29.6.2022 | Svátek má Petr, Pavel


ROZHOVOR: Jak má „krvácet“ Rusko mimo SWIFT

3.3.2022

Válečný konflikt na Ukrajině je především velkou osobní tragédií pro ty, kteří jsou jeho nechtěnými přímými účastníky. Při plném respektu k těm, kteří přišli sami o život nebo o své blízké, se podívejme na událost ze zorného úhlu naší země. Jaké nejtíživější dopady může mít útok Ruska na sousední zemi pro českou ekonomiku?

Největší dopad bude na finanční trhy. Tedy samozřejmě v první řadě na akcie. Především v dalších dnech prakticky nikdo nebude řešit makroekonomické statistiky. Válka je mnohem silnější karta. Proto logicky budou evropské akciové burzy pod větším tlakem než ty americké, i když se smráká i nad americkými burzami. To musí zajímat třeba lidi, kteří investovali do penzijních fondů, protože ti kvůli tomu zaznamenají ztrátu.

Na druhém místě v síle reakce budou energie. Konkrétně cena ropy Brent je aktuálně nejvýš od roku 2014. Strach z výpadku ruských dodávek plynu i ropy nutí země předzásobovat se – ačkoliv celkem jistě nelze říci, že toto předzásobení přichází včas. K tomu ale musíme vzít v úvahu ještě faktor psychologie. Vystrašený trh může předzásobování poněkud naddimenzovat. A to je nejzávažnější faktor, který povede k tomu, že opět můžeme přepsat inflační předpovědi.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok konstatoval, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít proinflační efekt, inflace by měla růst především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Podle něj se tak návrat k normálu může oddálit a k dvouprocentnímu inflačnímu cíli bychom se měli začít vracet spíše až později v příštím roce. Dá se takto kalkulovat, když nikdo nemůže vědět, jak se bude válka na Ukrajině vyvíjet, ani to, jak na obě země, které mají každá svou roli při zásobování Evropy plynem a ropou, dolehne?

Až do konce roku se velmi opatrně připouštěla hypotéza, že by se inflace mohla „skoro“ blížit 10 procentům. Počátkem roku už se mluvilo o tom, že bude kulminovat na jaře na deseti procentech, pak ihned začne klesat. A teď můžeme prohlásit, že deseti procenty to končit nebude. Inflace s velmi vysokou pravděpodobností hranici deseti procent přeleze. Cena ropy se o to postará. A kde je drahá ropa, tam jsou drahé energie obecně, protože všechny energie jsou ve své podstatě do jisté míry substituty. Takže nejprve vliv války na Ukrajině pocítíme v cenách energií, následně se tento vliv bude opět rozlévat do dalších cen, a to včetně cen potravin.

Ostatně tento jev pozorujeme již několik měsíců, kdy cenový růst nejprve postihuje energie, pak průmyslové produkty, pak potraviny. Ale dosud se oficiálně mělo za to, že vlny se už zklidní, že cenová hladina bude zpomalovat svůj růst. Nyní ovšem dostala nový impuls.

Kombinace vysoké inflace a skokového nárůstu geopolitických rizik znovu zcela logicky zvýšila poptávku po bezpečném zlatu. Poptávka po zlatě už v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně vyskočila o skoro polovinu. Vděčí za to zejména nárůstu zájmu o zlato ze strany investování do zlata – v podobě mincí i slitků. Nabídka zlata na konci loňského roku meziročně poklesla o 3 procenta kvůli poklesu recyklace zlata i kvůli mírnému snížení těžby. A teď navíc ještě došlo k politickému napětí, které typicky vždy žene zlato výš. I zde je tedy míra napětí velmi dobře měřitelná.

I bez toho, co se děje na Ukrajině, letí ceny v Česku vzhůru. Jen několik dnů poté, co Český statistický úřad zveřejnil skoro desetiprocentní růst spotřebitelských cen, ukázala data, že ceny v průmyslu stouply meziročně skoro o dvacet procent, v zemědělství pak dokonce o 21,4 procenta. Co se dá z těchto čísel, jimž podobná jsme zažili naposledy na začátku transformace české ekonomiky před třiceti lety, vyvodit?

To je jednoduché. Dá se z toho vyvodit, že lidská blbost je prakticky nekonečná. Kolik let vám to říkám, že světové centrální banky se chovají velmi – s prominutím – idiotsky? Že jejich tisk peněz bude průšvihem? A je, nebo není průšvihem? Prostě víme to už několik staletí, že když vytiskneme příliš mnoho peněz, vyvoláme příliš velkou inflaci. Už Španělé, kteří vozili zlato z Nového světa, se o tom po dobývání Ameriky přesvědčili. Abychom o mnoho století dál museli zase znovu objevovat objevené a přesvědčovat se o tom, co přeci už dávno víme. Snížit úrokové sazby do záporných sazeb byla idiocie. Kvantitativní uvolňování je idiocie. Tisknutí peněz během covidu byla idiocie. Ptáte se, co se dá z vysokého růstu průmyslových cen vyvodit. No co by – prostě to, že centrální banky, které tiskly peníze, zejména na prvním místě ECB, i vlády, které se zadlužovaly, se chovaly jako idioti; nic víc, nic míň.

