Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

S tou nezaměstnaností pozor, je to podvodná statistika. Počítá jen uchazeče o zaměstnání kteří aktivně docházejí na úřad práce a nejsou nezaměstnaní déle než dva roky.

Lidí kteří nejsou zaměstnáni a mohli by nebo by i chtěli je mnohem víc.

Daleko víc vypovídající by byly dávky, i když ani ty ne úplně.

Více jak 30 % nezaměstnaných není registrováno na úřadech práce a ani o tom neuvažuje. Z celkového počtu 297 876 nezaměstnaných to činí přibližně 89 tisíc uchazečů o zaměstnání. V praxi to však znamená ztrátu značných výhod, od možnosti dostávat podporu v nezaměstnanosti, pracovní či psychologické poradenství, zdarma se rekvalifikovat nebo získat státem dotovanou úhradu zdravotního pojištění. Právě to je pro člověka bez příjmu nemalou položkou. Je daleko více volných míst než nezaměstnaných

Green Deal má stát 1,5 bilionu Euro ročně. To je zhruba 335 tisíc pro čtyřčlennou rodinu. Na to nejméně polovina rodin nemá, takže zbytek dá dvojnásobek...

Jako každý rok nové auto, a za to dostaneme totálně rozvrácenou ekonomiku a zemědělství, jenom na oteplování se to nijak neprojeví.

Evropu jako celek.

Nojo, když je dluh, má se škrtat.

"Božka, začal jsem splácet dluh, který máme různě u svých známých."

"A jak jsi to udělal?"

"Jednoduše. Předtím jsem si každý měsíc půjčoval 2.500 Kč, tento měsíc jsem si půjčil jenom 2.300 Kč."

"No táto, já kdybych tě neměla, tak se naše rodina utopí v dluzích."

Hned na začátku článku se autor dopustil zásadní chyby. Zatímco zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu uvádí v nominální hodnotách, tak růst HDP uvádí v hodnotách reálných, což je růst očištěný o inflaci.

Jestliže bude inflace okolo 3 procent a reálný růst HDP bude 2,7 procenta, pak nominální růst HDP bude 5,8 procenta. Z tohoto pohledu se výdaje státního rozpočtu nezvýší.

Fialová vláda předložila návrh rozpočtu, který má dvě zásadní chyby. Tou první je nadhodnocení příjmů v době přicházející ekonomické stagnace. Tou druhou je přesunutí dluhů a závazků do fondů, které nejsou součástí rozpočtu. To už nelze považovat ani za technickou manipulaci ani účetní trik. Je to hnusný a drzý podvod, tak typický pro Pětikolku.

Vůbec nepočítají s náklady na ty blbosti související s GD. Předpoklad je, že pro splnění cílů vyžadovaných EU je třeba vynaložit několik ročních rozpočtů po dobu 26 let mimo všechny mandatorní výdaje. No tak budeme tisknout prachy a přestaneme platit všechny ty neziskovky...

Měl jste vládě poradit, jak byste to dělal vy rozený ekonom. Vše co dělá tato vláda je vždy a za všech okolností špatně. Jenom my víme jak to udělat správně.

K tvrzení: "Dále stojí otázka, čemu ministr říká investice, případně jaký efekt od nich očekává. U některých, jako např. do vzdělání, výzkumu, vývoje a inovací není, až na některé jednotlivé případy, celkem pochyb."

Právě, že i u těchto vyjmenovaných některých může být pochyb i u většiny případů. Samotná kapitola není rozhodujícím kritériem, zda jde o investici, či nikoliv. Většina navýšení i v těchto kapitolách jde totiž pravděpodobně jen na pokrytí navýšení provozních nákladů, resp. na pokrytí toho, aby se někdo nepřestal mít lépe. Bez toho by začalo docházet k poklesu kvality či kvantity poskytovaných služeb, ale jen vyjímečně dojde k nárůstu, což by měl být smysl investice. Dalšími otázkami jsou pak účelnost, tj. zda jsou prostředky vynakládány na to, co je potřeba nejvíc, a návratovost, tj. zda se dosahuje očekávaných výsledků.

Současný způsob rozpočtování, bez zkoumání výše zmíněných bodů, přestavuje jen iluzi kontroly.

Jako příklad investice do vzdělání: Profesoři humanitních oborů protestovali že mají malé platy...

Možná se zamyslet, zda není chyba i v předpokladu, že ".. o investicích např. do vzdělání není pochyb."

Jenomže, i to je pouze opakovaná mantra, která žene do školství stále další desítky miliard každoročně navíc.

přitom právě tady se dá odhadnout že k rychlé návratnosti určitě nedojde.

Ta návratnost je v dekádách. Nestačí přece jen vytvořit absolventa, ten je teprve na začátku , aby mohl začít běžnou práci ve svém obor.

Ale aby získal takové schopnosti, aby ten jeho výkon byl vysoce nadstandardní, aby to pozitivně ovlivňovalo výkon naší ekonomiky, to se povede jen zlomku z nich, a zase až o další dekády později.

Já si dokonce myslím, že počítat efektivitu vzdělání je hraní si s čísly bez valného významu.

Protože myšlenka "Čím víc vzdělání, tím lépe" zní jako nezpochybnitelná mantra, ale když se před lety už dávnými přišlo na to, že středo a vysokoškoláci jsou víc při penězích, tak se k učebním oborům přidala maturita s výsledkem, že maturitu má skoro každý a přestala být elitním = dobře vydělávajícím papírem. VŠ nápodobně, vylepšeno o všelijaké genderstudies, což je sice to pravé vzdělání (inženýr není vzdělanec, to je lepší řemeslník), ale peníze z toho nekoukají.

Výsledkem je, že školními diplomy si jeden může vytapetovat kancelář, ale prasklá trubka ve zdi je problém málem neřešitelný.