28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ROZHOVOR: Elektromobily budou chtít tři nové elektrárny

Zaplatíte za plnou baterii, ale ve skutečnosti ji budete mít nabitou jen z poloviny. Pokud budete v létě „krmit“ elektromobil rychlonabíječkou, musíte s tím počítat. Úskalí, spojených s tímto typem dopravy je však víc. Oficiální místa v Bruselu i Praze o nich ovšem mlčí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
S. Pavuk 5.1.2021 16:26

Pri predstave, že pri každom paneláku bude niekoľko desiatok nabíjacích staníc, že tieto stanice budú po celej republike, čo znamená tisíce kilometrov káblov sa každému ekologicky mysliacemu človeku môžu iba ježiť vlasy. Nie je vyriešená otázka dostatku vzácnych kovov pre výrobu batérií, ani ich masová utilizácia. Z článku jasne vyplýva, že nie je zabezpečená základná vec, dostatok kapacity elektrární. Predajná cena el. aut je deformovaná dotáciami z verejných zdrojov. Nevidím dôvod pre to, že keď si chce niekto kúpiť drahú hračku, aby mu ostatní platitelia daní prispievali. Zástancovia elektromobility by mali porozmýšlať, ako budú na batérie fungovať nákladné autá, autobusy, bagre, a vojenská technika.

P. Milan 5.1.2021 17:20

Přijedete-li k pumpě, kde není fronta, odjedete s plnou bandou za nějakých 5 minut, pokud nekafujete. U elektromobilu nejméně půl hodiny, baterka 3/4 a k nabíječce kabel jak ruka .... To budou fronty ....

P. Rada 5.1.2021 18:15

"Fronty" zas rozhodně za několik desetiletí ale už přímo na nezbytné "palivo" pro lidský organismus - na jídlo! To pro jeho nedostatek navozený lidskou chtivostí mít "plnou bandu za 5 min..." a zároven nedůsledností ohledně širších a dlouhodobějších dopadů skrze následně navozenou podnební změnu.

Bez fungujícího dopravního spojení s okolním světěm bychom totiž nejspíše hladověli už dnes:

https://tv.idnes.cz/rozstrel/rozstrel-michal-hejcman-cely-zaznam.V200825_140257_idnestv_krr

Proto je důležité najít alespon nějaké reálné dopravní alternativy.

L. Novák 5.1.2021 21:12

Ty už můžeš žvanit blbostí, kolik tě napadne, protože víš, že až se ukáže, jak jsi lhal a plácal nesmysly o tom, co nám hrozí v budoucnosti, bude z tebe jenom hrstka popela. A zadek už ti nikdo nenakope...:-P

L. Novák 5.1.2021 17:54

Viděl jsem na fotky odněkud z Norska, kde mají na sídlišti natahané prodlužovací kabely 240V ze zásuvek v bytě k autům na ulici nejkratší cestou přes chodníky... ;-D Báječný pohled... třeba tady (říjen 2018):

https://www.autoforum.cz/zajimavosti/smutne-konce-norske-elektricke-pohadky-vecer-na-ulicich-pres-kabely-neni-k-hnuti/

Š. Hašek 5.1.2021 20:11

Trefné poznámka. Máte pravdu:

1. Norsko má extrémně levnou elektrickou energii díky vodním elektrárnám (voda stále, výškové rozdíly horských jezer a říčních údolí).

2. Peněz jako šlupek z ropy. Může do jisté míry ignorovat "selské počty". I logické a postupné technické změny.

3. Dohromady to dává "blbnutí". Zdaní automobily se spalovacím motorem, řízené "užívání a koupě zboží podle politbyra".

V našem případě nepoužitelné. Nejen v našem. Většina zemí musí počítat postaru, má dáti - dal.

A. Forman 6.1.2021 8:53

Když vidím ty prodlužováky se zásuvkami ležet na silnici, stačí déšť a mají po "žížalkách".....

F. Kusák 5.1.2021 13:50

Elektromobil je určitě skvělá věc, jen, alespoň zatím, nenahradí klasický spalovací motor. Důvody jsou všem technikům zřejmé. A přechod na ektromobilitu je proces. Řešením nejsou hloupé dotace ani zákaz.

To by bylo stejně hloupé, jako v elektromobilitě nepokračovat. Ovšem z čeho bych se opravdu radoval, kdyby ropní magnáti museli normálně pracovat, hlavně ti šejkové. To se ovšem nestane vzhledem k širokému využití ropy.

Moc mě ovšem mrzí, že z JE se stává politikum a obávám se nejhoršího, že už nic nepostavíme a jen vyměníme naše uhlí za ruskoněmecký plyn.

M. Pivoda 5.1.2021 14:42

Ten plyn by měla být jen pojistka pro případ, že vývoj alternativních technologií nepůjde dostatečně rychle.

Samozřejmě. že existuje i možnost investovat do dostavby Temelína či Dukovan, ale propagátoři tohoto směru mlčí o tom, kdy bude dosažen nulový bod rentability (anglicky break-even point).

P. Rada 5.1.2021 15:29

A nestačilo by jen přestat vyvážet čistou energii dvou elektráren a doma tím spíše mít čistý vzduch?

M. Pivoda 5.1.2021 15:39

Já sice nejsem makroekonom, ale i normální člověk přijde k závěru, že k tomu, aby země mohla užitečné věci dovážet, pak musí i něco vyvážet.

A česká montovna těch možností konkurenceschopného vývozu moc nemá.

P. Rada 5.1.2021 18:43

Ano to máte pravdu. Zajímavé ale je sledovat vývoj v čase a podpisy na něm.

Technologicky jsme na tom např v elektronice, která doposud vykazuje vysokou přidanou hodnotu, už před 30lety byli relativně nejlépe v celém tehdejším východním bloku. Naopak finská Nokia tehdy ještě vyráběla pneumatiky...

Pak kdosi velmi narcistický přišel s idealizací neviditelné ruky trhu. Jeho ideoví následovníci to dotáhli k nutnosti vyvážet čisté a špínu nechávat uvnitř "montovny".

Dodnes se otupování národa děje přebíráním článků konzervativně propagujících ideály založené na uhlí! Podobně se opěvování uhlí praktikovalo v tupém uvažování totalitních zbrojivých hlav někdy před půlstoletím a dříve. Kam se poděla relativní pokrokovost?

L. Novák 5.1.2021 18:57

Tupec jsi ty, rudý greténe "Rado", a LHÁŘ a DEMAGOG k tomu jako bonus. Před 30 lety (myšleno za komunistické totality) jsme v elektronice byli na KATASTROFÁLNĚ nízké úrovni v porovnání se zeměmi Západu i mnoha asijskými z východu.

A proto se k nám pašovaly elektronické součástky (i pro firemní vývoj) načerno z maloobchodních prodejen v Rakousku a Německu, abychom se vůbec k použitelné součástkové zákadně dostali. A navzdory nevýhodnému černému kurzu tvrdých měn vůči komunistické Kčs tyto dovozy vycházely v porovnání s cenovou hladinou v ČSSR neuvěřitelně levně! Něco málo o tom vím, na rozdíl od tebe, rudý lháři!!!

R. Langer 6.1.2021 5:27

Ty jsi ale prolhané hovado, Zelený bolševiku. Jaká tady byla technologická úroveň před 30 lety si tady ještě většina lidí moc dobře pamatuje osobně, ty "pneumatiko od Nokie". Ty nejsi v důchodu, tobě je 15, puberťáku, a děláš si tady z nás srandu... :-P

P. Milan 5.1.2021 15:52

Nestačilo.

Jednak by ta energie někde chyběla, tedy zdražila by se i pro nás (už dávno nejedeme na vlastí ceny). Kromě toho, energetika potřebuje zálohy, čím více "zelené" elektřiny, tím více záloh.

Čistý vzduch máme.

P. Milan 5.1.2021 15:54

vlastní

J. Lukavsky 5.1.2021 18:12

"vyvážet čistou energii dvou elektráren a doma tím spíše mít čistý vzduch" poněkud si protiřečíte. Když je elektřina z atomek čistá (což je) jak se doma zlepší vzduch když je omezíme nebo zrušíme? No a když chcete něco dovážet - a my dovážíme např. skoro všechny suroviny, tak musíme něco vyvážet. Nebo si na to půjčit. Noa doby kdy jsme do němec vyváželi ročně 200 volů už jsou pryč.

V. Novák 5.1.2021 18:18

Bohužel...

Už asi i Němci zjistili, že jich mají sami dost.

J. Kadeřábek 5.1.2021 16:23

Žádný Tesla není na obzoru a žádná zázračná technologie také ne. S tokamaky se experimentuje dost dlouho a ještě déle lze očekávat nějaké použitelné výsledky. Žádné zázračné baterie, které by měly podstatně větší hustotu energie také nejsou v dohledu. Leda, že by jste objevil lehčí kov než je lithium.

V. Novák 5.1.2021 18:52

Stlačený vodík. Ale HODNĚ stlačený...

I. Schlägel 5.1.2021 19:56

HODNĚ špatně se skladuje. Kontrolní otázka, kde je více molekul vodíku, v kapalném vodíku nebo v benzínu?

V. Novák 5.1.2021 20:30

Však se ten kovový vodík snad ještě na Zemi nepodařilo vyrobit. Ale kdesi hluboko pod mraky Jupiteru by snad prý mohl být...

