Souhlasíte s výrokem, že jedním z důvodů devalvace koruny v roce 2013 byla snaha ČNB o oddálení vstupu do měnové unie?

S tímto výrokem nesouhlasím. Myslím, že o nic takového vedení ČNB v listopadu 2013 nešlo. Mimochodem, kouzlem nechtěného, někteří komentátoři říkají pravý opak – říkají, že devalvace koruny byla zamýšlena jako příspěvek k urychlení vstupu do EMU.

Pokud by tomu tak skutečně bylo, co mohlo být motivem? Snaha instituce o udržení moci?

Ani to nevím. Logické by bylo, že si každá centrální banka musí přát, aby mohla řídit svou vlastní měnu. Když centrální banka nemá měnu, je více méně výzkumným ústavem, kterému pouze zbyl název centrální banka. Ale ani to tak bez výjimky neplatí – mnoho evropských centrálních bank bylo pro vytvoření společné evropské měny, ač tím ztratily vlastní raison d’etre své existence. Do hlav centrálních bankéřů nevidím, respektive nevidím do hlav moderních centrálních bankéřů, kteří žijí v iluzi doktríny o inflačním cílování.

Může podle Vás samotná devalvace koruny mít vliv na datum vstupu do eurozóny? Může mít vliv na plnění požadovaných maastrichtských kritérií?

Souvislost devalvace koruny s datem vstupu do eurozóny samozřejmě existuje, protože jedním z předpokladů vstupu je dvouletá zafixovanost kursu měny k euru. Ale myslím, že vstup do eurozóny pro nás v dohledné době není aktuální. V listopadu 2013 provedená devalvace koruny naší ekonomiku v každém případě rozkolísala, a kdybych byl strážcem maastrichtských kritérií (to bych samozřejmě musel sedět v Bruselu, což nehrozí), tak bych rozkolísání ekonomiky musel považovat za jejich narušení.

Považujete za šťastné, že současný prezident vymezuje s více než ročním předstihem, jaké ekonomické a politické preference má budoucí guvernér centrální banky mít?

Deset let jsem v roli prezidenta republiky jmenoval guvernéra a další členy bankovní rady ČNB. Nikdy jsem dopředu žádná kritéria neformuloval. Jejich formulování, tak jak to prezident Zeman nedávno udělal, je vyjádřením představ prezidenta o konkrétním prvku měnové politiky ČNB. Mohu-li použít příměr, pak bych řekl, že má prezident sledovat, zda případný kandidát umí hrát šachy. Neměl by vědět a chtít vědět, jak bude tento kandidát táhnout bílým střelcem po dvanáctém tahu černého. Vždy jsem hledal, zda umí adept bankovní rady hrát šachy (v přeneseném slova smyslu), samozřejmě mám na mysli, zda umí ekonomii. A musím se přiznat, že mne i znalec šachů leckdy svým hlasováním v ČNB překvapil. Spíše nepříjemně.

Kdo ze zástupců českého bankovního či finančního sektoru by mohl v současné době plnit podmínku, že „povede Česko do eurozóny“?

Určitě nemám v úmyslu vyslovit žádné konkrétní jméno, to by mohlo případného kandidáta v očích prezidenta republiky spíše poškodit. Ale v každém případě to musí být někdo teoreticky fundovaný, praktický zkušený, lidsky vyzrálý. Připouštím, že tato množina může být velmi řídce zaplněna, ne-li úplně prázdná.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o vstupu do EMU je politického charakteru, by mne zajímalo, zda a případně jak může k tomu přispět centrální banka měnově-politickými nástroji.

Tážete se ekonoma, který je přesvědčen o tom, že by vstup naší země do eurozóny byl ekonomickým nesmyslem. Proto ode mne nemůžete očekávat, že bych doporučoval, jak k tomu přispět. Do eurozóny vstoupila před jedním a půl desetiletím řada zemí, které tam nepatřily a nepatří. Do současné eurozóny ale vlastně nepatří nikdo, pro každou zemi je členství nevýhodou.

Aktuálně.cz, 23. února 2015