Jak s odvoláním na rozhodnutí Vrchního správního soudu ve Šlesvicku-Holštýnsku z 25. září uvedla řada německých médií, technické aktualizace po emisním skandálu z roku 2015 nazvaném Dieselgate nebyly podle práva EU povoleny. Spolkový úřad pro motorovou dopravu (Bundeskraftamt, KBA) jej neměl schválit, rozhodl soud. Případ se týkal schválení specifické aktualizace softwaru v systému řízení motoru, kterou VW zavedl po skandálu se vznětovými motory.

Zelená neziskovka se s VW a státním úřadem soudí už sedm let

Žalobu dle rozsáhlé reportáže týdeníku Focus už v roce 2018 podala lobbistická skupina Deutsche Umwelthilfe (DUH), známá svými kampaněmi proti vznětovým motorům, ale také vítěznými spory s řadou korporací, mj. s mocnou německou leteckou společností Lufthansa či obchodními řetězci. Žaloby DUH financuje mimo jiné mezinárodní nevládní organizace ClientEarth a automobilky se již léta dohadují o tom, zda je to přípustné.

Předmětem sporu jsou marginálně nastupující podmínky provozu

O co vlastně jde? Koncern VW pro velmi specifické a zřídkakdy nastupující podmínky provozu vozidla v nadmořské výšce nad 1000 metrů a při okolní teplotě nižší než 10 stupňů C (za situace tzv. tepelného okna) v reakci na aféru Dieselgate vybavil při aktualizaci softwaru svá dieselová vozidla dvěma zařízeními, která deaktivují recirkulaci výfukových plynů. Podle soudu bylo technické schválení typového vozidla Volkswagen Golf Plus TDI (2,0 litru, typ motoru EA 189 Euro 5) s tímto zařízením z roku 2016 vydané KBA nezákonné a dle evropského práva nepřípustné. Software snižuje čištění výfukových plynů při nižších teplotách, což způsobuje, že vozy vypouštějí více znečišťujících látek.

Předseda DUH Jürgen Resch vyzval spolkového ministra dopravy Patricka Schniedera, aby nařídil KBA, „aby všech 7,8 milionu dotčených dieselových vozidel s emisními normami Euro 5 a Euro 6a až 6c okamžitě dovybavil nebo vyřadil z provozu na náklady výrobců“. Příkaz KBA k vyřazení z provozu se rovná úplnému zákazu řízení – vozidla by pak již nesměla být používána. Podle odborníků je dodatečná úprava dotčených naftových motorů VW ve většině případů technicky nemožná. Podle šéfa zelené neziskovky DUH by v případě odstavení těchto dieselových aut měl majitele odškodnit výrobce.

Další tvrdý útok na schopnost VW přežít současnou krizi přechodu na elektromobily

To by byla obrovská rána pro koncern VW, který už beztak čelí obrovským ztrátám v kontextu dosud neúspěšně realizovaného přechodu na elektromobilitu. Týká se nejen samotné VW, ale i dalších značek koncernu VW, které sdílely ve svých prodávaných vozidlech stejnou dieselovou technologii jako inkriminovaný Golf. Postihla by tak i českou značku Škoda Auto jako 100% dceru koncernu VW. Přitom aféra Dieselgate vyvolaná původně v USA stála VW na pokutách a dalších opatřeních už přes 30 miliard eur (asi 750 miliard korun). Je otázkou, zda by možné odškodnění milionů majitelů nevedlo dokonce k bankrotu VW.

Nynější aktivistický postup zelené neziskovky DUH představuje fakticky další útok na oblíbená auta se vznětovými motory a současně je to nejnovější pokus podpořit lepší prodejnost elektromobilů. Přitom soudem odsouzené softwarové opatření tepelného okna nastupuje opravdu v minimu případů. Kolik osobních automobilů se pohybuje v chladném zimním období ve výšce vyšší než 1000 metrů nad mořem? Tento příklad dokladuje, jak Evropská unie tvrdými regulacemi neustále zdražuje auta a jejich dostupnost.

Po desetiletí masivních dotací elektromobilů činí v deklarovaně zeleném Německu jejich podíl na celkovém vozovém parku (49,5 milionu aut) jen 3,6 % (v Česku 0,7 %). Zatímco tehdejší kancléřka Angela Merklová v roce 2016 sebevědomě prohlašovala, že v roce 2030 bude po německých silnících jezdit 15 milionů plně elektrických vozů, zatím je to asi 1,8 milionu. Jak kriticky v roce 2023 konstatoval šéf liberální FDP a ministr financí Christian Lindner, Berlín na to, aby si bohatí Němci toužící po statutu ekologicky uvědomělých občanů koupili nějaký e-vůz jako 2. či 3. auto do rodiny, utratil v přepočtu přes 250 miliard korun dotací. Dnes VW otočil ve svém odhodlání brzkého plného přechodu na elektromobily a jeho vedení spolu s dalšími automobilkami žádá zrušení zákazu prodeje spalovacích aut po roce 2035.