L. Novák 5.1.2021 21:57

Porovnat akumulátor s nádrží na tekutá paliva lze velmi jednoduše. Samotná nádrž na palivo je velmi lehká a jak palivo postupně s ujetými kilometry ubývá, klesá i celková hmotnost vozidla.

U nabitého a vybitého akumulátoru je hmotnost stejná a vysoká, tzn. že po celou dobu provozu musí být vynakládáno zbytečně mnoho energie na samotný převoz její hmoty, které se jednoduše žádným myslitelným "vynálezem" zbavit nelze. A to je právě zásadní rozdíl v účinnosti v provozu oproti klasickým vozidlům se spalovacím motorem a nádrží na palivo 50 - 100 litrů. ;-)

P. Rada 5.1.2021 14:48

"Důvody jsou všem technikům zřejmé"? Proč si některé ze základních nezopakovat a poté je nezohlednit?:

1. Spalovací motor převede na pohyb cca 30% energie // elektromotor cca 90%.

2. Spalovací motor může s kopce dolů leda tak hřát - brzdit//elektromotor může naopak většinu energie rekuperovat.

3. Spalovací motor pořebuje starter, sytič ... a optimum výkonu podává až jako zahřátý s největším krouticím momentem při vyšších otáčkách // el. má naopak nejvyšší výkon za studena a krouticí moment při rozběhu...

Mobilitu vždy hradí zdroj. Zde je podstatný rozdíl v hustotě energie na kilogram. Olověné aku mají gravimetrickou hustotu cca 30Wh/kg - a už to kdysi spíše vyhovovalo pro konstrukci pohonů v uzavřených obtížně větratelných prostorách - jak jakékoli spalovací motory. Li-ion mají dnes už 300Wh/kg - a tím už pro snadnou řiditelnost spíše jak a se spalovacím motorem nakrátko létá kdejaký dron a běžná osobní auta dojedou několik set km. Teoretický výhled LiO2 je až 900Wh/kg.

Jen tam kde je možné spaliny odvětrávat, rozptylovat... a je velká odlehlost míst na doplnování - je doposud uhlovodík s měrnou kapacitou zhruba ještě 10x vyšší doposud nenahraditelný.

Pokusy nahradit jej vodíkem se ale už realizují a dojezdy elektromobilů také rostou.

https://en.wikipedia.org/wiki/Aptera_Motors

Klíčový technický rozdíl tedy zůstává ve vedlejší produkci nerecyklovatelných spalin spalovacího - oproti několika násobně efektivnější elektrotechnologii a zatím i jak správně uvádí i autor v rychlosti doponování zásoby energie.

Závěrečná technická otázka tedy zhruba zní kolik procent je takových případů v kterých situacích - a kolik procent spíše ovlivnuje zatím násobně vyšší pořizovací cena a také cena nezapočítávání dopadů imisí. Zdali tedy nerozhoduje subjektivita zlozvyklosti vyhýbat se věcným důsledkům vedlejších ale dlouhodobě už nezanedbatelných dopadů škodlivých externalit.

V. Novák 5.1.2021 15:27

S jakou účinností funguje elektromotor, pokud započtete přeměnu chemické energie z akumulátoru na elektrickou?

A s jakou, pokud započtete i nutnou přeměnu nějaké jiné, obvykle elektrické energie na chemickou při nabíjení akumulátoru?

P. Rada 5.1.2021 15:44

Pane Nováku LiFePo4 články mají běžně udávanou účinnost cca 92% a měřicí metodiky a další okolnosti jsou dostupně popsané např zde:

https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=195452

V. Novák 5.1.2021 15:50

Ve vámi citované práci je slovo "účinnost" použito dvakrát a ani v jednom případě není uvedena účinnost, kterou uvádíte.

Tak znovu a lépe.

L. Novák 5.1.2021 17:58

To je tak, když tady gretén "Rada" inzeruje něco, čemu sám vůbec nerozumí. Blb na kvadrát a ještě hyperaktivní k tomu... Rv :-P

J. Jaroš 5.1.2021 19:05

Pane Novák začínáte od prostředka. Celý proces začíná přeměnou chemické energie na tepelnou dále na mechanickou dále na elektrickou dále na chemickou a chemickou na elektrickou a v konečně na mechanickou. Kotel, turbína, generátor,transformátor,usměrňovač, baterie, elektromotor. Pan Rada s účinností začíná na baterie elektromotor.

M. Pivoda 5.1.2021 15:47

Snad by ve svém výčtu mohl pan Rada také uvést skutečnost, že v jednom centimetru kubickém (například) uranu, lze skrýt cca tisíckrát více energie, než v jednom centimetru kubickém uhlovodíků (nafty).

Potenciál výkonu je u atomové energie tedy sice několikanásobně vyšší, ale řádově vyšší jsou i s tím spojená negativa (negativní externalita).

Takže se řeší "trade-offs", tzn. něco za něco.