ROZHOVOR: Nevěřím, že to vláda nezvorá

V reakci na únorový meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech 7,9 procenta, který je nejvyšší od ledna 1982, zvýšila americká centrální banka (Fed) svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Zároveň zhoršila odhad letošního růstu americké ekonomiky na 2,8 procenta z dříve předpokládaných čtyř procent. Jak tenhle vývoj nejsilnější ekonomiky ovlivní ostatní svět a je to dostatečné opatření, když Fed přitom předpokládá, že letos zvýší úroky celkem sedmkrát?

Vliv na svět bude hlavně skrze ceny cenných papírů, následně tu ještě bude řada dalších minoritních efektů.

Jde o to, že zvýšení úrokových sazeb přichází společně s faktem, že zhruba za tři týdny začne americká centrální banka stahovat z oběhu peníze, které tam předtím napumpovala během procesu, pro který se vžilo lidové označení „tisk peněz“. Tak tedy přesně tyto „natištěné“ peníze bude nyní americká centrální banka z oběhu zase stahovat a k tomu ještě bude skrze vyšší úroky peníze prodražovat, takže nebude tak snadné brát si úvěr a dostávat další peníze do oběhu.

To je sice jednoznačně pro americkou vysokou inflaci dobře, vlastně včera bylo pozdě, ale současně je to tvrdý knock out pro akcie a další cenné papíry, jejichž ceny byly v minulých letech vyšroubovány vzhůru právě těmito levnými penězi. V podstatě jsme v minulých letech byli svědky inflačního růstu cen cenných papírů. Tedy cenné papíry přijdou o motor růstu. A protože světové cenné papíry reagují v první řadě na ty americké, tak o motor přicházejí cenné papíry i jinde než jen v USA.

U centrálních bank ještě zůstaneme. Guvernér té české Jiří Rusnok v rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že inflace v Česku může vystoupat až na úroveň kolem 13 a 14 procent a její snižování bude přicházet v úvahu až v příštím roce. Dodal ale, že se jedná o jeho soukromý odhad. Co si o jeho predikci myslíte a co to znamená soukromý odhad, když ho taková autorita, jakou guvernér ČNB nepochybně je, říká veřejně do médií?

Já s tím souhlasím. A vidím i to, že ten odhad je dost odvážný, byť podle mne pravdivý, takže aby mohl guvernér prezentovat tak odvážný odhad jménem centrální banky, musel by mít k dispozici novou oficiální inflační prognózu centrální banky. Ta ale zatím neexistuje, takže jediné, co guvernér může udělat, je říci tuto věc sám za sebe. A je dobře, že to říká, protože to bylo mimořádně trapné a kontraproduktivní, když šéfka ECB Lagardeová po celý minulý rok tvrdošíjně jménem ECB tvrdila, že inflace v eurozóně je zvýšená jen přechodně a jen „mírně“.

Přitom v celé Evropské unii včetně eurozóny vystoupila inflace na rekordy za desítky let. V únoru byla na 6,2 procenta. Bylo by tedy logické, aby Evropská centrální banka zareagovala na stejnou situaci stejně jako Česká národní banka nebo Fed nebo britská centrální banka – tedy zvýšením úrokových sazeb a stahováním natištěných peněz z oběhu. ECB však namísto toho opět demonstrovala, že jest centrální bankou jen podle jména a namísto ekonomickou institucí je pouhým politickým úřadem.

Šéfka ECB Christine Lagardeová i tento týden zopakovala mnoho bezobsažných slov, například cosi o tom, že „jakékoli zvýšení základní úrokové sazby bude postupné“ a že by ECB „mohla zavést nové nástroje“. Zkrátka samé nesmysly, ale akce žádná. ECB na inflaci nejenže naprosto rezignovala, ona ve skutečnosti inflaci ještě rozdmýchává tím, že dál tiskne peníze, dál vykupuje státní dluhopisy kupříkladu Itálie, dál tedy monetizuje státní dluh, a tím plní politické zadání, nikoliv ekonomický cíl zabezpečit cenovou stabilitu.

V tomto kontrastu je dobře, že se k tomu ČNB staví čelem.

Uprchlická krize související s ruskou invazí na Ukrajinu bude trvat déle, a bude tak mít dopad na kvalitu života v České republice. V Bruselu to ve čtvrtek řekl ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. Na co všechno se má veřejnost v souvislosti se snížením kvality života připravit, když dosavadní počet 270 tisíc válečných utečenců z Ukrajiny do Česka zdaleka nemá být konečný?

Tady strašně moc záleží na tom, jak se k tomu česká vláda postaví. Může to pro nás být ekonomická katastrofa, stejně jako ekonomické požehnání.