A teď se samozřejmě ta inflace z průmyslu bude rozlévat i do cen ostatních včetně cen potravin a už se s tím zpětně nedá dělat VŮBEC NIC. Prostě budeme muset počkat, až tahle inflace odezní. Jiné řešení není. A ano, strašně moc lidí tím bude postiženo. Ale to jsme věděli a mohli vědět a měli vědět, když jsme ty peníze tiskli. Už několik let jsme za bodem návratu. Teď už to musí „vyhnít“ bolestivě, už není dobré řešení. To dobré řešení už není několik let, jenom to většina lidí dosud odmítala vidět. Inflace se bude ještě zhoršovat. To je konstatování.

Proč zrovna česká koruna zaznamenala hned v první den vpádu ruských vojsk na Ukrajinu na finančních trzích jedno ze svých nejprudších oslabení za posledních patnáct let?

To není ani tak o koruně, jako spíš že je to o dolaru, o zlatu, o franku a tak dál. Prostě je to o takzvaných bezpečných přístavech, které posílily. A do nich se přelily peníze, tedy spekulativní kapitál, z všelijakých jiných aktiv, tedy včetně české koruny.

Co si myslíte o sankcích, které uvalují na Rusko USA, Británie a Evropská unie? A proč mezi nimi zpočátku chybělo odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, které mělo být tou sankcí nejcitelnější, a od pondělí se bude týkat jen vybraných ruských bank?

Systém SWIFT je mezinárodním platebním systémem, který ve své podstatě nemá v rozvinutém světě konkurenta. Třetí země si sice rozvinuly své vlastní platební systémy, ale je to asi jako porovnávat dosah Facebooku versus ruské sítě VKontaktě. Kdykoliv jste převáděli jakoukoliv platbu do zahraničí, potřebovali jste k tomu tzv. BIC – tedy kód, který jednoznačně identifikuje banku v mezinárodním platebním styku. Na to se pak váže tzv. IBAN, tedy mezinárodní formát čísla účtu, který v sobě má už BIC zakomponován. Účty v této mezinárodní bankovní korespondenční síti se dělí na nostro účty a loro účty. Nostro účet je účet vaší obchodní banky v zahraniční obchodní bance, loro je účet cizí banky ve vaší bance.

V tuto chvíli si troufám tvrdit, že maglajz, který zavládl na světových finančních trzích, snad ještě víc reaguje na tuto zprávu než na samotnou válku jako takovou. Co by to znamenalo: Znamenalo by, že Rusko by odpojením od SWIFTu bylo bankovně odříznuté od Evropy a USA. Bylo by schopno bankovně komunikovat pouze se zeměmi, se kterými začalo již v minulosti vyvíjet jeho vlastní, konkurenční platební systém. Jednalo by se o země typu Čína a podobně. Nebylo by možno provést jednu jedinou přímou obchodní operaci mezi jakoukoliv zemí Evropy a Ruskem. Znamenalo by to tedy fakticky zmrazení zahraničního obchodu. Nikoliv jen deklaratorní, ale úplné. A tím se dostáváme k jádru věci.

Evropa kolem SWIFTu lavírovalo. Zbraň je to extrémně silná, Rusko by začalo ekonomicky velmi rychle drasticky krvácet. Nedokázalo by z Evropy legálně dovézt jedinou komoditu, jedinou službu. Ale zrovna tak by krvácely i evropské podniky s Ruskem obchodující. Nebylo by výjimky, žádná služba by legálně nemohla být proplacena, pokud by se transfer neprovedl přes nějakou třetí zemi, která má s Ruskem duální systém.

Naproti tomu se spontánně zvedla vlna nevole a pokusů trestat Rusko tam, kde to moc nepomáhá. Tak třeba bojkot české Sberbank nemá valného smyslu. Nejvíc tím lidé, kteří vybírají své vklady, potrestají Čechy – zaměstnance této – české – banky, která je vlastněna rakouskou bankou, která je zase vlastněna ruskou bankou. Česká Sberbank funguje pod českým právním systémem, pod českým bankovním dohledem, zaměstnává Čechy – a na ně tento pokus o bojkot dopadne nejvíc, ruskou Sberbank ovlivní minimálně. SWIFT by byl nesrovnatelně účinnějším prostředkem.

V Německu zvýší během letošního roku minimální mzdu o více než dvě eura na hodinu na rovných 12 eur, což představuje nárůst přes 22 procent. To v Česku se v minulosti bojovalo o každé procento navýšení. Proč u našich západních sousedů tak razantní navýšení nevadí, přestože se bude podle ministra práce Heila týkat více než šesti milionů těžce pracujících lidí, především pak ve východním Německu a především žen?

Protože Německo táhne doleva, až to pěkné není. A taky proto, že má velkou inflaci. To není nic, čím by se mělo chlubit.

Do důchodu s plnou kapsou

Ptal se Jiří Hroník, PL, 27.2.2022

****************************

DO DŮCHODU S PLNOU KAPSOU

aneb POODHALENÁ BUDOUCNOST

Vladimír Pikora a Markéta Šichtařová

Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE



Pečujte o svou pokožku s kouzelnými oleji Bi-Oil
Pečujte o svou pokožku s kouzelnými oleji Bi-Oil

Proč je nutné v létě dvojnásob pečovat o pokožku? Protože právě v létě je vystavena mnoha negativním vlivům. Zapojte se proto do soutěže o 6...