízením - např kdo nabídl vykácet za nejvýhodnějších podmínek. Už se zdálo, že to může fungovat - když přišla klimatická změna, sucho... a s ním náhlý tlak na operativnost při odstranování ložisek kůrovce.

Chyběli najednou jak kapacity tak odbornost prostě proto, že těžaři bývali najímáni ze zahraničí a k místním lesům neměli už prakticky žádný vstah - o odborné stránce nemluvě a vypisování tenrrů ze zákona také trvá.... Ránu do vazu tomu zasadil nadbytek vytěženého dřeva, pokles jeh ceny a zahkcení zpracovatelských kapacit. Mnohde se pak těžba dokonce přestala vyplácet, vypsat nový tendr chvíli trvá (to kůrovce nezajímá) a když už se kácelo tak zároven narostly dopravní vzdálenosti které spolu s neodbornou manipulací vedly k další eskalaci kalamity. Rozvozem kůrovcejež (sám efektivně nedoletí dále jak několik set metů) na desítky kilometrů vzdálené zpracování se rychlost šíření kalamity ještě znásobila.

Ekonomicky se to vlastníkům dnes leckde jeví spíše tak, že naše zejména monokulturní a stejnověké lesy je nejvýhodnější nechat uschnout a rozpadnout. Takto navozené riziko extrémních požárů je ale dalším důsledkem zvrácenostií ultraliberální ekonomiky které u nás zatím naštěstí nenašlo svůj katastrofický výraz.

Zásadní dlouhodobý problém ale je, že hromadně se politici chtějí zalíbit voličům přivyklým konzumnímu životu na vysoké míře spotřeby. Důsledkem je doposud celosvětově eskalující klimatická změna která zásadně mění podmínky pro každý život - tedy i lesů které se nestíhají pro svou dlouhověkost situaci přispůsobit.

J. Lukavsky 5.5.2019 7:32

Re: Stačí si položit otázku?

"Takto navozené riziko extrémních požárů je ale dalším důsledkem zvrácenostií ultraliberální ekonomiky" no kdyby se v lesích hospodařilo "ultraliberálně ekonomicky" tak by se nenechaly smrky sežrat kůrovcem a nastojato uschnout, ale vytěžily, odvezly a prodaly... Tak jako se to stalo v r. tuším 1868, kdy na Šumavě padlo 5M m3 dřeva sněhovou bouří. Schwarzenbergové to vytěžili a prodali. A zalesnili smrkovou monokulturou. Ta ovšem vyžaduje intenzivní péči a vedení. Ty hektary souší dnes jsou výsledek "zeleného myšlení a vyčůranosti jurodivých věrozvěstů" a na tom se přiživují politici. Mysleli jsme to dobře - dopadlo to jako vždy. J.L.

L. Novák 5.5.2019 8:22

Re: Stačí si položit otázku?

Zelený blb "Rada" totiž vůbec nerozumí pojmům, které používá... :-)

Problémem je obrovské množství lesů ve vlastnictví státu... který se o ně nestará s péčí řádného hospodáře a nechá si do toho kecat organizované blby-bezzemky jako je "Rada".

P. Rada 5.5.2019 8:34

Re: Stačí si položit otázku?

Pane Lukavský zejména v prvých zonách NPŠ je obvykle rozumější vůbec netěžit. To jednak proto, že kůrovec zde může mít prakticky jen jednu generaci do roka a také proto, že půdní profil je zde velmi nízský a množství živin v půdě spolu s ryzikem překyselení kritické.

V prvých zonách se ale pro pomalý růst a grnetické vlastnosti vyskytují i stromy s velmi hutným tzv hudebním dřevem. Takové mají mnohonásobnou cenu proti běžnému stavebnímu dříví a těžařům se vyplácí po nich dravě pod nějakou záminkou jít mnohdy právě až v rozporu s legislativou oblasti. Právě takovéto počínání bylo v pozadí sporů o kácení v PRVÝCH ZONÁCH NPŠ. Ostatní vyma rovněž nezákonného používání chemie byla spíše kamufláž kterou Jirsa rozvíjí dodnes.

Něco jiného platí v nižších polohách Š.kde už navazují dokonce hospodářské lesy. Na jejich pomezí se ale paradoxně tehdy nekácelo tak intenzivně jak se těžaři hrnuli do prvých zon. V nižších polohách má i kůrovec vícegrnerační rozvoj a zde je i proto těžba kůrovcového dřeva nutnou cestou.

Správně jste ale připoměl tu velkou kalamitu před stoletím, kdy se následně zalesnovalo a kdy vznikl základ stejnověkého a monokulturního lesa. Tehdejší lesníci ale netušili co přinesou pozdější kyselé deště a způsobí klimatická změna. Nad Š. ale naštěstí doposud prší daleko vydatněji a i pro průměrnou roční teplotu zde má smrk stále šanci. Stejnověkosti se ale právě brání přírodní prostředí tím, že uschlé stromy postupně popadají a postupně je pod nimi začíná vytvářet nový les ale už s lepší diverzitou strukturní i časovou.

P. Harabaska 4.5.2019 13:12

Slyším-li slovo, které je synonymem slova

ekologista, vytahuji revolver. S čímkoli tzv. zelení přijdou, vždycky to stojí za h..... Kecy o píďalce nebo žabce kuňkalce jsou dobré nejvýš pro děti v mateřské školce. Tito lidé by měli být označeni za veřejného nepřítele a podle toho by s nimi mělo být naloženo.

P. Rada 4.5.2019 13:23

Re: Slyším-li slovo, které je synonymem slova

Za H.... stojí nevyužívání mozkové kapacity v systému stupidního přístupu k dynamicky se měnícímu světu.

