O prodražování staveb něco vím. Padesát let jsem projektoval průmyslové stavby, čtyřicet let jako hlavní inženýr projektu, z toho třicet let za totality v Česku a celá devadesátá léta v Rakousku. Podle mých projektů byly mimo jiné postaveny závody na výrobu pracích prostředků Rakona v Rakovníku, nyní Proctor & Gamble, Palma N. Město nad Váhom, nyní Henkel, Pektinka Smiřice, nyní Danisco, řada potravinářských podniků v ČSR a dva velké průmyslové provozy v Rakousku u firmy AGRANA, Gmünd a u firmy LENZING, největšího výrobce viskózového vlákna na světě. U žádného z těchto projektů nebyl překročen projektovaný náklad a termín uvedení do provozu.

V osmdesátých letech jsem od slovenského povereníka potravinárského priemyslu obdržel pozoruhodný dopis, který mě neobyčejně pobavil. „Vážený súdruh inžinier, ďakujem Vám za projekt závodu na detergenty v podniku PALMA v Novém Mestě n/V. a za vzorne vedenie realizácie. Je to prvý závod na Slovensku, ktorý bol postavený za rozpočtované náklady a v plánovanom čase.“ Tolik z dopisu. To znamenalo, že do té doby …

Předchozí údaje nepíšu kvůli zveřejnění a reklamě, ale abych ukázal, že vím, o čem je řeč.

Nejen u nás, ale i jinde ve světě se u staveb často překračují plánované náklady, a termíny rovněž. Není to ale pravidlo. Často platí, čím rozsáhlejší a monumentálnější stavba, tím větší překročení. Byly v tom i zaznamenány i světové rekordy: opera v Sydney stála 11 x více než plánováno, tři nukleární elektrárny v USA 7 x více, a takhle bych mohl pokračovat.

Vždy to ale mělo, má a bude mít jasnou příčinu. Ta spočívá v tom, že některý z pěti hlavních účastníků stavby své profesi nerozumí. Pokud to jsou dva z pěti, je to nevyhnutelná katastrofa, a to je zřejmě i případ Blanky.

Pět rozhodujících účastníků jsou tito (někdy jsou dva nebo i tři z nich spojeni do jedné korporace):

- projektant,

- investor, stavebník, čili ten, kdo stavu zadává

- financující organizace, která platí faktury,

- dodavatel a

- budoucí provozovatel.

Jakých chyb se ale tito čtyři mohou dopustit (kromě nedostatečných znalostí a kvalifikace):

1. Projektant nereaguje správně na situaci, když pozná, že investor neví, co chce. Má mu poradit i za cenu sporu. Nebo: projektant neplní dostatečně funkci autorského dozoru. Má totiž hned křičet, když zjistí neoprávněné vícepráce, odchylky od projektu a skluzy proti průběžným termínům.

2. Investor neví přesně, co chce, nebo za investici u něj odpovídá více lidí, což spolehlivě způsobí zmatek. To je zřejmě případ pražského magistrátu. Ostatní chyby investora už patří do kriminální sféry.

3. Financující orgán nesleduje relaci mezi skutečně provedenými pracemi a proplácením příslušných faktur.

4. Dodavatel vinou nezvládnutého řízení stavby staví s vyššími náklady, než jsou v rozpočtu, pak se na zadavateli snaží hojit. Často si též v přípravě neuvědomil možné záludnosti, nebo se spoléhal na to, že si vymyslí nějaké vícepráce.

5. Budoucí provozovatel přichází s novými požadavky, to si však měl vyjasnit už ve fázi, která k tomu byla určena.

V našem stavebním zákonodárství se už v roce 1976 i v novele z roku 2006 prosadil požadavek na poměrně podrobné vypracování dokumentace ke stavebnímu povolení. Ta dokumentace je drahá a velmi pracná. Proč asi? Přirozeně proto, aby se odhalila všechna skrytá rizika a vůči stavebníkovi uplatnily všechny veřejnoprávní nároky. Měnit podmínky povolení po jeho vydání je nepřípustné, rozhodující jsou rovněž požadavky norem a předpisů platné v době žádosti o stavební povolení a nikoliv později. Podrobný geologický průzkum, například, je povinností.

Když se podíváte na průběh staveb v Praze, tak zjistíte, že kdekdo vznáší různé nové požadavky až v průběhu stavby, a to se v civilizovaných zemích nemá stát.

Z uvedeného zjistíte, že funkcionáři jako primátor a zastupitelé nemají žádné právo do probíhajících staveb zasahovat, protože věci do potřebné hloubky odborně nerozumějí, zato mají povinnost okamžitě vyrazit toho odpovědného pracovníka, který připustil odchylky od projektu.

V Česku ale každý mluví do všeho a zejména politici mají (nejen u nás) snahu se přiživovat, k odpovědnosti je ale už nikdo nepřivede.

Častou chybou u nás jsou též nesprávně sestavené smlouvy. Stane se to téměř vždy, kdy smlouvu připravují výhradně právníci bez rozhodující účasti odborníka na danou stavbu. V zahraničí je to u průmyslových staveb většinou tak, že smlouvu připraví odborník a právník pak jen kontroluje správnost. To ale předpokládá základní právní znalosti u odborníka, a to je snadnější než naopak.

To je ale už jiná kapitola. Ze svého mládí si vzpomínám, že ti, kdo neprospívali v matematice (tedy logice), museli před maturitou slíbit, že půjdou studovat práva, jinak by nebyli k maturitě připuštěni.

Autor je projektant