Ekonomická katastrofa by to byla v případě, že bychom všechny příchozí u nás nechávali na sociálních dávkách, věnovali jim zadarmo ubytování, a v podstatě si je u nás živili jako na krmníku z daní místních lidí.

Ekonomické požehnání by to bylo, pokud bychom se k těmto příchozím lidem chovali tržně: dejme tomu, že na první tři měsíce, než se jim podaří najít si práci, jim poskytneme základní azyl, ale po uplynutí této doby se k nim už budeme chovat jako k jakýmkoliv jiným nezaměstnaným. To znamená, ubytování si budou muset pronajmout a zaplatit, uživit se budou muset svou prací. Pokud by se k nim přistupovalo takto, trh práce, který je u nás dlouhodobě přepálený, by tyto příchozí lidi nasáknul jako houba. Jazyková bariéra není příliš velkým problémem, vždyť jde o slovanský jazyk a při troše snahy se lze naučit na nákladní úrovni česky poměrně rychle.

Kdyby to vláda pojala chytře, mohlo by to české ekonomice ohromně pomoci. Já ale nějak vládě nevěřím, že to nezvorá.

Podle aktuálních dat Eurostatu je Česko zemí s nejnižší nezaměstnaností, zároveň má ale největší nabídku volných pracovních míst, která je ve srovnání s celou EU téměř dvojnásobná. Čím je tohle naše dlouhodobě neochvějné první místo mezi evropskými zeměmi způsobeno?

Je to způsobeno naprosto hloupým, kontraproduktivní a principiálně škodlivým programem Antivirus a všemi dalšími programy, které na něj více či méně navazovaly. Prostě v době, kdy měla česká ekonomika historickou možnost projít si očistnou krizí a recesi doprovodit i ozdravením trhu práce, jsme si platili lidi za to, že nepracují, a zakonzervovali jsme si zastaralou strukturu ekonomiky. Právě proto by dnes Ukrajinci mohli českému trhu práce ohromně pomoci, pokud bychom k nim ovšem přistupovali chytře, to znamená tržně.

V souvislosti s potížemi Škody Auto kvůli válce na Ukrajině mě zaujala informace, že firma loni navzdory poklesu prodeje aut zvýšila provozní zisk o 43,2 procenta na 1,08 miliardy eur (26,8 miliardy korun). Ještě více ale to, že mladoboleslavská automobilka byla v minulém roce vůbec největším příjemcem podpory z vládního programu Antivirus. Stát jí v době epidemie poskytl na mzdy přes 1,33 miliardy korun. Copak bylo něco takového i vzhledem k uvedenému zisku vůbec zapotřebí?

Ne, nebylo to zapotřebí, respektive musíme to vnímat tak, že zisk Škodovky je krom jiného dán právě i tím, že stát jí sypal peníze skrze Antivirus. Ty peníze, které stát vybral od jiných daňových poplatníků, kterými dusil drobné živnostníky, jejichž drobné restaurace a živnosti během covidu krachovaly, nasypal Škodovce a pomohl jí vytvořit rekordní zisk. Stát prostě přerozděloval. Robin Hood aspoň v legendě kradl bohatým a dával chudým, ne tedy že by tím byl o něco menší lump a zloděj. Ale česká vláda kradla chudým a dávala ještě víc bohatým. To je pravá podstata vládního přerozdělování, jako byl třeba Antivirus! Proto jsem vždy říkala: Zastavte tyto umělé programy, je to víceméně podvod na voliče, kteří věří, že se tím zachraňuje ekonomika. Přerozdělování ale nic zachránit nemůže!

„Teď je klíčové, aby si každý nechal dát třetí dávku, pokud mu uběhlo pět měsíců. Důvod je medicínský, ale lidé se bez toho také nedostanou na dovolenou. Bez očkování neopustí Českou republiku,“ prohlásil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a nechtěně připomněl období, kdy také nešlo opustit republiku. Přicházíme o svobodu, jak si myslí signatáři nedávno vzniklé Charty 2022, nebo o nás místopředseda vlády za TOP 09 pečuje v našem nejlepším zájmu?

Pan Válek nechť se stará o své vlastní zdraví a nechá si dát dávek, kolik je jemu libo. Lidem nechť dá svobodu rozhodnout se, kolik dávek a jakou formu starání se o své zdraví zase zvolí oni. Covid se během uplynulých dvou let přetransformoval víceméně skoro do rýmy, jak se ostatně celé dva roky dalo čekat, že se stane, protože tak se prostě respirační pandemie chovají, takže třetí dávka pro lidi, kteří nejsou rizikovými pacienty, je jen maškarádou.

Ptal se Jiří Hroník, PL, 20.3.2022

****************************

DO DŮCHODU S PLNOU KAPSOU

aneb POODHALENÁ BUDOUCNOST

Vladimír Pikora a Markéta Šichtařová

Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE