Do záplavy jobových zvěstí a temných předpovědí doléhají - jako jediné pozitivní - signály s triumfální asijské cesty premiéra Petra Fialy po Asii. Kam přijde, červené koberce tulí se k chodidlům a vedou ke dveřím jež se otevírají k pokladům oboustranně prospěšných obchodů. Zkušenost bohužel spíše podporuje skepsi. Podobně triumfální signály provázejí každou podobnou cestu, ať vede od nás ven nebo zvenku k nám, bez ohledu na větrnou růžici, východ, západ, všechno jedno. Ač to do debaty o daních opravdu nepatří, nedokážu vypudit z mysli návštěvu íránského šáha Pahlavího v Praze v roce 1977, kdy Rudé právo mělo na titulní stranu přes všechny sloupce titulek Praha vítá Jeho císařské veličenstvo, a text ubezpečoval, že blahobyt je zajištěn do roku 2000 vzájemně výhodnými kontrakty. Fialovu okružní cestu tedy hodnoťme střízlivě, a ke střízlivosti nabádá i doprovodná otázka: neměl být spíš než v Singapuru v Praze, když rozhodující slovo ve věci daní a nápravě zadlužení má nastat za čtrnáct dní, konkrétně přislíbeno 11. května?

Doba zlomu
Než odjel, veřejný prostor duněl debatou kolem takzvaně uniklé a ve skutečnosti podstrčené koncepci daňových změn. Nejvíce zaujalo zdanění bezlepkových potravin vyvážené daňovou úlevou pro hazard, vše podepřeno hodnověrnými analýzami, svědčícími o dobrém úmyslu. Požár nevole uhasil příval ujištění, že to tak vlastně nikdo nemyslel, načež následovaly individuální signály od koaličních stran. Piráti dokonce vypracovali ucelený elaborát a zveřejnili ho na webu. Nabádají v něm jít ve stopách Dánů, a předkládají recepty typu včasného návratu matek do pracovního procesu jako zdroj daňových odvodů. Plus omezení nákupu vozů Rolls Royce a Lamborghini pro firemní potřeby. Do toho duní hlasy rádců, expremiérů a exministrů Kalouska, Klause a Topolánka. Bez zásadních škrtů se nikam nedostaneme, to je jejich společné motto. Aby bizár byl završen, na serveru Novinky vyšel v tomto duchu s Klausem rozhovor, doprovozený čtenářskou anketou, v níž se 93,4% čtenářů souhlasně vyjádřilo pro plošné škrty. To se děje v národě, který se masivně opřel proti asistenčnímu poplatku 30 korun u lékaře.

K čemu tedy spějeme, jaký zlom nastane 11. května, pokud vláda po Fialově návratu z dálných krajů předloží projekt zdravých financí?

Co s tím
Do veřejné diskuse vstoupil začátkem měsíce, možná s nechtěným důsledkem, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslav Kala. V rozhlase charakterizoval současný stav jako dotační ekonomiku, ve které se neřiditelným způsobem rozdávají stovky miliard korun. To už je silný úder na pořádný hřebík. O stovky miliard korun, to je to, oč tu běží. Nezachrání to dodatečné zdanění vozů Rolls Royce. Zřejmě do tohoto směru upřeli čtenáři Novinek své zraky, když souhlasně glosovali chmurné Klausovy výroky o tragické politice vlády a nutnosti škrtů. Pro situaci je příznačné, že jasné slovo musel vyřknout činitel stojící mimo vládu, ale i mimo opozici, člověk politicky neutrální. O současný stav, Klausem charakterizovaný jako tragický, se zasloužila tato jako předchozí vláda. Trvalým tématem v debatách je sebevražedné zrušení superhrubé mzdy, protlačené přes odborná i publicistická varování trojicí Babiš, Fiala a Okamura. Ale ani to není hlavní pravá příčina neblahého stavu, tou je dotační ekonomika. Nevznikla ani včera, ani loni na podzim, kdy Pánbůh nebyl doma s pětikoalice zázračným způsobem zvítězila v parlamentních volbách. Budovaly ji všechny předchozí vlády: je to stavba která vznikla pilnou mnohaletou prací jednotlivců a skupin bez ohledu na to, kdo byl momentálně u vlády. Vše bylo přísně legální, dobře ošetřené proti právním námitkám. Je snad ve Fialově moci toto zvrátit, až vystoupí z letadla a překoná sedmihodinový jet lag ? Každý z členů pětikoalice bude svoje dotace a tedy svoje pašalíky bránit až do… pádu ekonomiky do propasti řeckého typu, kam se zřejmě valíme.

Naskýtá se proveditelné řešení, totiž uvalení příkazu jasně stanoveného procentního škrtu pro jednotlivá ministerstva: kde ministerstvo, tam ministr s jmenovitou odpovědností. V tom je ale systémová obtíž. Jmenovitá odpovědnost je cosi v parlamentní demokracii klasického typu pojem neznámý a neproveditelný. Spíš se tedy dočkáme příštipkaření, klasického zvýšení daní pro bohaté, zdražení cigaret a lihovin (ale ne moravského vína) a snad i na ty Rolls Royce se došlápne. Fialova vláda příští volby nepřežije, ale ty dva roky si užije a v opozici je taky dobře. Potom bude příštipkařit někdo jiný, jestli mu to výdrž dá, tak Babiš. Pojede v tom dál, vždyť v tom jel před Fialou taky.

Článek vyšel v Lidových novinách