Děti prý trpí tím, že nemohou do školy. Vůbec nejhůře na tom jsou žáci ze sociálně znevýhodněných rodin, kteří si bez podpory rodičů nedokážou osvojit znalosti doporučené školou v koronavirové době.

Proto je nutné školy znovu zprovoznit, především v zájmu samotných dětí. Zhruba těmito slovy se veřejnost ujišťuje nad vyhlídkou, že se 1. září brány škol otevřou, že si děti přinejmenším ve třídách sundají roušky a budou se tam učit i bavit bez ohledu na koronavirus. Je to riskantní, ale výhody právě pro naše ratolesti převažují.

Pokud by se školáci, kterým končí rekordní prázdniny, o takové vysvětlení vůbec zajímali, pak by získali další zkušenost, jak pokrytečtí dokážou být dospělí. Jistě je dobře, že se děti něco naučí a že mají obvyklé sociální prostředí.

Skutečný důvod, proč musí do školy, však leží v jiné oblasti, totiž v ekonomice. Příchod koronaviru způsobil nevídaný ekonomický pád a norští vědci zjistili už v květnu pozoruhodnou okolnost. Třetinu poklesu norské ekonomiky způsobil v prvních týdnech po zavedení karantény výpadek zahraničního obchodu, ovšem druhým hlavním důvodem bylo zavření mateřských a základních škol, které má na svědomí plnou pětinu poklesu.

Ekonomický výkon se v prvním měsíci karantény snížil v přepočtu na české koruny o 100 miliard, zavření škol přišlo na víc než 20 miliard. Ztráta nevznikla tím, že se neučilo, ale že do práce nechodili rodiče školáků. Bez dohledu je přece nemohli nechat, zvlášť v tak nebezpečné době. Proto také nejvyšší autorita norské hygieny, tedy Ústav národního zdraví, označila zavření mateřských a základních škol za největší chybu, které se Norsko v boji proti koronaviru dopustilo.

Zní to cynicky. Naše děti vystavíme dosud neznámému riziku ve školách jen z ekonomických důvodů. Jako kdyby peníze byly víc než zdraví nejbližších. Naštěstí lze v tomto ohledu školáky a jejich rodiče do značné míry uklidnit příkladem, tentokrát ze sousedního Saska.

Tamní vláda nechala školy otevřít už na jaře a děti se učily dva měsíce ve třídách za stejných podmínek, jaké dnes plánuje Česko. Proběhly vědecké studie, které zjistily, že se za celou dobu mezi žáky ani učiteli nákaza neprosadila. Našlo se jen čtrnáct především dospělých, kteří měli na covid-19 protilátky a zřejmě někdy dříve infekci prodělali.

Tím pochopitelně není zaručen bezproblémový provoz v českých školách v jiném období, jistě však zkušenost ze Saska nabízí určitou naději, že všechno dobře dopadne.

Přejme si, ať se naděje splní, protože ekonomickou pravdu nejde ignorovat donekonečna. Nová karanténa se vyhlašovat nebude. A to platí zvláště ve školách.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy