27.5.2022 | Svátek má Valdemar


ROZHOVOR: Milá vládo, jsem zhnusena…

28.4.2022

Zaregistroval jsem komentář, že vláda Petra Fialy se ocitla před otázkou, zda poruší předvolební slib a zvýší daně, přičemž ovšem dodrží slib jiný, totiž postupné ozdravení veřejných financí; nebo poruší předvolební slib ozdravení veřejných financí, přičemž ovšem daně nechá víceméně tam, kde jsou. Dostal se kabinet do pasti vlastních předvolebních slibů, a pokud ano, jak z ní ven?

To není past, to by byla hrubá manipulace, pokud by to vláda postavila takto. Proboha, kdo kdy přišel na to, že k ozdravení veřejných financí je třeba zvýšit daně? Povšimli jste si, jak často například ministr Jurečka mluví o dotacích? Neboli o rozdávání peněz, které se předtím někomu seberou? Ten problém s veřejnými financemi přeci vůbec není na straně příjmů rozpočtu! Ten problém je, že vláda rozdává, co jí nepatří. Když mluvíme o ozdravení veřejných financí, mluvíme o rušení dotací a snižování výdajů z rozpočtu. Tvrdit, že „ozdravíme“ veřejné financí tím, že zvýšíme daně, je stejné jako tvrdit, že uzdravíme pacienta na ventilátoru tím, že ho ještě navrch připojíme na umělou ledvinu. To jen konzervuje neudržitelný a nemorální status quo.

Česko je zemí s třetím nejprudším růstem cen v celé Evropě. Ekonom Jan Švejnar v rozhovoru pro týdeník Echo připsal díl viny na růstu inflace i České národní bance za zvyšování úrokových sazeb. Bylo to podle něj předčasné a špatné, protože firmy najednou mají dražší úvěry než v okolních zemích a jsou zcela evidentně znevýhodněny. „To může oslabit i celou ekonomiku. Je tady riziko do recese,“ tvrdí. Lze v tomto s profesorem Kolumbijské univerzity v New Yorku souhlasit?

Zůstává mi rozum stát nad tím, jak dneska ještě někdo může panu ideologovi Švejnarovi říkat ekonom, když z něj padají takové perly. Na druhou stranu je fakt, že socialismus byl vždy už od dob Marxe a Engelse ideologie rodící se mezi univerzitními intelektuály. Dělníci, kterým byla tato ideologie vnucována, ji nikdy sami nevymýšleli. Tolik k panu Švejnarovi.

Pokud jde o riziko recese – ano, to riziko tu je. Je tu riziko recese pro celou Evropu. A víte proč? Protože jsme v eurozóně měli roky nulové až záporné úrokové sazby a tím jsme vytvořili dvouciferný podíl neživotaschopných zombie firem, které ekonomice nic nedávají, prostě jen existují. A v Česku jsme tomu zdatně sekundovali programem Antivirus, který zombie firmy vytvořil nikoliv skrze úrokové sazby, ale skrze placení lidí za to, že nepracují. Ve výsledku nám tak v Evropě drasticky poklesla efektivita práce: Vyrábíme méně s vyšší zaměstnaností. To je stav pro recesi jak dělaný.

Ministra zemědělství Zdeňka Nekulu pobouřilo, když našel místo, kde prodávali točený salám s přirážkou 246 procent. Prohlásil, že sice máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, aby prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní aby měli neúměrně vysoké marže. V týdnu se proto setkal s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou a se zemědělci, potravináři a obchodníky. Sdílíte jeho rozhořčení, nebo jde spíš o to upoutat pozornost veřejnosti na tažení české vlády proti „keťasení“, tedy vysokým maržím?

Ano, jsem rozhořčena. Jsem rozhořčena a zhnusena. Zhnusena, že o našich životech rozhodují lidé, kteří dávají slovům „tržní prostředí“ podmínky. To je jako tvrdit, že máme svobodu slova, akorát za slova budeme lidi zavírat.

Pokud je cena vysoká, zákazník si zboží nekoupí a cena klesne. Pokud je cena nízká, zákazník obchodníka vykoupí a obchodník cenu příště zvýší. Nic víc, nic míň. Pan Nekula mě uráží tvrzením, že ví líp než já, za kolik peněz já mám nakupovat jaké zboží. Protože jeho výrok neříká nic jiného, než že mi úředník vzkazuje, abych takový a makový salám za takovou a makovou cenu nekupovala. Pane Nekulo, oznamuji vám, že já opravdu vím, jaké zboží a za kolik peněz si chci od jakého obchodníka koupit, a vím to o sobě lépe, než to o mně víte vy.

Evropská komise počítá s tím, že EU ponese hlavní tíži nákladů na obnovu poválečné Ukrajiny, a nyní pracuje na mechanismu, který by měl pokrývat dlouhodobé potřeby Ukrajiny. Zvolený nástroj by se měl podobat fondu na podporu ekonomiky zasažené pandemií, na kterou si evropská sedmadvacítka celkem půjčí 800 miliard eur. Lze brát tento unijní Marshallův plán jako rozumnou investicí EU do svého budoucího člena?

Marshallův plán Evropě po válce nepomohl navzdory rozšířené propagandě. Nevidím žádný důvod, proč bych já měla platit na sanaci ukrajinského politického režimu, který byl již před válkou prolezlý korupcí a oligarchářstvím. A mimochodem, pokud jde o „podporu ekonomiky zasažené pandemií“ – neříkali jsme náhodou před chvilkou, že evropské ekonomice, které se dostalo této „podpory“, už zase hrozí recese? Na rozdíl od Spojených států, kterým se takové podpory nedostalo? Není taková podpora spíš hřebíčkem do rakve? Odpovězte si sami – jen předkládám fakta „evidence based“.

Vláda v čele s ODS před pár týdny podpořila evropskou direktivu o zavedení povinné 40% kvóty na zastoupení žen ve vedení evropských firem. Na nedávném volebním kongresu si ovšem ODS do svého devítičlenného předsednictva nezvolila žádnou ženu a ve výkonné radě o 23 členech má jedinou. Co si o této schizofrenii nejsilnější vládní strany myslíte? Nebo hledat schopné ženy v politice je mnohem těžší, než je hledat ve firmách?

ODS prostě jen byla konfrontována s faktem, že najít politicky schopnou ženu ochotnou dělat politiku, stejně jako najít manažersky zdatnou ženy ochotnou vést firmu, je těžší, než najít stejně zdatného a ochotného muže. Kvóty povedou opět pouze k tomu, že Evropa se ještě víc propadne do marasmu a ztratí konkurenceschopnost, protože si povinně bude volit do vedení firem nikoliv nejlepší lidi, ale politicky průchozí neschopné lidi.

Úřad vlády přišel s iniciativou zaměřenou proti dezinformacím, kterou nazval „Braňme Ukrajinu, braňme Česko“. Na webové stránce doporučuje sledovat a sdílet pouze důvěryhodné zdroje, jakými jsou například vládní organizace nebo veřejnoprávní média. Obrací se také na ty, kteří váhají s tím, někoho nahlásit za dezinformační či jinak nevhodné texty. Povzbuzuje je k tomu tvrzením, že nahlásit dezinformace není práskačství. „Možná ti není příjemné někoho ‚nahlašovat‘, uvědom si ale, že lži ve veřejném prostoru jsou nebezpečné. Na dezinformace upozorni standardním způsobem na dané sociální síti, trestné činy neváhej nahlásit Policii ČR.“ Je to šťastný nápad, jak zaktivizovat veřejnost?

Vládní orgány a organizace, které jsem jen v tomto krátkém rozhovoru několikrát usvědčila z nesmyslných tvrzení, nejsou a nemohou být důvěryhodným zdrojem. Principiálně tedy ostrakizace všech názorů, které nejsou konformní s tvrzením fakticky pomýlených vládních orgánů, musí být špatně.

Do důchodu s plnou kapsou

Ptal se Jiří Hroník, PL, 24,4,2022

***************************

Do důchodu s plnou kapsou

aneb Poodhalená budoucnost

Vladimír Pikora a Markéta Šichtařová

Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!