Ta stupidita je o kolabsu informaci stabilizujících vazeb a začíná nejjednodušeji útěkem do jedné tlupy a osočováním jiných tlup ze všech potíží. To přesto, že ta jiná tlupa je pravidelně složená s podobných a podobně odpovědných za stav světa.

Lidé se proto raději až servou s jiným příslušníkem stejného druhu - než aby sami na svém jednání něco zásadního změnili. U drogově závislých je to nejvíce patrné. U většiny lidstva která se stala jaksi drogově závislá na fosilech o tom jen málo kdo chce slyšet - natož přemýšlet.

J. Lepka 4.5.2019 14:35

Re: Slyším-li slovo, které je synonymem slova

Zvláštní je, milý Rado, že vy startujete na první našlápnutí i v případě naprosto evidentního selhání tzv. odborníků. Již od prvních problémů na Šumavě a to je, jak jistě sám naznáte, více jak čtvrt století, je chybná politika smrkové monokultury, dokonce zřejmá i naprostým laikům. Přesto se v nápravě nepodniklo vůbec nic, zato takoví mlamojové jako vy nešetřili teoriemi o zázracích. Jako obvykle jste to mysleli dobře, že. Maně si vzpomínám na situaci před povodněmi 2002, odborníci také hýřili optimistickými představami. Kupodivu takřka všichni vodáci, sice naprostí amatéři, ale se zkušenostmi takříkajíc z praxe, tušili průs_er.

Stejně jako tehdy vůbec nezáleží na příčinách, ty nejsme schopni ovlivnit, ale o následcích, s těmi se budeme muset potýkat desítky let a věřte tomu nebo, vaše teoretické bláboly na to nebudou mít žádný vliv.

J. Lukavsky 5.5.2019 7:38

Re: Slyším-li slovo, které je synonymem slova

"chybná politika smrkové monokultury, dokonce zřejmá i naprostým laikům" No ona ta smrková monokultura by šla udržet patřičnou odbornou péčí lesníků, na to študují a umí to a po dozrání vytěžit, prodat a ze zisku postupně obnovovat smíšený les, čili to co tam rostlo dříve. PAK to ponechat Matičce Přírodě. To by ale nesměli najednou vyrůst všelicí mudrcové a uctívači tajůplných přírodních sil..... Ze smrkové monokultury ale zmlazuje opět a jedině mladá smrková monokultura, na obou stranách hranice (byl jsem tam). Ze smrkové šišky jedli či buk může udělat je Trofim Děnisovič Lysenko nebo magist Kelly (transmutací). Tož tak to chodí. J.L.

V. Petr 4.5.2019 20:17

Milý pane, to že se smečka serve se smečkou o území je

NAPROSTO PŘIROZENÉ. Nepřirozený je opak! To byste jako milovník a znalec přírody mohl vědět!

Mimochodem, ta zvířata si počínají někdy zpúsobem, proti kterému je chování takového Stalina nebo Hitlera vzorem humanity...

P. Rada 4.5.2019 20:25

Re: Milý pane, to že se smečka serve se smečkou o území je

Plácáte nejspíše proto, že takto situaci sám vnímáte. Ničivé války zbraněmi které dopadem extrémě převyšují běžné biologické možnosti má na svědomí pravidelně jen jeden druh hominidů.

Naprosto dominantní jsou v přírodě naopak vstahy symbiotické!

Parazitismus je spíše ojedinělou metodou adaptace - vyjímaje právě dnes nejagresivněji se chovající druh homo sapiens konzuments. Ten jednak dominantně spotřebovává neobnovitelné dokonce na úkor svých vlastních mládat a zároven extrémě produkuje nerecyklov\atelné.

P. Urban 5.5.2019 8:48

Re: Milý pane, to že se smečka serve se smečkou o území je

Mohl byste mi, prosím, vysvětlit, co to znamená "ničivé extrémně převyšující běžné biologické možnosti"?

Pokud je řeč o Stalinovi či Hitlerovi, jak oni překročili ve svých vyhlazovacích programech "běžné biologické možnosti"? Odmyslíme-li si přemnoženost lidského druhu (která sama o sobě bude asi spíš důsledkem symbiózy než ničivosti překračující biologické možnosti), pak Stalin ani Hitler nevyhladili ani zdaleka tak velké procento nepřátelské populace, jako úspěšně válčící tlupa šimpanzů. (Židé prominou.)

Přičemž naši bratranci šimpanzi nejsou ani zdaleka jediní, kteří fyzickou likvidaci konkurence, v biosféře celkem běžnou (byť nikoli samozřejmou) dovedli na kolektivní úroveň. Spojenou se symbiózou uvnitř vlastní smečky, protože bez ní ve válce smeček nezvítězíte.

O parazitismu V.Petr vůbec nepsal. Pokud jeho argument interpretujete takto, pak se obávám, že jste opravdu trochu mimo.

V. Petr 5.5.2019 13:34

Proboha přečtěte si Darwina!

Symbiotické vztahy v přírodě jsou VYJÍMEČNÉ, možná si je pletete s potravním řetězcem, což je ovšem pravý opak symbiozy!

Jediný způsob, jak zajistit mláďata je zajistit pokrok a obranu před vetřelci! Tak tomu bylo už od doby, kdy člověk začas spotřebovávat neobnovitelný pazourek!

Jinak, představa, že by si tygr a levhart mírumilovně rozdělili loviště je z říše bajek. Dopadne to tak, že tygr levharta v lepším případě zažene a v tom horším zabije!

J. Jurax 5.5.2019 10:03

Tak to máte recht.

Ekologisté a zelení jsou zemští škůdci.