Vyšší správní soud ve Šlesvicku-Holštýnsku tak zamítl předchozí odvolání KBA se sídlem ve Flensburgu a společnosti Volkswagen AG proti rozhodnutí správního soudu z roku 2023. Zatím není soudní rozhodnutí pravomocné. Ačkoli bylo odvolání ke Spolkovému správnímu soudu zamítnuto, KBA a Volkswagen AG se však mohou proti zamítnutí odvolání znovu odvolat. O odvolání by poté musel rozhodnout Spolkový správní soud.

VW a KBA považují technické úpravy motorů za legální a odvolají se k nejvyšší soudní instanci

KBA a VW považují tzv. tepelné okno s příslušnou aktualizaci softwaru za přípustné. Chrání před bezprostředními riziky pro motor v podobě poškození nebo nehod. VW se domnívá, že tepelné okno zůstává přípustné i podle standardů rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2022, který sdělil, že tepelná okna na ochranu motoru jsou legální pouze tehdy, pokud žádné jiné řešení nemůže odvrátit rizika.

Volkswagen v reakci na soudní verdikt sdělil německému týdeníky Focus: „Rozhodnutí vyššího správního soudu není konečné. Volkswagen se odvolá ke Spolkovému správnímu soudu. Rozhodnutí se týká nízkého pětimístného počtu vozidel Golf Plus se čtyřmi kódy motoru EA189 2.0 TDI splňujících emisní normu Euro 5. Toto nikoli konečné rozhodnutí nepovede k žádným opatřením ze strany KBA, jako je vyřazení oficiálních vozidel z provozu nebo modernizace hardwaru kvůli tepelnému oknu.“

Drahé hardwarové upgrady, které se pokoušely instalovat katalyzátory SCR (speciální katalyzátor, který neutralizuje oxidy dusíku pomocí přísady močoviny zvané AdBlue) do starších dieselových vozidel, vyžadovaných až od nejnovější normy Euro 6, aby se tato vozidla přiblížila zpřísněné variantě emisní normy Euro 6, měly za cíl zlepšit hladiny oxidů dusíku namísto aktualizací softwaru nařízených mnoha výrobci automobilů. Kampaň této ekologické organizace byla politicky podpořena především Stranou zelených a do jisté míry i Německým automobilovým klubem ADAC. Pro zelené ekologické neziskovky jako DUH se staly vítanou zbraní v jejich obecném boji proti spalovacím motorům. Tažení proti dieselovým vozů v rámci boje za dekarbonizaci i absurdní i v tom smyslu, že z hlediska emisí CO2 jsou auta na naftu v průměru o 10 % enviromentálně šetrnější než benzínová.

Možnost tzv. hardwarové modernizace navrhovaná DUH je nereálná, protože není dostupná pro mnoho modelů vozidel, nemohla by být vyrobena a instalována v požadovaném množství a pro majitele vozidel by také znamenala značné nevýhody, jako je snížená životnost motoru a zvýšená spotřeba paliva a emise CO2. U vozidel, která jsou již vybavena tzv. systémem SCR, by byly alespoň možné úpravy, například zvýšený poměr vstřikování AdBlue. Novější modely, které splňují emisní normu Euro 6d a vyšší, mají systém SCR standardně.

DUH považuje soudní rozhodnutí za průlomové pro dalších 118 procesů, které vede proti údajně nelegálním naftovým vozům od různých výrobců a které stále probíhají. To by se pak v Německu vedle VW týkalo zhruba 10 milionů aut od převážné většiny prodávaných dieselových aut od značek Audi, Škoda, BMW, Mercedes, Toyota, Volvo, Opel, Fiat, Renault a dalších.

Podle právníků specializujících se na skandál Dieselgate bude nyní proti mnoha automobilkám také zahájena nová vlna soudních sporů od poškozených majitelů. Dotčené dieselové automobily by pak měly vadu, která by jak už v případě úspěšných žalob proti VW a Audi a do jisté míry i proti Mercedesu kupujícím umožnila odstoupit od kupní smlouvy. Ovšem po vrácení by se nepochybně musela odečíst cena auta za opotřebení.

Podle různých zpráv zaplatila společnost Volkswagen za následky dieselové aféry více než 30 miliard eur, což jako vidno ještě není konečná částka. Tyto náklady se skládají z různých kompenzačních plateb zákazníkům, pokut úředním orgánům a nákladů na zpětný odkup a opravy manipulovaných vozidel. Jen v USA VW odkoupil vozidla nebo vyplatil zákazníkům odškodnění v řádu miliard dolarů. Také v Německu došlo k vzorové dohodě, v jejímž rámci více než 245 tisíc spotřebitelů obdrželo více než 750 milionů eur jako kompenzaci za ztrátu hodnoty. V ČR byly podobné hromadné žaloby zamítnuty.

Zdroje:

Odkaz

Odkaz

Odkaz